Benedetta
Benedetta
Režie:
Paul VerhoevenKamera:
Jeanne LapoirieHudba:
Anne DudleyHrají:
Virginie Efira, Charlotte Rampling, Daphne Patakia, Lambert Wilson, Olivier Rabourdin, Clotilde Courau, Louise Chevillotte, Hervé Pierre, Alexia ChardardObsahy(2)
Schopnost konat zázraky vynese charismatické Benedettě (Virginie Efira) koncem 17. století výsadní postavení v toskánském klášteře. Když její slabost pro mladou a živelnou Bartolomeu přeroste v nespoutanou vášeň, začíná hra plná intrik sahající do vyšších pater italské církve. Erotické drama legendárního Paula Verhoevena (Základní instinkt), natočené podle skutečného příběhu, si v hlavní soutěži festivalu v Cannes vysloužilo pro svou odvážnost bouřlivé reakce diváků i kritiků. (Aerofilms)
(více)Recenze (196)
Vytieranie rite slamou - Dokalicene zenske nohy a cecky - Sip v dlani a odseknuta hlava - Benedetta trpiaca s Jezisom na krizi - Obchytkavanie cecku cez zaclonu - Samobicovanie sestry - Masturbacia drevenym "statue" kolikom - Kometa a skok z veze - Namestia a hroby plne morovej epidemie - Mucenie Bartolomei na stole - Masakralny zaver (dobodanie nozom, samoupalenie, ufff). Najslavnejsi filmovy Holandan opat vo svojej najuchylnejsej extaze. Verhoeven ale stale ma o triedu slabsi (i ked neskory) stredovek nez Ridley v prave zhliadnutom Poslednom dueli. Naproti tomu ma viac utrpenia a krvi. Queer cinema pre trpezlivejsieho divaka bez okazalych subojov, alebo honosnej exterierovej vizualnej "torty". Zato s prepracovanou psychologiou sexualneho vztahu krasnej a "Bohom (Satanom?) obdarenej" Benedetty s posadnutou a "naughty" Bartolomeou s drvivymi nasledkami a dobovymi intrigami par excellence. Virginie Efire ma nielen obdivuhodny herecky talent, ale aj hrudnik. Lambert Wilson vo vychutnavkovej ulohe typickeho "vysokohodnostarskeho" zla v mene viery. Pri scene s hadmi, vliezajucimi pod saty, som ani nedychal. Nevyhnutna nominacia na Oscara za najlepsi zahranicny film! ()
Velmi zajimave podana gotika klastera maleho mestecka.. vyborna vyprava a velice verohodne vyobrazeni vseho, co si film vzal jako predlohu.. na muj vkus az moc explicitne se reziser zaobira anatomii lesbickeho vztahu.. za nektere sceny by se nestydel ani Rocco Zifredi... za me 85% ()
Ani divoké lesbické hrátky nedokázaly utlumit dojem z dokonale prožitého výkonu Karličky Rámusové, která je velmi, ale velmi podobná mé tchýni a sledovat ji v tak v celkem bohaté roli byl pro mne hluboce trýznivý zážitek hodný následné supervize či raději lobotomie. Pan režisér viditelně nestárne a prostřednictvím svých filmů předkládá divákovi stále další zhmotnělé sny z jeho fantazií pod duchnou. A to je osmdesátník. Pánbůh chraň, co bude plodit v devadesátce! ()
Opravdu zvláštní film a já se pořád nemohu rozhodnout jestli se mi líbil či ne. Rozhodně byl dlouhý až přespříliš a některé dějové nitky asi ne úplně dobře propojené. Režisér po nás zjevně chce abychom se sami rozhodli jestli se jednalo o podvodnici či světici. Je to těžké rozhodování a osobně se mi do něj úplně nechtělo. Nedovolil bych si úplně tvrdit, že ta žena měla jinou sexuální orientaci ale když si představím, že vlastně muže v životě nepoznala a v klášteře ani poznat nemohla pak je přirozené, že zahořela k dívce, která věděla jak brnknout na tu správnou erotickou vlnu. Nevím úplně jestli to bylo erotické drama páč ve filmu zaznělo víc námětů a k přemýšlení znázorněno víc rovin ale Paul dobře ví, že sex ve filmu udělá svoje. V kině bych se na to asi dívat nechtěl ale za podívání to stojí. 65% ? ()
