Benedetta

Jsem člověk staré školy a proto stále ještě věřím, že film má člověku něco dát, přinést, poučit, přivést k zamyšlení, pobavit.  Upřímně jsem nucen říci, že jsem nenašel důvod vzniku Benedetty. A tak ve mně po skončení nezůstalo nic, maximálně jen musím uznat,  že si s tím tvůrci dali práci. A za to řemeslo dám 55%. (17.01.2024)

Benedetta strávila většinu života v Klášteře, teď ale krom Boha začala milovat i Bartolomeu… to, co zpočátku vypadá jako drama o zakázané lásce, se ve Verhoevenově režii mění v provokativní a nevypočitatelnou podívanou, která otevírá spoustu zajímavých témat a chytře manipuluje s divákem, jeho očekáváním i s tím, jak si zpracuje to, co se hrdinkám na plátně děje. Stejně odvážné, cynické, chytré a zábavné jako režisérovy jeho největší klasiky. (22.11.2021)

Precizně vycizelovaný chlípný náhled za zdi jednoho kláštera, v němž dvě hravé děvy dokazují, že zakázané orgasmy (si) (vy)chutnají nejlépe. Geni(t)ální režijní obšourník Paul Verhoeven se tímto delikátně dekadentním dílem, kterým doživotně rozcupoval náboženství i teology, zařadil do obžalované řady za Madonnu a její hořící kříže a Mela Gibsona, který zbičoval Ježíše. Verhoevenovi si sice dávno nadobro zavřely brány Hollywoodu, ovšem takovéto filmy by zde z dramaturgického hlediska rozhodně nikdy nebyly na pořadu dne. Takže následně oprášil znalosti francouzského jazyka, ve kterém je film natočen, a uchýlil se se svým filmovým štábem do evropských lokalit, kam vyslal brutálně vnadnou čtyřicítku Virginii Efira a rozpustilou třicítku Daphne Patakia (obě ve filmu zdárně popírají svůj reálný věk), aby si příkladně vjely do vlasů i do genitálií. A až se bude konat inkviziční soud, k němuž bude přivolán dokonale lesbickým vztahům nepřející Lambert Wilson, tak se bude režisér chechtat, jak svým důvtipem vyzrál nad prudérností a dobrými mravy tehdejší krutopřísné náboženské církve. Film se sice opírá o skutečné události, žena, která to z jeptišky časem dotáhla na matku představenou, je reálná postava, ovšem berme film s určitými rezervami, jehož takovýto způsob nastavení je z něj cítit a znát. Verhoeven určitě nemá ložnici obloženou krucifixy, ačkoliv je film hojně protkán náboženskými symboly a řečmi, většinou je přítomen nadhled zkušeného tvůrce, který má vše do puntíku uspořádané a promyšlené. Rozpomněl si i na svoji rannou syrovější tvorbu, konkrétně Maso a krev, kdy je během filmu možné uzřít nenápadné styčné body, viz morová nákaza, která přímo dýchá nemilosrdným středověkem. Film nepůsobí nikterak předraženým dojmem. Scén, které se odehrávají mimo kostel, sice není mnoho, občasně se ale stávalo, že mírně narušovaly kompaktnost klášterního prostředí i rušily svou překvapivou strojeností i televizní laciností. Film si zakládá na velmi kvalitním herectví. Dvě ústřední hrdinky a také jedna jeptiška totiž mohou působit i vyvolat dojem, že právě slezly z přehlídkového mola. Jejich herecké výkony jsou však naprosto přesvědčivé a uvěřitelné. A z hereckého hlediska film nemá v žádné postavě slabinu. Nestandardní fragmenty, mezi něž patří to, že hrdinka je obviněna, že si stigmata přivodila podvodným způsobem, do toho se jí zjevuje smilný Ježíš a v jejím nitru dlí nečisté síly, manifestující démonickým hlasem, každý divák sice neocení, ovšem tím je podtržena celá nestandardnost tohoto snímku. Paul Verhoeven i po překročení osmdesátky má stále dost sil kvalitně provokovat a rozčeřovat relativně stojaté filmové vody. Erektivní zkazka pro gurmány, podložená nahými těly lepých žen, mu evidentně prospěla na mysli i těle. 8/10 (03.04.2022)

Zkrátit film na 90 minut, řekl bych, že jde o odvážný eroticko-náboženský psychologický thriller vykreslující pokušení a touhu po zakázaném ovoci z pohledu dvou jeptišek, které k sobě najdou cestu skrze sexuální praktiky, o které zde jednak není nouze a které jsou taky dost explicitně natočeny. To je taky důvod diváckého nadšení, protože Verhoeven je v oboru velké jméno a když si vezme do rukou něco tak neortodoxního a "nového" jako je Benedetta, zkrátka sklidí úspěch. Na mě je to nicméně možná až moc dlouhé, roztahané a kromě náboženských dialogů, které nejsou ničím zajímavé, a erotiky toho zde vlastně moc není a film ve mě ve výsledku hlubší stopu nezanechal. Nadšené ohlasy chápu, ale stejně tak se dá chápat i divácká nespokojenost. Já jsem někde mezi, spíše se však bohužel přikláním ke druhé skupině. (30.11.2021)

Verhoeven byl z hollywoodských spektáklů unavený a tak se vydal zpět do Evropy aby točil malé filmy, ve kterých může provokovat výrazně více než u americké produkce. Tentokrát vypráví skutečný příběh jeptišky, která má nejen záhadné vize Ježíše Krista, ale hlavně najde zalíbení v nové "kolegyni". Už samotné téma je dostatečně kontroverzní a Verhoveven nikdy neuhýbal před nahotou a sexem. Nikdy nezajde do explicitního extrému, ale pohlavních orgánů a lesbického sexu si divák užije dostatek. Naštěstí je dostatečně zajímavé i vše okolo a celým filmem nás provází výborné herecké výkony a na malém prostoru i nádherná výprava a hudba. Bohužel stopáž přesahující dvě hodiny pro mě byla nad rámec a po skvělé první půlce mě film trochu začínal nudit a přišlo mi, že se příběh nevyvíjí dostatečně provokativně, jak jsem očekával a chyběl mi nějaký výraznější závěr. Rozhodně zajímavý film, který s klidem doporučím, ale není v něm nic, co by mě výrazně strhlo nebo zatáhlo. (01.12.2021)