Reklama

Reklama

Benedetta

  • Francie Sainte Vierge (pracovní název) (více)
Trailer 5

Schopnost konat zázraky vynese charismatické Benedettě (Virginie Efira) koncem 17. století výsadní postavení v toskánském klášteře. Když její slabost pro mladou a živelnou Bartolomeu přeroste v nespoutanou vášeň, začíná hra plná intrik sahající do vyšších pater italské církve. Erotické drama legendárního Paula Verhoevena (Základní instinkt), natočené podle skutečného příběhu, si v hlavní soutěži festivalu v Cannes vysloužilo pro svou odvážnost bouřlivé reakce diváků i kritiků. (Aerofilms)

(více)

Videa (5)

Trailer 5

Recenze (61)

JFL 

všechny recenze uživatele

Verhoeven celou svou tvorbu zasvětil tomu, že do sakrálních (žánrových) světů navracel profánní (excesivně fyzické i emocionální) aspekty, které z nich byly vytlačeny předchozí tradicí. Jeho (snad jen prozatím) poslední film pak představuje skvostné završení této tendence, když po hollywoodských žánrech i národních historických milnících a lokálních společenských fenoménech obrátil svou pozornost k samotné církvi. "Benedetta" tak přináší jízlivě úsměvnou dekonstrukci církve jako pragmatického aparátu založeného na iluzi naděje. Stejně jako v předchozích filmech také tentokrát Verhoevenovo dílo nabízí zdánlivě jednorozměrnou podívanou. Ale za touto žánrově zcela funkční a pro mnohé pobuřující, zavilou i zábavnou povrchní vrstvou se jen o stupínek hlouběji nachází širé pole podnětných rovin. Pro někoho tak "Benedetta" zůstane cynickou či dokonce exploatační a objektivizující prasárničkou, ale pro jiné bude  mimo jiné důmyslným portrétem úžasně mnohoznačné titulní postavy. Skrze ni se osobní i organizovaná víra odhaluje jako nástroj institucionální i osobní moci a paradoxně v rámci určitého dějinného kontextu i možné emancipace, byť pouze ve smyslu kariérním a existenčním, ale příznačně nikoli co do osobní svobody. A také skrze vývoj hrdinky ukazuje, že spirituální jurodivost a tělesný orgasmus k sobě mají blíže, než si mnozí chtějí přiznat. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,PROSTŘEDNICTVÍM MÉHO TĚLA BŮH VYJADŘUJE SVOJI VŮLI...“   Kromě toho, že na ni mluví Ježíš - a často chce, aby se svlíkla, má Benedetta v klášteře kámošku, která chce vlastně to samý. Se setkávání s Bohem si odnáší stigmata, od kámošky zase orgasmy… Trocha tý odvážný erotiky lemuje tohle spíš komorní historický drama o božích zázracích i pomstě, či soudu kvůli chtíči a který divácky strhne hlavně v závěrečný čtvrthoďce. Nejen kvůli sadu-masu.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Benedetta: het leven van een lesbische non in Italië tijdens de Renaissance“, kterou v roce 2021 napsala Judith C. Brown, neznám. 2.) Před večeří se bičujeme.  ///  Thx za titule „saurix“.              PŘÍBĚH ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** ()

Reklama

MrHlad 

všechny recenze uživatele

Benedetta strávila většinu života v Klášteře, teď ale krom Boha začala milovat i Bartolomeu… to, co zpočátku vypadá jako drama o zakázané lásce, se ve Verhoevenově režii mění v provokativní a nevypočitatelnou podívanou, která otevírá spoustu zajímavých témat a chytře manipuluje s divákem, jeho očekáváním i s tím, jak si zpracuje to, co se hrdinkám na plátně děje. Stejně odvážné, cynické, chytré a zábavné jako režisérovy jeho největší klasiky. ()