Jako historický film podle skutečné události je velkým selháním. Historicky nevěrohodných momentů a reálií, které mají dát příběhu zdání věrohodnosti, je v něm obsaženo příliš: pustý románský kostel bez dobově přiměřené výzdoby, klauzurované jeptišky zpívají dole v kněžišti (nikoliv na kůru), spí ve společném dormitáři (nikoliv v celách), jeptišky jsou dlouhovlasé (tj. nestříhají si vlasy), okamžité přijetí nevzdělané Bartolomějky do komunity, inkvizitor opouští mučírnu v okamžiku tortury (tortura byla součástí výslechu), Benedetta myje nohy biskupovi....). Zejména "velké finále" s lidovou revolucí je totálním fiaskem, kdy se P. Verhoeven zcela odpoutal od původního příběhu a dal průchod své "tvořivé" fantazii. Jako kdyby historický příběh B. Carlini byl jenom o sexu, násilí a předstíraném šílenství. Znovu si uvědomuji, že Vávrovo Kladivo na čarodějnice je filmovým klenotem. ()
Překvapivě vrstevnatý, odkazy a metaforami nadupaný film, ve kterém si může každý najít to, co chce (anebo nechce) vidět/slyšet. Pan režisér stále umí! ()
7/10 | Slušný biopic, ale po předchozích festivalových ohlasech jsem čekal malinko více. Je to starý dobrý klasický Verhoeven, takže nechybějí pro něj již tradiční explicitní výjevy násilí a sexu, ale nemohu si pomoct - doufal jsem, že s takhle atraktivním tématem (víra, mučednictví, hereze, homo vztah, mor, atd.) půjde mnohem více na, resp. za, hranu. | Zatímco v Bessonově Joan of Arc na mě relativizace hlavní postavy (od "je to blázen, který tomu upřímně věří" po "je to vypočítavá mrcha, která to dělá pro svůj prospěch") fungovala, tady bohužel moc ne, jak s ohledem na vlastní téma a ostatní důležité postavy (téměř všechny do jedné pragmatici, oportunisté a manipulátoři), tak samotnou historickou postavu Benedetty, u které není pochyb (alespoň dle popisu jejích osudů na wiki:-)), že patřila v tomto ohledu ke špičce. | Kdyby se Verhoeven vykašlal na ono balancování, jak moc/málo je titulní postava chudinka/mrcha a celý film hned od začátku naservíroval "full metal, totiž convent bitch", jdoucí za svým cílem přes lidi/mrtvoly/anděly/démony, tak věřím, že by to byla skutečně nekompromisní jízda a Efira by měla šanci opravdu zazářit a roli si doslova vychutnat. Takto, bohužel, z post-HW éry zůstává Black Book zatím nepřekonána. | PeZet ()
A tak já vlastně ani nevím, co si o tomto snímku myslet. Rozhodně mě bavilo poznat sestru Benedettu, protože film je životopis. Jako ateistku mě rozhodně nepobuřuje vášeň obou dívek vrcholící masturbací soškou panny Marie. Ovšem celé to zpracování, Benedettiny sny o Ježíšovi, taková ta pomalá rozvláčnost, která má diváka navnadit k rozličným myšlenkám, to mi nějak nesedlo. Možná jsem na film koukala v nevyhovujícím rozpoložení, možná, že Verhoevenův pohled na svět nesdílím. Ať tak či onak, minimálně to jedno shlédnutí pro mě bylo prima podnětem k několika úvahám. A to je pro mne vždy bonus, který na filmu ocením. ()
Tak jsem si v adventním čase pustil takový vánoční film. Nikoli o Ježíškovi ale o nevěstě Kristově. Určitě to není film pro každého, ale já jsem z filmem maximálně spokojen. Je kontroverzní, provokativní a vzbuzující silné emoce. A tak to má být. Navíc řemeslně skvěle zpracován. Nutí diváka k zamyšlení a nabízí víc otázek než odpovědí. Myslím, že se k němu ještě někdy vrátím. Vizuálně parádní dílo, které není jenom o víře... ()
