Whitney

Tak to teda byla bomba.Kvalitně zpracovaný scénář s dosti mrazivými detaily.Takhle natočit život  populární osoby lze jen v případě,že ho za jeho života pronásledovali paparazzi, když přitahoval čtenáře bulváru.Pokud plnil stránky bulváru apod.Whitney byla famózní zpěvačka se zlatem v hrdle.Doslova.Přiživil se na ní mkdekdo.A tragedie byla když si pustila do života šmejda se kterým si navíc pořídila i dítě.To nemohlo skončit jinak než jízdou do pekla s drogami a alkoholem.Tahle křehká žena vlastně živila zástup příživníků ve svém okolí a bulvár .Který její život náležitě rozmáznul. (18.07.2021)

Tohle nemá co dělat v červených číslech, casting, režie, scénář, a hlavně HUDBA - všechno špatně. Příklad za všechny - bobby brown a whitney se poprvý milujou a do toho hraje nějaký reggae. Bobby Brown jde za jakýmsi manažerem a do toho hraje hiphop se skrečema bez jakýhokoliv smyslu. Tohle zkrátka točili lidi bez citu pro cokoliv. Ale musim připustit, že mý mínění určitě bude ještě zhoršený příšerným českým dabingem v tv. (takovýhle filmy by v češtině radši ani neměly existovat.) (05.10.2020)

Whitney rezonuje. Těžko říct jestli díky vyjmečnému hlasu, nebo kvůli faktu, že z úplně obyčejné holky z "hood Newarku" to dotáhla až na vrchol. Možná je to mix obojího, ale bez ohledu na to, že tvůrci defacto obšlehávají AMY a nenabízí nic osobitého, je to vlastně zajímavá věc a pocta ikoně, o které neměl tenhle dokument vzniknout ještě alespoň 30 let. Snad jen práce s hudbou jako takovou je trochu slabší než v případě dokumentu o Amy Winehouse, kde její hudební vsuvky dojily emoce více a působily více sugestivně. (24.10.2018)

Cením tento dokument za to, že mi dokázal přiblížit Whitney Houston takovým způsobem, že jsem ji konečně dokázal docenit a to nejen po hudební stránce. Právě proto mě mrzí, že Macdonald nedokázal takové výjimečné osobnosti a hudební legendě připravit kvalitnějš, detailnější a všestrannější mramorizaci. Přesto se jedná o jeden z těch lepších hudebních dokumentů a to především díky skvělému střihu. (24.10.2018)

"Whitney" má podľa mňa v prvej polke trošku problém udržať pozornosť diváka a pôsobí skutočne veľmi dlho, no keď sa konečne dostaneme za 80-te roky a posunieme sa ďalej, veci sa začnú hýbať správnym smerom, tempo sa zdvihne a celkovo som zrazu mal pocit, že sa dívam na veľmi dobrý dokument. Nemôžem povedať, že by veci v prvej časti dokumentu neboli zaujímavé. Rozhodne majú svoje momenty a človeku to pomôže trošku lepšie pochopiť v akom svete Whitney Houston vyrastala, čím si prešla a ako sme sa postupne dostali do situácie, v akej sme ju mohli vidieť posledné roky jej života. A podobne ako v prípade "Amy" aj v tomto filme ma skutočne udivuje, ako si dokážu ľudia robiť srandu z cudzieho nešťastia a ešte si to užívať. A absolútne nebrať na človeka ohľad. Humor je skvelá vec, no nikdy mi neprišlo vtipné, keď si niekto robil žarty z niekoho nešťastia. Viete si predstaviť, že by si zrazu začali robiť srandu z ľudí, čo spáchali samovraždu, alebo boli zatvorení na psychiatrii, lebo však sranda musí byť? Však by boli okamžite označení ako bezcitní. Všetko musí mať správne načasovanie, no súčasne by to nemalo byť nejako urážlivé. Alebo by to nemalo druhých zraniť. Takže to na okraj som mal potrebu povedať. Musím povedať, že je tu skutočne ukázané ako sa dá padnúť zhora dole a najmä aj to, že ak človek chce niečo zmeniť, tak to musí chcieť zmeniť kvôli sebe. Kvôli vlastnému zdraviu, kvôli vlastnému životu. Pamätám si, keď som mal pocit, že Whitney si úplne zničila kariéru aj život. A bolo mi to ľúto. Tak ohromného hlasu, tak veľkého talentu. Možno by som ocenil, keby sa dozvieme trošku viac o jej skladbách, no celkovo mám pocit, že film je v niektorých miestach až moc obsiahly. Keby sa skrátil, alebo keby sa to trošku tematicky upravilo, myslím, že by ma to chytilo viac. Za pozornosť určite stojí, ale mám pocit, že to mohlo byť aj lepšie. Hodnotenie: B (03.10.2018)