Noční můry z temnot

Jelikož byl tenhle snímek přístupnej od 13ti, tak sem jednou mohla nechat občanku doma a odpadla mi práce s prokazováním věku. Následně mi došlo, že je to vlastně úplně u prdele, jelikož nejsem v kině, ale doma a čumím na to online. Jop tráva je někdy svinstvo a když začnete mluvit s vlastním noťasem, jestli je volná třetí řada a chcete lístek, je s váma něco špatně. Nakonec se mi ale povedlo si film pustit (přišel totiž přítel) a mohli jsme tak koukat. Poslední dobou je zas čím dál víc módní mít v hlavní roli puberťáky a tak naše čtveřice bojuje hlavně s uhrama a polucí až do dne, kdy se to všechno zesere a holčina si domů přitáhne prokletou knížku, která si sama píše příběhy, který se pak dějou. Psát to já, je to ukázkový porno, no tenhle duch je větší svině, takže co příběh, to průser se zubatou. Musím uznat, že strašák se mi tuze líbil a tlustá bába v červeným světle byla taky efektivně bubu. Bezpalčák, rozsekanej gumák a pavoučci mě zrovna moc nenadchli, ale tak jako dalo se. Co mě rozsekalo byl konec, kdy vlastně hrdinka na slečnu Duchovou vybalila - Sorry pyčo, já o Tobě napíšu a ty se na to psaní už vyser. Jestli tahle promluva duchovi do duše opravdu zabrala, nebo ne, to si zjistěte sami, každopádně dost originální nápad, jak zkusit vyřešit problém. Jinak je tento film jako sex s kurvou z ulice. Přijdete si na svý, někdy si to třeba zopáknete ale časem si ani nevzpomenete jaký to bylo. (22.10.2019)

Jak to jenom říct slušně a zcela v souladu s novou a lepší filmovou publicistikou uja HOMA? Inu, asi takto: Čumět přes sto minut na vyjebané noční poluce nějakých kurevsky nesympatických pubertálních kokotů v infantilní, umorousané a uměle natahované anemické pičovině může být někdy fuckt horor. Kdysi tolik talentovaný a náležitě ostrý Vilém Býkovský, plný neotřelé fantazie, se někdy v roce 2008 nechal sterilizovat, zteplal, začal chovat kočky, a nyní zabíjí filmy nejen vlastními sračkami pro postpřechodové prasnice, prepubertální dementy a přecitlivělé rektoskopy libovolného stáří, ale také produkčním bitchem bezskrupulózně kurví a homosexualizuje další, kdysi tolik talentované a náležitě ostré režiséry, plné neotřelé fantazie. Tudíž velmi doufám, že mu ten jeho senilně vytoužený Pyjnokio vrazí svůj sáhodlouhý dřevěný rypák do prdele až po horní ret, aby konečně na vlastní rektum poznal, jaké to je způsobovat jiným ruptury konečníků, a přestal točit a produkovat přiblblá, otravná a tendenčně kýčovitá svinstva, z nichž se chce zletilým heterosexuálním divákům akorát tak Blade. (04.11.2019)

Už jenom ten začátek nepůsobí zrovna dobře - příběh se odehrává, bůhvíproč, v roce 1968, hlavními hrdiny je banda totálně nesympatických študáků, o kterých se později dozvíme, že jsou všichni šikovaní. A protože je Halloween, rozhodnou se, že se mu pomstí. To taky udělají, jenže je pak zaženou do autokina, kde potkají sympatického mladého krásného Mexičana, do kterého se brýlatá holka hned zamiluje a on do ní taky, jenže je najdou šikanátoři, pak se parta přesune do strašidelného domu, kde najdou prokletou knihu, pak je zase najdou ti šikanátoři a v domě je zavřou a vůdce těch šikanátorů potom jde do pole, kde se promění v strašáka. Od téhle chvíle se začal rozvíjet nějaký příběh, který sice byl celkem zajímavý, ale naprosto ho zadupala do země nesympatičnost hlavních postav a upřímně mi i bylo jedno, kdo a jak zemře. Pravda, ty smrti byly zajímavé a dokonce i bez krve se obešly, ale to pořád nezachraňuje zbytek filmu, který bůhvíproč trvá skoro dvě hodiny a tak jsem se u něj i celkem dost nudil. Tohle šlo v pohodě odvyprávět za 80 minut, ale pan režisér chtěl asi natočit něco "velkolepého" (teď se dívám, že je to ten, který natočil The Autopsy of Jane Doe, tomu snad radši ani nechci věřit), ale natočil jenom obyčejný horor, který je i celkem otravný a hlavně utahaný. A už vůbec nechápu, proč se zde pořád objevují odkazy na politiku, to jako má navodit atmosféru doby? Jsem spíš celou dobu čekal, že finální pointa bude "za všechno mohl Nixon". Ach jaj... No, tenhle horor mi fakt radost neudělal, tak se co se dá dělat. 2* (30.11.2019)

Film, který se veze na vlně Stranger Things a To, kdy je na prvním místě parta dětí a poté bubáci. Popravdě jsem se docela těšil, ale ani dohled Del Torra v pozici producenta, nedokázal film dostat výš, než na slabý průměr. Dětští hrdinové jsou nezajímaví a strašidelných momentů jsem si také moc nevšiml. (23.04.2020)

Několik mikropříběhů spojuje tajemná kniha, která je vlastně deníkem již zemřelé dívky Sarah. Když se parta mladistvých dostane do tajemného domu a Stella si deník vezme, je jen otázkou času, kdy budou nové příběhy zapsány. Příběhy, na jejichž konci čeká smrt. Hned jsem si vzpomněl na báječné staré zaprášené comicsy Tales from the Crypt, z nichž příběhy o strašákovi, bubákovi pod postelí či vybledlém ženském přízraku vypadly. Vizuálně solidní, hudebně slušné (tedy až na padající hrnce), trikově obstojné. Jenže na místo děsuplné atmosféry zvolili tvůrci opět lekání, což zkrátka naštve. Když už návrat ke starým klasikám (viz odkazy na Universal a Noc oživlých mrtvol), tak proč se nepokusit i postaru strašit.... Vyloženě zklamaný nejsem, ale je to oddechovka, na niž brzy zapomenu. A nic na tom nezmění ani mysteriózní kukuřičné pole, ani armáda pavouků. (12.08.2019)