Léto

Leningrad, jedno léto na začátku 80. let, sovětský pre-perestrojkový rock-underground zfilmovaný černobíle s vybranými barevnými akcenty a vloženými Scratch-animacemi. Důraz je kladen především na vztahy v hudební komunitě. Politika přichází do popředí velmi málo a pak se s ní zachází decentně, není to žádná agitka jak ji známe z hřebejkových takyfilmů. V roli Nataši je vycházející hvězda ruského filmu Irina Staršenbaum. Můžeme tedy Rusům závidět nejen šikovnou režii. Ostatně pokud chcete vidět v českém filmu trochu schopnou mladou herečku, která trhne sexappeal hvězdy současného českého filmu Simony Babčákové, musí tato být ze Slovenska, z Maďarska nebo třeba z Tatarstánu (Elizaveta Maximová). (04.07.2020)

Ach, ta bohémsko-punková přichuť byla tak svůdná, že i přes drobné výhrady pálím plnou palbu. Scénou na pláži jsem se vrátil do svého mladí, melancholie, rebelství, smutek i radost, film mistrovský střídá nálady a mě čas s tímhle snímkem utekl hrozně rychle. Mám teď chvíli po projekci nádherný pocit a navíc ve mě Léto pořad ještě rezonuje silněji a silněji. Hudba je tady jak pořádně chutná třešnička na dobře udělaným dortu. Moc zajímavý vztahy hlavních hrdinů. Romana Bilyka chci vidět ještě v něčem, tady byl ve své postavě jedinečnej, jak přišel na podium s elektrickou kytarou aby pomohl Viktorovi, to bylo hodně silný a ani zdaleka se nejedná o jedinou silnou scénu. Nataša krásná a zamilovaná femme fatale, a ten punk, svoboda, nespoutanost, láska k hudbě, vyjadřovací kreativita fiktivních scén, na to jsem slyšel. Navíc nápad s LP deskama na zdi je boží ! Jen víc takových filmů a méně zavřených talentovaných režisérů. (13.08.2018)

Osmdesátá léta v Leningradu a příběh skupiny Kino a zejména jejího frontmana Viktora Coje. Půdorysem vyprávění je klasický milostný trojúhelník. V několika klipových scénách se film pořádně rozjede a dokonce je doplňován jednoduchou animací. Viktor Coj byl potomek rodičů pocházejících odkudsi z východních stepí, a tak jeho obsazení asi nebylo úplně jednoduché, nicméně Teo Yoo roli zvládl bravurně. Film se možná jmenuje podle písně „Končiťsja leto“, která zní k závěrečným titulkům, ale hlavně je to ideální letní pohodový film. Jako rocker jdu do plnejch. (06.07.2018)

V roce 2018 vešel do kin zprvu nenápadný počin Bohemian Rhapsody, óda na život a hudební genialitu zanzibarského rodáka Freddieho Mercuryho, jenž následně vybobtnal do masivního kasovního trháku a rozšířil fanouškovskou základnu Queen o miliony nových poslucháču a ze snímku se stal evergreen, jenž pokud někdo ze skupinky mladistvých neviděl, tak byl automaticky označen za exota a trapáčka těmi, co se chlubili několikanásobnými návštěvami. I já jsem patřil k těm, co BoRhap adorovali jako skvělou věc i když s menšími výtkami, ale o nejlepší hudební počin toho roku, a vlastně celého nového subžánru, se rozhodně nejedná. Toto pomyslné místo patří snímku Léto, jenž má podobné vyprávěcí postupy jako BoRhap, také se více zaměřuje na oslavu hudby jako takové než na životopisnou zpověď. Na rozdíl od našich přátel z Británie na to šli Rusáci zcela jinak, odvážněji a vlastně mnohem lépe. Oslavu hudby vzali mnohem šířeji, s notnou dávkou obdivu i nostalgie se tu vzpomene na mnoho pilířů rockové hudby, jmenovitě třeba na Davida Bowieho, T. Rex, The Velvet Undergroud, Beatles, The Rolling Stones, The Who a mnoho dalších. V rámci životopisné je to taky výrazně odlišné, co tak vím, tak nepravd a přibarvení skutečnosti pro snadnější tvorbu dramatických oblouků je podstatně méně a snímek se zaobírá i trpkým životem v Sovětském svazu společně s představením undergroundové hudební scény, jež byla soudruhy tolerována ani ne napůl, což je podníceno mimo jiné i černobílou estetikou zdárně prezentující typickou šeď takového života. Léto má však i jiné slibné atributy, například muzikální čísla, jež svým freneticky živým tempem a hravou choreografií dokáže vyprodukovat vskutku zapamatovatelné variace na klasické hudební klenoty (nejvíce ve mě rezonuje All the Young Dudes) a mnoha další nápaditosti, jež tu nebudu nijak rozepisovat, ať z toho taky něco máte. Léto je perfektní hudební snímek a asi nejlepší z té už celkem početné skvadry jemu podobných, jenž svou odvahou a nečekanou souhrou několika ryzích nápadů a kvalit drží pohromadě jako monumentální klasika, již se aspoň v mých očích už stala. Jestli chcete neuvěřitelně pohodovou, hravou i dravou podívanou se smyslem pro existenciální melancholii, tak Léto je ta správná trefa. 9/10. (24.06.2020)

Krásná artová lyrická vzpomínka na Machaila Naumenka a Viktora Coje, na dobu, kdy tito dva opravdoví rockeři začínali čeřit vody leningradské hudební scény, na nespoutanost mládí spojenou s rebelstvím, přátelstvím a láskou. Po všech stránkách příjemný snímek využívající jak vynikající autentickou muziku svých hrdinů, tak i některé skutečné zápaďácké hity, jež navíc obdařuje navýsost uměleckým zpracováním, které baví a současně vypráví. Perfektní den prostě je, když jdete do zooparku, potom do kina a nakonec pěkně domů. 95 % (25.08.2018)