Stockholmský syndrom

"Američan se samopalem právě přepadl Kreditní banku." Stockholmskej syndrom vypadá jednoduše. Unesu ženu, trochu ji potýrám a ona se do mě zamiluje. Jenže v praxi to nefunguje. Už jsem jich unesl pět a ... no to je jedno. Lars byl zkrátka šťastnější. Hned první postřelená ho bránila do poslední dioptrie. A já se u toho celkem bavil. Zejména proto, že padouši se chovali jako dementi a policajti na tom byli úplně stejně. Tak to v praxi prostě bývá. A potěšil mě pan premiér Palme, kterej jako správnej politik velkohubě myslel na všechen švédskej lid, ale osudem konkrétní matky si nehodlal narušovat svý moudrý vládnutí. (10.06.2022)

Docela bych i věřil, že se to stalo, poněvadž se tam vlastně vůbec nic nestalo. Dva polointeligenti 6 dní dřepěj v trezoru se třema rukojmíma a jelikož nemaj ani páru, jak z toho ven, tak dost řvou, aby bylo jasný, že jsou to krutohusťáci, místo toho, aby šli do práce. Jedný hnusný ženský to imponuje, asi pro to, že má doma manžela, kterej do tý práce chodí. Tak si tak čekám, jak to vygraduje a vono furt nic a najednou je konec a já musim jít spát, jelikož dělám od sedmi. (17.06.2019)

V jednu chvíli mi to připomínalo skeč bizarních situací, který se při přepadení banky nikdy nemůžou stát a to jak ze strany “lupiče”, tak i ze strany švestek. Čumím, že je tohle natočený podle skutečný události, borec přepadl banku a měl rukojmí jako výměnu za svýho kámoše, kterýho nakonec střelí, zaměstnankyně banky se zamiluje do svýho “věznitele”, který ji postřelí, přitom je to milující matka a manželka. A ti fízlové, kteří si udělají stanoviště v té samé bance, jenom o patro vejš, než je lupič s rukojmíma, to se nechce věřit, že se to fakt stalo. Asi se sešla v jednu dobu na jednom místě zvláštní sorta lidí. A zklamání z role Naomi Rapace, která půlku filmu proležela nebo proseděla na zemi, Hawke to vzal za ni. Koukat se na to dalo, ale těžko vůbec určit žánr - 50%. (12.08.2019)

Na filmu je nejzajímavější hysterický Ethan Hawke a fakt, že díky téhle události vznikl termín Stockholmský syndrom, ale jinak se nejedná o nic zajímavého. Není to příliš napínavé ani vtipné, násilí se film vyhýbá a vyloženě zábavné to taky není, takže film poslouží max jako heist oddechovka ke spaní. 60% (20.06.2019)

Scházel už jen Grimm v klaunském obleku, aby stříkal z kvítka na klopě vodu po policejním šéfovi, co má v plánu osvobodit rukojmí a zatknout idiota. Nutno poznamenat, že v tomto případě by to znamenalo i rozsáhlé zatýkaní ve vlastních řadách.. Bolestně tomu chyběl silnější scénář, který by v tom krátkém čase a uzavřeném prostoru lépe rozehrál interakce. Snaha o absurditu spojenou se vznikem známého syndromu se sice cení, ale vtipnější mi už přijde historka, jak proběhlo doposud neobjasněné zastřelení švédského ministerského předsedy. Prý když té zimní noci roku 1986 odcházel s manželkou z kina, šli proti nim po chodníku dva muži a když ho uviděli, řekli jen: „Olof. Palme..“ (01.08.2019)