Pravdivý příběh Neda Kellyho a jeho bandy

Fascinujúca ar*ova picovina. Veľa ľudí to nerozdýcha, pretože to vážne nie je divácky film. Ale ja som si to paradoxne ohromne užil. A pokojne to mohlo mať o nejakých 20 minút viac. Hlavne tá Kellyho "Robinhoodiáda/Jánošíkareň" je úplne zabitá. Aj keď zámerne v rámci demýtizácie. Kurzel točí bombovo, herci do jedného užasní, kamera s hudbou krásne ladia a v pomalom tempe sa tu vytvára temný, nepríjemný, špinavý a drsný western. A pri záverečnej prestrelke mi padla sánka. Veľmi silných 8/10 (27.10.2020)

║Rozpočet $-miliónov║ Tržby USA $33,817║ Tržby Celosvetovo $471,152▐  Kurzel to prehnal, chce byť neskutočne vážny, reálny až avangardný ale až tak moc to nefunguje, on sa nevie predať. Vôbec to neberie tak ako by sme chceli, toto môže zapasovať len hŕstke ľudí. Mať také obsadenie a takto to nechať plávať niekde do stratena, no škoda toho. /40%/ (05.01.2023)

PUNK IS NOT DEAD. Justin Kurzel a jeho štáb rozjíždí Anarchy in the AUS. ("Nothing you're about to see is TRUE history of the Kelly Gang"). Do temnoty jejich hlav bych se moc chtěla podívat pod mikroskopem a strávit s nimi večer. Vypili bychom pár flašek rumu a dali pár tahů trávy, oblékli se do ženských šatů, já jim z ohrané kazety pustila naše legendy E!E a na jejich POGO bychom zaskákali tak, až bych ráno nemohla najít boty a vlasy mi vlály jak britská vlajka nad pokořenými domorodci, přičemž naše vyprávění následujícího dne by mělo pár prázdných okýnek (někdo by možná skončil za katrem) a už nikdy bychom z hlavy nedostali intenzivní vzpomínku na tripovou scénu nájezdu fosforeskujících kabátů, ze které by měl druhé vánoce Gaspar Noé, napsal o nás do Cahiers du cinema a příští rok bychom v Cannes pogovali se Zlatou palmou nad hlavami. A dalších x let na to vzpomínali s hlasitým WOW. – Přesně tak v mých očích vypadá tento film Kurzela a jeho gangu. Vážně bych ho chtěla potkat osobně. Výrostka! (18.10.2020)

Artová, drsná, přesná, špinavá, nekonvenční, fantasticky obsazená a zahraná, homoerotická a historii (ne)věrná austro-westernovina s kapkou Freuda, která ufňukaným divácky puritánským mozkonzervám způsobí enormní pálení žáhy a ty tvořivější z nich donutí napsat obsáhlej článek o tom, jak jde kinematografie a potažmo celej svět do háje. Jako kdyby Dominikovo Jesseho Jamese napsal Nick Cave ve svým antickým Grinderman kabátě. Slintám blahem. (31.01.2021)

Čas od času je dobré od těch stereotypních domácích večeří skočit si někam do lepší restaurace na nějakou jinačí baštu. A to jsem právě dnes večer filmově udělal. A když mám tyhle chutě táhne mně to do Austrálie. Australácký filmy zbožňuji, obzvláště ty z dob, kdy to tam vypadalo všelijak, většinou děsně. Ano mluvím o osmnáctém a devatenáctém století. Hned od začátku jsem byl nadšen. Ta plechová bouda in the middle of the nowhere, policajt dojíždějící prodlužovat paličskou licenci oplátkou za sexuální služby, potrhlej taťka od rodiny i zvláštní synek..... Prostě bezva. Sice to nemělo ten old school šmak jako třeba Proposition, ale nevadilo. MacKay se skvěle hodil do reole vyšinutce a vůbec mně tam všichni bavili. Chvilkami to ale zvláštně a to nejen hudbou přeskakovalo do moderny a to mi tam moc nesedělo. Ať už to bylo bílé elektrické osvětlení Nedovy boudy , tak závěrečná stroboskopická jízda... Přesto to mělo ty správný grády a moc to bavilo ! Dávám tedy za 4 dámské šaty. * * * * (09.08.2020)