Lesbické soft porno, intriky, politika a špetička mysteriózna v klášteře 17. století. Chtělo by to být trochu víc rafinovanější, než to ve skutečnosti je, ale Verhoeven si pořád ještě umí s divákem pohrát. ()
To cut this long story short: (1) napínavé, působivě emocionální psychologické drama, okořeněné erotikou a jistou dávkou humoru; (2) pokus o rekonstrukci skutečného příběhu starého čtyři století - viz.Wiki heslo "Benedetta Carlini"; (3) barevný náhled (ovšem v několika momentech přehnaně drsný) do reálií a zvyklostí dané doby; (4) film kladoucí znepokojující otázky a odpovědi na téma "manipulace, moc & vliv" platné (bohužel) universálně i dnes; (5) brilantní kousek režiséra, který vše servíruje vysoce inteligentně a s lehkostí jemu vlastní. ()
Inu, socha Panenky Marie, patřičně opracovaná nožem, se dá využít různě, obzvlášť když v klášterním celibátu moc jiných možností k lesbickému povyražení nezbývá. Jen jsem se ty dvě hodiny nemohl zbavit dojmu, že Verhoeven diváky používá k úplně stejným účelům jako Benedetta tu sošku. ()
Příliš to klouže po povrchu. ()
Nepůsobilo to jako 17. století, ale spíše 13., to však je jediná výtka kterou vznáším. Jinak je to koncentrovaný příběh za zdmi kláštera jedné mystičky, krásné a inteligentní řeholnice. Režisér nepotlačuje zázračno, ale vede nás po tenké hranici víry a nevíry. Erotično ženy polidšťuje a nabízí otázku, nakolik se pohoršovat nad takovým odhalením, případně zdali je pro takové připraveno opravdu jen a jen zavržení. ()
Stařičký Paul sice netočí filmy jak na běžícím pásu, ale když už něco do světa pustí, nestává se to většinou zklamáním. Sedmnácté století, klášter, morová epidemie. Kulisi jsou vystavěny a může začít příběh o lásce v Boha, touze a jejím naplnění. Verhoeven je skvělý vypravěč a je velkou škodou, že se filmu nedostalo většího rozpočtu a tím i výpravy. ()
Prelomový film o Cirkvi. ()
Tak Verhoeven si natočil historické drama, do kterého opět přidal svůj díl erotiky a svůj díl násilností a obalil je nejednoznačným příběhem, který určitě měl potenciál, ale za mne se ho naplnit nepodařilo. I tak se určitě nejedná o nudnou podívanou, na to je rejža pořád příliš dobrej. 60% ()
To, že chcete šokovat tím, že jeptišky mají mezi sebou sex a masturbuji za pomoci dilda ze sošky Panny Marie nestačí. Herecky je to skvělé, ale příběh pokulhává. Tentokrát se nedostavuje ni myšlenkově kontroverzního. Výpravou, dramaturgií, scénářem se bohužel nepodařilo vytvořit žádné dilema, které by mě nutilo zamyslet se třeba nad tím, jestli byla či nebyla Benedetta svatá. Jestli dokáže Ježíš mluvit k lidem přes orgasmus... nic... ploché a přitom tak nadějné to mohlo být... ()
Mor, lesbo show, víra, nevíra, obvyklé křesťanské pokrytectví a fanatismus, halucinace, orgasmy, bičování, padající sochy, sponzoring, násilí, dildo z panenky Marie, ježkovi oči to byla až na vizuál ztráta času..... ()
U mě jeden z nejlepších historických filmů všech dob,Paul Verhoeven jde věcem opět na kost a koukat na dvě nádherný kočičandy jak jsi to rozdavaj je fakt krása.Luxusní historický filmeček se skvělým koncem. ()
Související novinky
Paul Verhoeven točí lesbický thriller
Režisér Paul Verhoeven (RoboCop, Hvězdná pěchota) se do paměti filmových fandů nadosmrti zapsal jako autor kultovních pecek Total Recall s Arnoldem Schwarzeneggerem či erotického thrilleru Základní… (více)