Ženy v běhu

„No, cos dělal?!“ - „Nebuď drzej!“ A samozřejmě, házení bahna od těch stejných „kritiků“ jako vždy…Ale to si tento film nezaslouží, i když nejde o žádnou pecku. Ženy v běhu sice mají svou „cílovku“ (do které nepatřím), ale zároveň jsou natočeny tak, aby oslovily i širší publikum, což se zjevně daří. Není to komedie plná úderných hlášek, jde o naprosto nenáročnou oddechovku na jedno použití, ale zároveň takovou, která zdařile pracuje s pohodovou a moc příjemnou atmosférou. Většina postav není nijak zvlášť zábavných (jako spíš sympatických) s výjimkou Vetchého burana, který si pro sebe krade téměř každou scénu, a přestože se humor jeho postavy místy pohybuje na hraně, většinou to ještě ustojí. A scény běhu se podařily natočit tak, aby divák sám měl chuť si jít zaběhat pro radost, což já osobně oceňuju dvojnásob. Vychází mi z toho lepší průměr (doufal jsem, že se pobavím o něco víc), ale rozhodně nejde o žádný průšvih, spíš naopak. „Dneska máme středu.“ - „Já vím.“ - „Nebo se na to po tom běhu necejtíš?“ - „Jasně, že se na to cejtim!“ (16.02.2020)

Do krásného prostředí Vyšehradu byl zasazen ladný běh čtyř půvabných představitelek Kovářových (Věra, Marcela, Bára, Kateřina). Příběh filmu je lidský, příjemný a odpočinkový. Přesto ne nudný. Postava Ondřeje Vetchého mi připomínala Jirku Luňáka z Okresního přeboru, postava Martina Hofmanna zase Luďana Říhu z Mostu!. U Vladimíra Polívky podobně jako u jeho sestry Anny platí, že jablko nepadá daleko od stromu. (03.03.2019)

Tohle je příjemňák jak poleno ! Není to vtip sem, vtip tam, ale z filmu jde neskutečně pozitivní energie. A chlapi toto je message pro Vás. Ženy v běhu jsou pro nás může vysloveně dar z nebes. Jdi na to se svou dámičkou, on ti ji film příjemně uvolní, takže si ušetříš práci, navíc ti zaručuju že při některých scénách zejména Ondra v tomto ohledu rozdává humor po vagonech. A když se nepobavíš, nevadí , máš tam na 90 minut hezký ženský .No a pak si doma, milej chlapče doběhneš bud do pelechu nebo do kuchyňě podle priorit každýho soudruha pro zaslouženého odměnu. Hlavně nepřiznej, že se ti to líbilo, aby si působil obětavě, to je nejlepší, pak tomu tady v klidu anonymně můžeš dát velký hodnocení. Film je skvělej i jako odpustek, když si třeba víc v nějaká útulničce víc přebral a tvůj ranní příchod nebyl oceněn aplausem, hoď druhej den do placu pak vstupenky na biják a pak už jen sleduj jak tají ledy. Jo a ještě věc Martin Hofmann je král roku 2019, prostě ten chlap to v sobě má a válí v seriálu i ve filmu jak démon. A to nízký hodnocení ? No, tak pokud chceš mít party jako když zhasne, pozvy tam Mattyho, Tetsua a další filmový kritiky, protože pak jedinej úsměv na takový party bude ten, co si vygoogluješ. (01.02.2019)

Ženy v běhu aneb Film smrdící hormony. Film nalajnovaný jako rovná trať na sto metrů, teda 42 kilometrů. Povrchní, laciný, prvoplánově veselý, místy úchylný a nechutný, občas příjemně odpočinkový. Tenhle typ filmů je mi něčím nesympatický. Vadí mi na nich skoro vše. Ale co to je? Jeden punťas za Martina Hofmanna. Jinak je celý film bez dechu. (29.10.2019)

"Jeho Kolík mi otravoval moji Fanynku." Začnu zostra - běhalo se tam fakt hrozně, o mým milovaným nohejbalu se jen mluvilo a Kačka byla příjemná jak připínáček ve spoďárech. Jenže pak jsou tu pozitiva - úsměv Báry, mluvící skříň nebo dokonalej soulad pragmatický Marcely s flegmatickým kancem Karlem. To mě bavilo, navíc jsem se naučil vybrat správnou okurku k nasazování kondomu a začal jsem uvažovat o častějším zařazení písmenkový polívky do jídelníčku. Prostě jsem viděl jenom takovej milej film a ono to někdy stačí ke spokojenosti. (16.09.2021)