Řidič slečny Daisy

Vyčítat tomuto snímku, že se jeho autor vydal pouze " příjemnou " cestou a závažná témata jen tak lehce naťukává ( našlapuje opatrně kolem nich), či je zcela ignoruje je jako, kdybyste si při pojídání čokoládové zmrzliny povzdechly.....škoda, že je tak sladká, trochu hořké chuti by neuškodilo. Tento snímek totiž v prvé řadě je o tom, že život nekončí po 60 - tce a je nesmírně těžké si sobě samému připustit, že něčeho nejsme schopni bez cizí pomoci. Přesto právě takováto " nucená " pomoc, může nakonec býti tím nejlepším, co nás na sklonku života může potkat. Toto je případ i tohoto snímku podle divadelní hry Alfreda Uhryho, ve kterém excelují ( v tomto případě by se spíše nabízelo slovo hrají či ho žijí ) Morgan Freeman coby Hoke a Jessica Tandy jako tvrdohlavá americká židovka Daisy. Možná by se snímku dal vyčítat " laciný závěr " , ale v tomto případě ten konec k snímku jednoznačně patří, člověk chápe co tím básník chtěl říci a proto ho bez námitek přijímá.... (09.06.2010)

"Já předsudky netrpím!! " Tvrdohlavé babky mám ráda, jednu takovou mám doma. Živě si dovedu představit, co by řekla tomu, kdybych jí zaplatila řidiče (v našich podmínkách spíš nějakého hnědočecha?!) Bavila jsem se (i když humorných scén by se dalo vytvořit mnohem více), vtáhlo mne to do děje, i když jsem věděla jak to dopadne. Dokonale vytvořená iluze padesátých let, mistrné stárnutí hlavních představitelů. (14.04.2014)

Film bohužel mám jen s českým dabingem. Normálně by mi to nevadilo, ale strašně mě iritovalo, že Morgana Freemana daboval úplně jiný člověk než obvykle - ale český dabing stejně nechci brát v potaz, když hodnotím kvalitu filmu, takže je to asi bezpředmětné. Řidič slečny Daisy mě hodně nadchnul. Z filmu na mě dýchla atmosféra časů, které jsem už nezažil, blýskla na mě patina poloviny minulého století. Herecká dvojice Tandy a Freeman se skvěle doplňují, příběh plyne bez chybičky ladně kupředu až k dojímavému konci. Normálně bych tomuto typu filmu nedal 5*, ale v tomhle snímku všechno krásně pasuje k sobě, že nemohu jinak. (28.10.2008)

Pozitivní, upřímný feel good movie o milionářské prudící babičce megeře a jejím věčně pozitivním osobním řidiči, kteří k sobě hledají cestu přes různé osobnostní, názorové a genderové odlišnosti. Předchůdce The Green book, který se kolem black issue ale na rozdíl od následovníka ochomýtá jen lehce, okrajově a tvůrci se spíše zaměřují na drobnokresbu vztahu dvou typologicky zcela odlišných lidí žijících naprosto jiné životy a jejich nevyhnutelnou konfrontaci v x různých modelových situacích. Výsledek je dostačující, naštěstí není přepálená stopáž, takže konec naskočí ve chvíli, kde je to tak akorát. Za zmínku určitě stojí herecky silné ústřední duo a na tu dobu velmi povedené masky. (17.08.2022)

Nenápadný a príjemný príbeh, ktorý sa nesnaží hrať priveľa na city, no i tak dokáže jednoducho dojmúť. Na filme možno prekvapia 4 Oscary vrátane najlepší film, pritom Šofér slečny Daisy bol v ten rok v konkurencii takých zasadných filmov ako Moja ľavá noha či Narodený 4. júla Olivera Stona. Jeho víťazstvo sa tak dá možno chápať, že Akadémia uprednostnila jednoduchý príbeh z ,,jesene života" nad traumatickými zážitkami z Vietnamského konfliktu (s nimi Stone triumfoval už pár rokov predtým), pričom výpovedná hodnota oboch filmoch je v mnohých prípadoch rovnako zrovnateľná. Všetci traja hlavní predstavitelia zvládli svoje postavy veľmi dobre, dokonca skôr ako samotná oscarová Jessica Tandy sa mi tu viacej pozdával Freeman, ktorý tu dozaista predviedol jeden zo svojich najlepších výkonov. Vo filme sa mohol objaviť aj nejaký zvrat, ktorý by ho viacej zdramatizoval, ale ku celkovej povahe filmu to až natoľko nevadí. Pri krásnej záverečnej scéne síce nenabiehajú slzy (aspoň u mňa to tak bolo), ale dokáže vyvolať súcit. (20.12.2008)