Spiker01 

všechny recenze uživatele

Verhoeven si i v pokročilém stáří zachovává takovou tu svou drzost v neortodoxních tématech a kde je jinde více šokovat, než v klášteře a církvi jako takové. S filmem se nese od festivalů aura něčeho naprosto nekřesťanského a já jsem to zkrátka musel vidět, přiznám se ale, že nebýt mého oblíbeného režiséra, který v minulém století v Hollywoodu sypal jednu pecku za druhou, vynechal bych. A vy můžete také. Zas taková pecka to totiž není a den po zhlédnutí ve mně nenechala nic jiného než ony kontroverzní erotické scény. Je to ale aspoň krásně syrové, zkrátka taková neučesaná 7. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Masturbace krucifixem, natož osazeným Ježíšem, se z důvodů krvácivého klitoriálního diskomfortu způsobovaného jeho dolními končetinami, či neergonomickým tvarem vertikálního ráhna, mající za následek nevratné hranatění jámy lvové, důrazně nedoporučuje! Zato jemně upravená, a priori kónická socha jeho mámy bez problémů umožní nejedné řeholnici nahlédnout do ráje. Jen pozor na neposqrněné početí!“ (Uršula, Svatá a kol., 375. Vybrané nežádoucí aspekty substituce Ducha svatého. 1. Vydání. Brescia: Celibát press. ISBN 6-6-6.) Senilnějící Pája Ferhoven to tam pořád má a svými počiny i v požehnaném věku stále dokáže přinutit nejednu nevěstku Kristovu zamířit rukou k peklu, jakož i akcionáře 1. Římskokatolické, a.s. začít sbírat dříví na podpal a oprašovat rezivějící palečnice. Důkazem budiž i tento audiovizualizovaný příběh snad první historicky zdokundmentované jebtišky, či chcete-li v rámci korektní a nediskriminační deklarace seksuální orientace – řeholíznice, a progresivní průkopnice v oblasti sakrálních dild. Tu zde objektivní a nestranný Pája předkládá divákovi k posouzení ve třech možných variantách – jako světici s motorovým pekáčem a přímým číslem na Fousatého strejce i juniora, jako podvodnici s motorovým pekáčem a přímým číslem na kozla s rozžhaveným pohrabáčem, nebo jako rozdvojenou pacientku s motorovým pekáčem a přímým číslem na MUDr. Cimického. A ať už se ztotožníte s kteroukoliv variantou, jedná se rozhodně o zajímavý, vcelku odsejpající a bigotní kudlanky i šosácké nekudlanky provokující historický počin, jemuž nechybí kompletní defilé zapovězené sakrální fauny (kozy, bobři i ryby), tmářská inkvizice, korporátní týmbildingová grilovačka a mor, stejně jako i dodnes účinně léčený výhradně marketingovými lžemi, manipulativními polopravdami a dogmaty nenažraných majitelů jediné správné, byť nefunkční a minimálně morálně závadné placebo licence, a dalších na situaci parazitujících obchodních a korytářských přisírků. Inu, uvidíme, za jak dlouho se zase dokola opakovaná lež stane pravdou a vírou, reakční vládou finanční oligarchie poháněná hloupá, zmanipulovaná a patřičně účelově vyděšená lůza se opět chopí „vlády lidu“ a vzplanou první hranice s heretiky. ()

Galerie (36)

Zajímavosti (6)

  • Snímek měl premiéru 9. července 2021 na 74. ročníku filmového festivalu v Cannes. (SONY_)
  • Filmovanie prebiehalo od 16. júla do septembra 2018. Natáčalo sa na viacerých miestach vo Francúzsku a Taliansku. (MikaelSVK)
  • Film mal mať premiéru pôvodne už v roku 2019 na MFF v Cannes. Kvôli viacerým príčinám, hlavne chorobe režiséra Verhoevena a tiež aj pandémií Covid-19, sa nakoniec premiéra posunula z roku 2020 až na 2021. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama