Those Wonderful Men with a Crank
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Vlasta Fabianová, Blažena Holišová, Hana Burešová, Jaromíra Mílová, Josef Kemr, Oldřich Vlček, Josef Somr (více)Obsahy(1)
Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (86)
V rámci CHT zatím určitě nejlepší film, ale i tak se neubráním pocitu že mohlo být ještě líp. Přenádherný atmosférický záběry staré Prahy, která v takové podobě jak jí vidíme v tomto filmu už bohužel zcela zanikla. Například ani jeden dům nemá zkurvený sprejský lejno na svý omítce, o počtu lidí na jeden záběr nemluvě a ty průjezdy maringotkou taženou koňma to je opravdu krásný pohled na dávný časy. Trošku horší je to s dějem, přijde mně že vše bylo hrozně odbyté jak dialogy, tak scény, ž to šlo udělat s větším výnikem lásky ke kinematografii, s větším vtipm, víc se vymazlit s postavama, který jsou takový nějaký a ti je hrajou takový mistři oboru jako pan Hrušinský nebo pan Menšík. ()
Scénář: Jiří Menzel, Oldřich Vlček .. Jemná Menzelova skorokomedie. Typově bezvadně obsazený Hrušínský, Menzel a především bohémský Menšík. Výtvarná stylizace, spousta groteskních představení a kolem toho příběh o těžkostech rodícího se cechu biografského. Vidím možnost velikou, jeho sláva... ()
Filmy o láske ku kinematografii všeobecne zaváňajú akýmsi akademickým snobizmom. Báječní muži s klikou však snobmi nie sú, oni si napríklad aj radi vypijú a svoj prehnaný záujem o natáčanie neprezentujú žiadnym násilným a vtieravým spôsobom. Dobre, na jednu bitku dôjde. A dôjde aj na požiar, ako to už pri podobných premietaniach bývalo. Niektoré staré nemé filmy treba vidieť ako povinné čítanie, niektoré filmy o začiatkoch kinematografie tiež. Pokiaľ niečo o tej histórii viete, Báječní muži s klikou budú pre Vás väčším zážitkom, ako pre väčšinu divákov. ()
Ze všech Menzelových filmů jsou Báječní muži s klikou jakoby nejnenápadnější, nejšedivější a nejméně reprízovaní. Ale to je chyba, není to špatný film. Mile ironizovaný pohled na průkopníky české kinematografie, který by se mohl promítat i v rámci školní výuky. Jen mi nedochází, proč jsou změněna jména. Proč se Ponrepovi říká Pasparte, Kříženeckému Kolenatý atd. 70% ()
Už vtedy na počiatkoch kinematografie sa niekto snažil bojovať s nedostatkom, presnejšie úplnou absenciou domácej filmovej tvorby. Nebavilo ho púšťať vo svojom biografe stále dookola americkú, nemeckú alebo francúzsku tvorbu, aj keď tie párminútové veselohry boli rozkošné. Na film so sprievodom živého klavíra a akútnym nebezpečenstvom požiaru z premietačky s kľukou si už nemôžu zaspomínať ani tí najväčší pamätníci. Práve na takéto pripomenutie je film vhodný, je príjemný český komediálny, ale na príbehu veľmi popracované nebolo a ustúpil do úzadia výtvarnej štylizácii filmu. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (6)
- Ve filmu se používá starodávná kamera, ale ve skutečnosti je to jen pouhá rekvizita. (cariada)
- Aby kameraman Jaromír Šofr podpořil barevnou tonalitu filmu, používal nejen korekčních filtrů, ale nechal celý magazín filmu naexponovat na bílou barvu. Následně přes takto naexponovanou surovinu film natočil. (tommiss007)
- Všechny grotesky ve filmu si točili tvůrci sami. Následně v jedné dobové kritice vyšlo, že se ve filmu objevují neznámé archivní snímky. (cariada)
Reklama