Řidič slečny Daisy

Pozitivní, upřímný feel good movie o milionářské prudící babičce megeře a jejím věčně pozitivním osobním řidiči, kteří k sobě hledají cestu přes různé osobnostní, názorové a genderové odlišnosti. Předchůdce The Green book, který se kolem black issue ale na rozdíl od následovníka ochomýtá jen lehce, okrajově a tvůrci se spíše zaměřují na drobnokresbu vztahu dvou typologicky zcela odlišných lidí žijících naprosto jiné životy a jejich nevyhnutelnou konfrontaci v x různých modelových situacích. Výsledek je dostačující, naštěstí není přepálená stopáž, takže konec naskočí ve chvíli, kde je to tak akorát. Za zmínku určitě stojí herecky silné ústřední duo a na tu dobu velmi povedené masky. (17.08.2022)

Naprosto úchvatný film. Skvělý scénář, výborní herci, krásná hudba. Je to film o životě a o vskutku poutavém přátelství mezi dvěma stárnoucími lidmi. Morgan Freeman si lepší start své hvězdné kariéry nemohl přát a za mě měl Oscara brát už za tenhle film. Jeho Hoke Colburn, věčný optimista s úsměvem na tváři a nadhledem pro každou situaci, je jedním z mých nejoblíbenějších hrdinů. Jessica Tandy na druhé straně představuje ráznou slečnu Daisy, zprvu zatrpklou starou dámu s vytříbeným vkusem i ostrým slovníkem, která se ovšem s příchodem svého nového řidiče postupně proměňuje v sympatickou společnici. S Freemanem tvoří jedinečnou dvojku a jejich vzájemné "pošťuchování" je vděčným pepřem celého příběhu. Podstatou je jejich společný výkon, tudíž nelze říct, zda je lepší on či ona. Jako celek je Řidič slečny Daisy spíše malý, komorní snímek. O to větší radost mám pokaždé, když na něj náhodou narazím v televizi a musím ho zkrátka vždycky dokoukat až do konce. Na rozdíl od jiných filmů se nesnaží ohánět rasovou tematikou ani přílišnou korektností. Jednoduše vypráví (navíc s humorem) svůj příběh a funguje to! Všechno pak spojuje skutečně nádherná hudba Hanse Zimmera (jeden z jeho prvních filmů). Je tu plno památných scén (učení abecedy, přejezd z Georgie do Alabamy), ale finální scéna je tak neskonale milým a dojemným zakončením letitého přátelství mezi Freemanem a Tandyovou, že mě s každým dalším zhlédnutím dostává víc a víc. U mě to nejlepší hodnocení. Čtyři Oscary za nejlepší masky (báječná proměna herců), adaptovaný scénář, hlavní herečku a film. Ještě jednou to zopakuji: Moc hezký film, který si vždycky rád pustím. (30.04.2017)

Miloučký film tohoto typu si prostě zaslouží vyšší hodnocení už jaksi z povinnosti vzhledem k obsahu i formě. I když mě často napadalo, kdy že jednoho z nich klepne pepka, např. úmornou cestou na oslavu devadesátin, přesto to ti dva ustáli až do velmi vysokého věku, což není sice běžné, ale ani výjimečné. Hodně se mi líbil Dan v oddané roli milujícího syna, ale nejvíc se mi líbily dobová výprava a rekvizity, včetně soudobé kultury (otevřený akceptovaný rasismus). Nejde mi o fandění systému, ale znovu o způsob ztvárnění vztahové problematiky zase tím miloučkým hladícím laskavým způsobem. (22.12.2013)

Vzhladom na vsetky tie ceny, ktore to ziskalo ma to na prvy pokus trochu sklamalo. Dufal som, ze sa dockam nejakej intenzivnejsej konfrontacie ustrednej dvojice ohladom toho co si o sebe myslia, ale cely cas to bolo podane len v naznakoch. Skoda, ze sme sa viac nedozvedeli o sukromi Freemanovej postavy. Ale s dalsim a dalsim zhliadnutim mi to prestalo vadit a vychutnaval som si to postupne zblizovanie hlavnych postav. Nakoniec som rad, ze je film podany az prilis kladne a az na epizodku s policajtami sa nezaobera okolitym svetom plnym nenavisti. Jeden z dôvodov preco som film videl velakrat su 3 ceske a jeden slovensky dabing a kazdy je trochu iny a skvely. Vdaka nim a mojej zalube v porovnavani rozdielov, som si film postupne oblubil. 7/10. (13.01.2019)

Běda! Ubohá Miss Daisy bledá, v samotě stáří zakletá! Nonšalantně plynoucí drama o xenofobii, veselém smutku stáří a tiché bolesti osamění. Škoda, že svou neochotou rozčesat pěšinku akademikům a rozmělněním se do 25-leté periody poztrácelo na intenzitě. Hodnotím průměrné, s plným vědomím, že za takových čtyřicet let, naplněn zkušenostmi až po okraj, provedu změnu směrem nahoru.. Aykroyd, mimochodem s dvojicí Tandy/Freeman nepříliš držící krok, měl chvílemi tak vysoké čelo, že už ho snad maskovali na Coneheads.. (11.03.2014)