Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jiří MacákHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Josef Somr, Vida Neuwirthová, Július Satinský, Zdeněk Svěrák, Miloš Kopecký, Lubomír Lipský st., Jiří Kaftan, Milan Lasica (více)Obsahy(1)
Dělostřelec Pankrác, dragoun Bimbác a kuchař Servác jsou váleční vysloužilci, kteří dostanou od skřítků tři kouzelné dary: klobouk, schopný vyčarovat jakýkoliv předmět, bezedný váček se zlaťáky a harfičku, přivolávající libovolný počet sloužících. Zatímco Pankrác by chtěl jít na ryby a Servác odpočívat, Bimbác si přeje navštívit všechna místa, kde bojovali. Když hodlá na poli, kde už oráč obdělává půdu, zopakovat bitvu, rozhodnou se kamarádi, že ho ožení, aby přišel na jiné myšlenky. Nápad by to byl dobrý, jen kdyby se Bimbác nezamiloval do zlé princezny Bosany z království Monte Albo, která se svým otcem veterány o jejich kouzelné předměty okrade. A tak zase nemají nic a musí spoléhat jen na sebe. Jsou sice tak mazaní, aby kouzelné předměty získali zpátky, a ještě nenechavou princeznu i jejího otce vytrestali, co je ale důležitější, poznají, co je v životě důležité a co naopak vůbec ne, co vadí a co nevadí. (TV Nova)
(více)Zajímavosti (45)
- Když nos princezny Bosany (Vida Skalská) putuje přes Prahu, tak tam hrají lidovou písničku „Na tom Pražským mostě“ a při zpáteční cestě „Šly panenky silnicí“. Jedná se o stejné verše jako v komedii Rodinné trampoty oficiála Tříšky (1949). (hrnpol)
- V roli Milana Lasici (celník) je odkaz na malíře Henriho Juliena Félixe Rousseau přezdívaného Celník. Zazní zde věta: „Celníku, to jsi maloval ty?“ (Tex232)
- Július Satinský (král Pikola) ke své roli ve filmu řekl: „Splnil se mi životní sen. Chtěl jsem ukázat alespoň na malý moment v nějakém záběru holý zadek. Podařilo se mi to.“ (raininface)
- Ve filmu se potkali Milan Lasica (celník) a Rudolf Hrušínský (Pankrác) a ze setkání vzniklo celoživotní přátelství. (sator)
- Městečko představovala obec Dobrovíz. Rybník, do kterého hodil Bimbác (Petr Čepek) kliku od flašinetu, představoval rybník Labeška v zámeckém parku Průhonice a hory byly natáčené v Adamcuľe v Roháčské dolině na Slovensku. Princeznin (Vida Skalská) nos putoval v německém Quedlinburgu, českých Průhonicích a na Střeleckém ostrově a Karlově mostě v Praze. (mar48)
- Díky Rudolfu Hrušínskému (Pankrác) zvýšili Vidě Skalské (princezna Bosana) honorář, protože se mu zdálo 1 600 korun československých za 10 natáčecích dnů málo. (Duoscop)
- Herci Rudolf Hrušínský (Pankrác), Petr Čepek (Bimbác), Josef Somr (Servác), Július Satinský (král Pikola), Vida Skalská (princezna Bosana), Zdeněk Svěrák (ministr) a Miloslav Štibich (rolník) se o 2 roky později potkali ve filmu Vesničko má středisková (1985). (makimarketa)
- Představitelé tří veteránů se spolu na natáčecím place potkali znova o 2 roky později při natáčení filmu Slavnosti sněženek (1983). (karda1)
- Nos princezny (Vida Skalská) byl dlouhý dva a půl metru, zbytek - ony hadice táhnoucí se přes půlku zeměkoule - byl v režii Jana Švankmajera. (Karlos80)
- Ve filmu je v jednom záběru k vidění automat na prezervativy značky Primeros. Těsně předtím, než je vidět, pronese Rudolf Hrušínský (Pankrác) větu: „Braňte se, dokud se nevrátím!“ (grovik.net)
- Interiér hradu je vyzdoben československými (vzor 1924) a rakouskými (vzor 1861) šavlemi. (HJ-FILIP)
- Filmovalo se v Praze, na Křivoklátě a v lomu u Koněpruských jeskyních. Hradby se nachází v Nymburku. V Německu se natáčelo v Quedlinburgu, proslulém svou hrázděnou architekturou. Z větších měst jsou mu nejblíže Magdeburg a Erfurt. (M.B)
