Reklama

Reklama

Na shledanou, chlapci

  • Francie Au revoir les enfants (více)

Francúzsko, január 1944. Syn bohatých rodičov Julien sa len ťažko lúči so svojou matkou. Kvôli neistej vojnovej situácii ho spolu so starším bratom posiela do katolíckej internátnej školy mimo Paríža. Julien je premiantom školy a keď dorazí nový študent Jean Bonnet, ich vzťah je sprvu poznačený napätím, postupne sa však stanú najlepšími priateľmi. Jean je však iný ako ostatní študenti - v škole sa ukrýva kvôli svojmu židovskému pôvodu...Silná vojnová dráma získala Zlatého leva na MFF v Benátkach a takmer dve desiatky ďalších ocenení. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (37)

gogo76 

všechny recenze uživatele

Francúzsky film z prostredia katolíckej internátnej školy ponúka príbeh, v ktorom sa ukrýva niekoľko židovských chlapcov. Film si zaslúži minimálne uznanie, že poukázal na ľudí, ktorí riskovali pre ich záchranu život. Otázka je, či to stačí na celovečerný film. Prístup, aký Francúzi zvolili, nebol z môjho pohľadu najlepšou cestou k divákovi. 3/4 filmu sme svedkami bežného života a režimu v internátnej škole bez nejakého výrazného zbližovania s hlavnými postavami. Potom príde záverečných podstatne zaujímavejších 20 min. a tvorcovia zrazu chcú, aby sa nám valili slzy po tvári. Bez bližšieho zoznámenia s postavami a lepšie vystavanej kostry príbehu to jednoducho nejde. Celkovo priemer, ktorý nechá diváka chladným, čo sa mi pri podobných filmoch často nestáva. 60%. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Od začátku bylo jasné, že to musí špatně dopadnout. Ale Malleho Amerika nezkazila, dokázal do filmu vměstnat přesně tolik emocí i sentimentu, aby to bylo únosné. Malle uměl vtáhnout diváka do děje už od své prvotiny "Výtah na popraviště". "Na shledanou, chlapci" je nadprůměrný snímek z období II. světové války. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

K niektorým komentárom: Shadwell spomína reality show z internátu - s tým sa celkom stotožňujem, veľmi realisticky pôsobiaci opis študentského života jednej katolíckej internátnej školy okupovaného Francúzska, akoby s odstupom sa ukazuje popri bežnom žvivote školy, zápasiacej s chladom a nedostatkom jedla aj snaha katolíckych duchovných o ukrytie a začlenenie židovského chlapca do kolektívu. Užívateľ Maq zase trefne nadväzuje na film otázkou - ako by sme sa zachovali my v podobnej situácii? Napadli ma Cigáni. Prijal by sa zákon o ich vysídlení kamsi do paže, väčšinová populácia by vláde (moci) nadšene zatlieskala, veď konečne sa zbavíme tých odporných zlodejských parazitov, vláda by posilnila svoje pozície a udavači by naplno naštartovali svoje čidlá a hor sa do odhaľovania a následného vysťahovania každého s tmavou pokožkou a čiernymi vlasmi. Koľko by sa našlo odporcov režimu, ochotných ukrývať cigánskych spoluobčanov? Navyše s tým rozdielom, že pokiaľ od Židov sa v niektorých prípadoch ukrývania predpokladal peňažný profit (viď film A. Hollandovej V tme), tak u väčšiny Cigánov len veľmi ťažko. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nenápadný, ale napriek tomu zaujímavý, film z okupovaného Francúzska, ktorý detským pohľadom vníma vzťahy chlapcov v internátnej škole i ich poznávanie udalostí v okolitom svete. Vyniká drobnokresbou, úspešne sa vyhýba citovému vydieraniu diváka a vďaka zodpovednému castingu mladí herci pôsobia prirodzene. Dramatickosť situácie ukrývaných židovských chlapcov nie je tlačená do popredia, ale odohráva sa akoby druhoplánovo. Prínos do mojej filmografie Louisa Malla. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Velmi jemný a krásný snímek o chlapeckém přátelství, poznamenaném těžkým židovským údělem roku 1944. Mladý Julien postupně poznává, co se to vůbec v jeho okolí děje, kdo jsou to Židé a co jim v současné době hrozí. Hlavní předností filmu ovšem není jen toto silné téma; je jí velmi sensibilní vylíčení světa v chlapeckém katolickém internátu, vztahů mezi dětmi. A pak především napjatá situace, kterou vnímáme očima ukrytého židovského chlapce Jeana. Konec filmu je velmi silný a závěrečné Au revoir les enfants v sobě má mnoho symboliky. Poněvadž byl snímek točen ve francouzko-německé koprodukci, dostane se i na zamyšlení nad rozdíly v povahách těchto dvou národů a nad německou vinou holocaustu - Němci tu nejsou vlastně vůbec záporné postavy z vlastní vůle. Možná tak důstojník gestapa, který však také koná svoji povinnost. Ostatní Němci, pokud mohou jednat z vlastní iniciativy, se dokonce o chlapce zajímají a starají. (My jsme také katolíci.) Kolaborace, zbabělost a podlost tu zůstaly vyhrazeny Francouzům. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (4)

  • Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svou morální hodnotou. (gjjm)
  • Režisér filmu během natáčení vycházel z vlastních zkušeností. (Hans.)

Reklama

Reklama