Ženy v běhu

Ženy, muži, lásky, rozchody, okamžiky štěstí, slzy smutku... a běh. Martin Horský posbíral do svého prvního celovečerního filmu všechny žádané a žádoucí ingredience, které lahodí především dámskému obecenstvu, a umíchal nenáročnou jízdu životem současných příslušnic něžného pohlaví. Což o to, legrace je to náramná, problém je v tom, že všechny dějové peripetie jsou jen trochu myslícímu divákovi jasné už od začátku a jejich vyústění potvrzuje předem připravený interpretační rámec. Důvod, proč se Ženy v běhu zařadily mezi nejúspěšnější filmy loňského roku je zřejmý – podobně jako např. starší Vejdělkova komedie Ženy v pokušení cílí na stejné publikum stejným arzenálem, tedy jednoduchým nekomplikovaným příběhem, ve kterém ženy mají vždycky navrch. (11.04.2020)

To jako vážně?!? Nasazování kondomů na banány - vlastně nakonec okurky, Rozarka a její trapné výstupy, ehm vlastně každý herec tu má tolik trapných výstupu, že jsem se styděl za ně... Nejde o predvidatelnost, jde o tu nechutnou podbizivost, neschopnost scénu ukončit, nikoliv se v ní neustále pitvat a rozmelnovat do podoby, kdy sebehorsi sitkom má větší kvality nežli toto. Je to neskutečná škoda, neboť výprava, kamera, synopse navozují nádech očekávání, které není naplněno... No, vzhledem k 75% (2019/10) vlastně ano a můj komentář je naprosto vedle. P.S. ano, přiznávám, pocitově horši snímky jsem hodnotil i dvěma hvězdami a v hlubším porovnání by jistě nebyly horší,zároveň si nemůžu pomoct a pro optimální hodnocení je to max.30 % (28.10.2019)

Nejdříve jsem si říkal, že je to přesně ten film, který je sice divácky vděčný, ale jako celek nedává větší smysl. Zpětně ale musím uznat, že to solidně šlape, humor je skvělý a celkově je to na poměry českých filmů docela vkusné. Nedostatky tak asi nemá cenu nijak více řešit, protože konzistenci vyprávění nijak zásadně neovlivňují. Navíc tohle beru vyloženě jako film "pro lidi". Žádné velké filmařské umění nečekejte, ale dostanete poctivou komedii, u které se zasmějete. Po roce a půl tak zvyšuji na čtyři hvězdy. (07.02.2019)

Byla jedna vdova, měla tři dcery a zhruba devadesát minut na to, aby je dostala takříkajíc pod čepec. To je zadání české romantické komedie Ženy v běhu. Matka plní ještě jeden úkol, v souladu s nebožtíkovým přáním uběhnout maraton. Humor je založen na stereotypech mužských a ženských rolí. Průhledné až hrůza, za půl hodiny už je s pomocí náhod rozpárováno, takže by se mohlo skončit. Zbývá přidat pár slzavých vzpomínek u domácího videa, pouček typu „dítě by mělo mít tátu“, klipových sekvencí s písní, režijních doslovností od zmačkaných lístků po zhrzené odchody za deště a navrch tři psy, což je i na vypravěčskou vatu dost. Ale také – a v tom tkví příjemné překvapení Žen v běhu – se pěstuje docela vkusný humor. Jako debutující režisér natočil Martin Horský nevýbojný odlitek televizních Bakalářů, zato coby scenárista, který už má za sebou tři romantické komedie plus jeden seriál, si pohrál se slovními přestřelkami i průpovídkami jako „pes ve střídavé péči“. Byť zábavu občas míchá z provařených přísad, kam spadá otcovská lekce synovi v nasazování kondomu nebo dvojice přistižená v posteli malou školačkou. Klukovské rozpaky Vetchého s Hofmannem schovávané pod chlapáckou masku dokonale odzbrojují a způsobují, že ve filmu určeném ženám baví nejvíce muži, přestože je režisér nutí ždímat některé skeče až do poslední kapky. Ženy v běhu jsou předvídatelné, jímavé a pozitivní až na půdu, nicméně neškodným způsobem, který se bude líbit. (23.12.2019)

Ženy v běhu aneb Film smrdící hormony. Film nalajnovaný jako rovná trať na sto metrů, teda 42 kilometrů. Povrchní, laciný, prvoplánově veselý, místy úchylný a nechutný, občas příjemně odpočinkový. Tenhle typ filmů je mi něčím nesympatický. Vadí mi na nich skoro vše. Ale co to je? Jeden punťas za Martina Hofmanna. Jinak je celý film bez dechu. (29.10.2019)