Manželská historie

Divorce Story. No, musím říct, že jsem čekal trochu jiný film. Překvapily mě nejvíc dvě věci: 1) Myslel jsem, že tam uvidíme i jejich vztah, kdy jim to klapalo, a o to víc mě bude mrzet sledovat jejich sešup. O "lepších časech" se tam jenom okrajově mluví. 2) Myslel jsem, že ten spor bude víc vyrovnaný a že budu moci fandit oběma postavám. Bohužel ne. Sice hlavně v první polovině se oba chovají často dost iracionálně (což je asi pochopitelné vzhledem k tomu, v jak těžké jsou situaci), ale postupně se ukazuje, že postava Scarlett Johansson je sice mírně hysterická, ale Adam Driver je tu opravdu dost velký sobec, kterému především téměř chybí jakákoliv empatie. A to se pak těžko dosahuje nějakého kompromisu. Hlavní téma totiž není nějaký konec lásky, ale přetahování se o dítě v rozvodovém řízení. Hlavní dvojka nemusí být moc sympatická, ale rozvodoví právníci jsou teprve slušní padouši (kromě milého Alana Aldy). Zajímavé však je, že i když je příběh takto rozehraný, přece jen film působí dost originálně a je velmi zábavný a napínavý. To asi díky tomu, že se úspěšně vyhýbá klišé, i když by si možná divák nějaké to klišé - hlavně to z příjemného ranku - přál. Takže je to nakonec velice zručně vyprávěný dramatický příběh, ve kterém Adam Driver a Scarlett Johansson naprosto úžasně hrají postavy, co působí velice reálně, čili mají velmi výrazné vady. Hlavně Adam Driver, no. Takoví lidi existují a doporučuju se držet od nich dál. (8/10) (09.05.2020)

Remake Kramerová vs. Kramer? Film hodnotím skôr pozitívne, než negatívne a to predovšetkým najmä vďaka Adamovi Driverovi (ktorý ovláda jeden z najrealistickejších plačov spomedzi všetkých hollywoodskych hercov) a Scarlett Johansson. Naopak, u Laury Dern, hoci ju mám svojím spôsobom rád, nerozumiem, za čo získala Oscara. Ja by som ju ani len nenominoval, nieto ešte aby som jej za rolu rozvodnej advokátky dal sošku (o dosť lepší mi v podobnej úlohe pripadal Ray Liotta, ktorý bol fakt výborný, rovnako tak ostatne ako Alan Alda). Veľká škoda, že film neobsahuje také dojemné, nežné a citlivé scény, ako je čítanie listu a zaväzovanie šnúrok. Namiesto toho ponúka dlhé scény, ktoré sú fajn, ale nejako extra ma nestrhli. Hlavné postavy fakt kvalitne napísané, ale to je asi tak všetko. Za mňa priemer. (27.02.2020)

Každý z nich nese svůj díl viny. O tom žádná. Žádný dlouhodobý vztah se neobejde bez potíží spjatých se stereotypem, stárnutím, neuspokojenými sexuálními potřebami.. nebo s komunikací. I když s ohledem na množství dialogů, které se na nás vysypou, tady problém asi úplně nebude. Ovšem se schopností řešit vzniklé konflikty konstruktivně už to tak jednoznačné není. U režiséra a scenáristy Noaha Baumbacha je patrné, že má nakoukané kousky Woodyho Allena: New York v popředí, cyničnost, neurotické postavy, smršť slov, momenty ze života. Úvodní výčet povahových rysů a specifických (často rozkošně milých) detailů obou manželů je velmi příjemný, dokonale naladí a dává tušit, že tohle bude upřímná a silná záležitost. Je, ovšem od té doby tak nějak přešlapujeme, mluvíme a mluvíme, přidáváme na ostrosti, moc nedojímáme a desítky minut přibývají, aniž by mě nějak dokázaly (jakkoliv) překvapit. U postav jsme blízko, ale nikdy ne tak, jak bych si představoval. Sledujeme boj sarkastických právníků, kteří se neštítí ušpinit ruce, vnímáme hledání osobní identity dvojice mimo společný život. Klobouk dolů nad herci, hádky mezi sebou odmakali na výbornou – i když cestě, jak se ke svárům dostali, jsem zrovna nevěřil. Herecky jsem rád hlavně za Scarlett Johansson, která se zhruba před 15 lety (ano, je to už tak dlouho) propracovala v jednu z nejzářivějších hereček své generace, jenže pak přišel útlum, vyloženě silné role se jí vyhýbaly (za mnohé můžou darebáci z Marvelu). Nyní znovu dokazuje, jak dokáže v divákovi jen ze svých gest (drobnými posunky, mírným otevřením úst) zprostředkovat dění ve svých myšlenkách. Odlehčující scény (opatrná předávka rozvodových papírů, pořezání se v kuchyni před sociální pracovnicí) jsou skvostné. Výsledek je trpce upřímný, ale pod kůži se mi úplně nedostal. 70% (11.12.2019)

Hodně nepříjemný, bolavý film. Svým způsobem takový hraný dokument o rozvodu s vysokou mírou autenticity, jak jen je to u hraného filmu možné. Vyznění neodlehčí ani ta zjevná náklonost k Woodyallenovské poetice a proprietám jeho filmů (silně konverzační charakter, neurotičtí hlavní hrdinové, dokonce i vizuální podobnost Adama Drivera a W. Allena, intelektuální prostředí, New York atd.). Ještě že jsem se zatím nikdy nerozváděl... (06.01.2020)

Trochu mě sere, že se to tváří jako "život sám", přitom se v tom rozvádí dva krásní, chytří a zaopatření lidé z uměleckého světa, kteří nikdy neklesnou k vyloženým přízemním podpásovkám. Jinak ale kvalitka, která je nejsilnější společně s právníky, kteří si pro manžele připravili argumentační představení, v němž mají Charlie a Nicole pouze role diváků. Nedojalo mě to, největší říz to má skutečně v těch odlehčených pasážích. Mrk mrk. 70% (12.12.2019)