- Zdeňkovi Svěrákovi (minister) sa nepáčil záver filmu, lebo ako sa filmový nos sťahoval, bolo tam veľa záberov nemeckých miest. A preto poprosil režiséra Oldřicha Lipského, aby film skrátil a tieto časti vystrihol, lebo je to už nuda. Oldřich Lipský odpovedal, že nemôže, lebo požiadal o navýšenie rozpočtu, lebo bude natáčať vo Východnom Nemecku a musí Barrandovskéj komisii ukázať čo najviac záberov z Nemecka. Vo Východnom Nemecku sa dostala v roku 1985 do kín verzia o tri minúty dlhšia (96 min) a bol tam kompletne celý materiál natočeného filmu, ktorý Lipský vo Východnom Nemecku natočil. Zvláštnosťou je, že keď filmová rozprávka vyšla na DVD v Nemecku v roku 2004, bola značne zostrihaná do minutáže 88 minút, kde boli napr. vystrihnuté pasáže, ako nemeckí vojaci s pripravenými puškami sledujú nos k ich hranici alebo kompletne celá scéna, kde Zdeněk Svěrák rozpráva cez telefón s Nemeckom. (Raccoon.city)
- Vida Skalská (princezná Bosana) zaspomínala, že kedysi jej už dosť prekážalo a otravovalo, keď ju ľudia zastavovali na ulici a pýtali sa, či je tá princezná s dlhým nosom. Dnes ju to naopak teší a je rada, že ju ľudia spoznávajú aj po toľkých rokoch. Ako sama priznala, chvíľu po odvysielaní niekoľkej reprízy rozprávky bola akurát v pôrodnici a keď porodila jej sestra, ktorá k nej prišla, hneď spýtala, či je princezná s dlhým nosom z rozprávky namiesto toho, aby jej zablahoželala k novorodencovi. Jej deti, keď vysielali rozprávku v TV, mali radosť až do chvíle, pokiaľ jej nezačal rásť nos, to sa im nepáčilo a odchádzali od obrazovky. (Raccoon.city)
- Zdeněk Svěrák (minister), ako autor scenára prezradil, že ústrednú pieseň, ktorú nazval pre film "Není nutno" v pôvodnej poviedke od Wericha s názvom "Fimfárum" nenájdeme. Ústredná pieseň z predlohy sa mu totižto nepáčila. (Raccoon.city)
- Na filme pracovali až traja z rodiny Lipských. Oldřich Lipský ako režisér a spoluautor scenára, jeho syn Dalibor Lipský ako hlavný strihač a Oldřichov brat Lubomír Lipský ako prostredný škriatok s nekonečným mešcom zlatiek. (Raccoon.city)
- Filmová rozprávka sa v roku 1985 zúčastnila na filmovom festivale Fantasporto v Portugalskom hlavnom meste Porto. (Raccoon.city)
- Zdeněk Svěrák (minister), autor scenára, pôvodne v filmovej rozprávke hrať veľmi nechcel a presvedčil ho až režisér Oldřich Lipský. Zdeněk Svěrák svoj herecký výkon po rokoch hodnotí veľmi kriticky a hovorí o svojej postave ministra, že v nej pôsobil veľmi kŕčovito. (Raccoon.city)
- Zdeněk Svěrák (minister) vysvetľuje: "Ja prosím sledujem medzinárodnú situáciu a podľa toho tu odlievame z písmenok guľky alebo z guliek písmená." Táto situácia sa presne diala za vlády Nikola I. v Černohorskom kráľovstve. V hlavnom meste Cetina, kde mal kráľ Nikola I. sídlo, bola prvá tlačiareň na Balkáne a skutočne boli tlačiarenské litery tavené na guľky do zbraní, aby sa Černohorci mohli brániť proti agresorom. (Raccoon.city)
- Rozprávkový film by sa dal dosť ťažko datovať podľa zobrazených udalostí. Na začiatku môžeme vidieť, ako generáli oceňujú medailami troch veteránov (Rudolf Hrušínský (Pankrác), Petr Čepek (Bimbác) a Josef Somr (Servác)). s veľkou pravdepodobnosťou ide o rok 1791, kedy sa odohrala posledná bitka medzi Habsburskou ríšou a Osmanskou ríšou usudzujúc podľa uniforiem, že traja veteráni boli vojaci Habsburskej ríše. Kráľ Pikola (Július Satinský) mal predobraz v skutočnom Černohorskom kráľovi Nikola I. Ten, ale vládol v rokoch medzi rokmi 1860– 1918 ako prvý a posledný čiernohorský kráľ. (Raccoon.city)