Trabantem tam a zase zpátky

Ono možno že samotný koncept je už vyčerpaný. Ale to nemení nič na tom že Přibáň a partička znova ukazujú, že ak ste správny blázon môžete vidieť svet veľmi netradičným spôsobom. Sériu o trabantoch mám rád a je skvelé sledovať ako veľký kus cesty celá partička ušla. Formálne to predchádzajúce snímky prevyšuje. Tentokrát je to ale naozaj rozlúčka a má to oproti nadávkam a zúfalstvu predchádzajúcich častí skrô veľa pozitívnych a úchvatných scén. Rozhodne povinnosť pre fanúšikov. Najúchvatnejšia scéna určite Himaláje a pre mňa Varanasi. Niečo ku čomu sa budem veľmi rád vracať pri dlhých chvíľach. (12.04.2019)

Pravděpodobně poslední z týdle neobyčejný cesty. Filmovej zážitek prima, ale bohužel mě to nevzalo tolik jako jižní amerika a nebo Austrálie. Asi je to těma indama nebo co :o). Každopádně filmařsky pěkně sestříhaný, ale asi mě tam chybělo víc zajímavejch momentů. Ovšem ten top byl, když se snažili vyjet skrz potok po takový horský cestičce, místo který se stal vlastně ten potok. To bych zpanikařil a asi i zešílel. Ale je vidět, že s takle ostřílenejma borcema už tohle ani nehne. Taky byli celkem fajn ti nový borci, ale moc toho nepředvedli, poláci byli lepší :o). Každopádně obrovskej repekt a poklona, páč tohle vstoupilo do síně slávy... (06.11.2019)

Dramaturgicky o chlup lepší než předchozí díl, nicméně pokračuje větší a větší odklon od cestopisného charakteru, který byl nejlépe zhmotněn na cestě Afrikou, jenž je podle mě filmařsky nejzdařilejší. Proto je to především příběh o bandě magorů jedoucí ve vracích přes půl zeměkoule, ale pokud nemáte slušný přehled v zeměpise, nevíte, kdese zrovna nachází a pokud jste pozorně nesledovali jejich reportáže z cest, tak dost možná například ani nepostřehnete, že během této cesty byli v Nepálu. Mně to přijde jako škoda, nicméně to beru tak, že v tomto ohledu vděčnějším formátem bude seriál. (22.04.2019)

Zda jsem zvolil správnou strategii při sledování Trabantové série, když jsem jako první zhlédl snímek o poslední cestě z Indie až do České republiky, netuším. Upřímně ani mně samotnému se tahle strategie nezamlouvá, jelikož preferuji chronologické sledování v závislosti na času distribuce. Ale pro jednou jsem se spontánně (a tak trochu v cestovatelském duchu) rozhodl, že na Přibáňův snímek "Tam a zase zpátky" zajdu do kina a tak se stalo. V prvních minutách byl proto zřejmý deficit z minulých dílů, jelikož jsem se se členy posádky teprve seznamoval a zvykal si na jejich, pro zbytek diváckého osazenstva známého, počínání s překážkami na cestě. Rychle jsem se ale do postav vcítil, čemuž podle mě velmi pomohla nostalgická vzpomínka na mou návštěvu Indie. Leč bych preferoval rovnoměrnější rozdělení jednotlivých částí cesty ve filmu (Indie zabírala drtivou většinu a trasa Uzbekistán-Slovensko sotva 5 minut), hodil jsem tenhle zmar za hlavu. Postupem času jsem se totiž do snímku ponořil víc a víc a poslední půlhodinku jsem už jen nadšeně hltal. Narozdíl od pravidelných diváků Přibáňových dokumentů se mé prvotní nadšení z šíleného pokusu objet trabantem celý svět dostavilo právě v tomto díle a díky neznalosti předchozích dílů přehlížím nedostatky, kterých si už znalý divák při porovnání s předchozími cestami asi snadno všímá. Pro mě ale zvítězila síla přítomného okamžiku a bezmezně nadšeného pocitu z nespoutaného cestování a dalekého překročení komfortní zóny všech účinkujících. Za toto nadšení jim děkuji a už se těším na retrospektivní sledování zbylých trabantových dobrodružství. (14.06.2019)

Konec už docela zkrácený a Indie teda jako byla to destinace, kterou jsem chtěl někdy navštívit, ale po letošnim Nizozemsku, kde jsme naráželi na spousty Indů, tak se nedivim že Přibáňova expedice nadávala pořád na Indy, protože já na ně nadával už v Nizozemsku! A ty silnice?! No jako my můžeme být ještě rádi za to málo těch “dobrých” cest co tady máme... a ano bylo super slyšet hlášku z Pelíšek, protože to by se fakt v Číně člověk zcvokl!!! (09.11.2019)