Podprsenka

Styl filmu navazuje na nejen francouzské (Červený balónek, většina filmů Jacquesa Tatiho...; u nás pak třeba Káťa a krokodýl) poetické filmy 50. a 60. let, kde se maximálně šetřilo s dialogy. To je tady dovedeno téměř k dokonalosti: když nepočítám (zřejmě) lidovou píseň v podání ženského kvarteta, ve filmu zazní jedno jediné slovo, a to jméno, kterým volá matka svoji dceru. Výsledkem je ale bohužel jen slabší průměr, protože nápaditost - ať už jde o situační motivy, nebo o celkovou atmosféru - by vystačila možná tak na středometrážní film. -------- V titulcích filmu uvedeno: český i orginální název The Bra. (24.09.2020)

Dobrá zpráva je, že k tomuto filmu nepotřebujete titulky. Většinu filmu tam chodí dědek s podprsenkou co najde na svý lokomotivě a oblejzá ženský, aby našel který ta podrpda patří. Směšný na tom je, že ta podprda mě přišla děsně jetá a všechny ty ženský usilujou o to, aby jí získali, ale když se jí nasadí na kozy, tak jim nesedí, takže se dědek nasere vezme podprdu a jde zase za dalšíma kozama. To sou fakt filmy snů tohleto. (09.03.2020)

Nie je to film, na ktorý nikdy v živote nezabudnete a pravdepodobne ho už možno nikdy viac ani neuvidíte. Napriek tomu určite neľutujete čas, ktorý ste mu obetovali. Na začiatku príbehu sledujeme prostý, ale poctivý život rušňovodiča Nurlana. Jeho stereotypný deň za dňom, kedy prechádza známou trasou, počas ktorej sa mu za oknom mihajú rôzni ľudia z chudobnej štvrte. Ich malé príbytky a jednoduché životy sú súčasťou tejto trate, ktorú využívajú aj na rôzne iné, pre nich praktické, účely (v čase, kedy akurát vlak nepremáva). Nurlan vždy na konci dňa dôkladne rušeň poumýva a "pooberá" z neho všetko, čo sa naň po ceste zachytilo. Či už je to košeľa alebo sfúknutá detská lopta. Každý jeden kúsok obdivuhodne poctivo vracia do rúk svojich vlastníkov. Predtým ako definitívne odchádza na dôchodok, sa na jeho rušeň prichytí niečia podprsenka. A tým sa začína jeho cesta, počas ktorej je odhodlaný za každú cestu nájsť majteľku tohto nežného kúsku látky, A v čom tkvie najväčšia originalita tohto filmu? Že celý dej prebieha bez akýchkoľvek dialógov - príbeh je rozprávaný iba mimikou a obrazom. Nebojte sa toho, slová sú veľakrát zbytočné. (24.09.2019)

Filmy se sympatickými názvy mám rád. Taková moderní, syrovější pohádka o Popelce, jen v ní nezkouší střevíčky a najde se trochu něco jiného, než se hledá. Vizuálně velmi krásný film. A Paz Vega mě potěší vždycky. Kromě toho, dělám na dráze. (21.03.2022)

-3* Filmy Veit Helmera mám rád pro jeho milou poetiku a zajímavé exteriéry i interiéry, které umí hezky natočit, ale na druhou stranu tohoto filmu jsem se trošku bál, abych si nezkazil o něm svůj dojem. Je pravda, že příběhově je o řád níž než na co jsem byl u něj zvyklý, ale ty ostatní požadavky mi naplnil. Takže s odřenýma ušima to má ode mě za 3 hvězdičky, ale raději doporučuji jiné jeho filmy ... nejlepší je Tuvalu. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (11.02.2021)

Zaujímavá veselohra. Keď som sa do toho pustil, tak som dlho dlho čakal, kým niekto prehodí aspoň nejaký dialóg, ale napokon sa z toho vykľul film bez slov :D A musím povedať, že mne ako milovníkovi dialógov, to veľmi veľmi chýbalo. Aj keď by to nebola asi žiadna sláva (čo sa týka kvality dialógov), ale lepšie ako nič. Celý film sa v podstate točil okolo tej tajomnej modrej podprsenky a spôsobu ako nájsť jej majiteľku. Nebolo to zlé, ale ani nič, na čo by človek spomínal alebo odporúčal ďalej. (18.11.2019)

Němý film jsem neviděl už celá desetiletí a i když nejsem zastáncem tohoto „žánru“, zde jsem se rozhodl tento fakt překousnout. Do poloviny strašná nuda, jen jízdy vlakem a takové seznamování s hlavním hrdinou. Od poloviny, kdy se dědula rozhodl chodi od baráku k baráku a ve stylu ujeté popelky zkoušet, které padne podprda, to ale byla celkem zajímavá a i docela vtipná jízda. Sice to není úplně moje gusto, ale film na mě nakonec docela zapůsobil. (23.04.2021)

dávám plný počet jen za scénář ,který vymyslel další Popelku.Tentokrát nejde o střevíček ale o podprdu.....Už těch filmů s podobenstvím na známou pohádku bylo spousta ale tohle naprosto vybočuje.Stroj který napodobuje klapot kol lokomotivy jako ukolébavku...to jen tak někdo nevymyslí (23.12.2020)

Nezdálo by se, ale bylo to dobrý. Marně přemýšlím, co mi ten pomalý a hodně obrazem vyprávějící styl připomíná. Ve skutečnosti je to asi docela divnej a nepůvodní film podstaty rozšlapaného výkalu, ale tak nějak to nebylo vůbec podstatné, protože dlouhé a strastiplné hledání té, které by padla pobavilo ač padla i leckterá, které nepadla. Za což možná pár padne. Ale ať padne komu padne, já jsem očividne upadl do zacyklení, což se padlým na hlavu stává. Každopádně tu vařím z vody, protože o tom filmu se nedá moc napsat. Buď přijmete jeho tempo a výrazové prostředky nebo ne, protože tam vážně (ač jen zdánlivě) nic víc není nad rámec anotace. Ale každopádně je tam vlak, takže další kritika se nepřipouští. A taky můžete být rádi, že tenhle vlak strhává jen sušené prádlo, ne jako jinde. (11.03.2021)

A je to tu... "Frigo na mašine" vo farbe! (14.11.2019)

My pamětníci socialismu a lží o zemí, kde zítra již znamená včera vnímáme tuhle "pohádku" asi jinak, než dnešní mladí lidé. Film bez jediné věty dokáže říci mnohé. Od osamělosti, po zoufalství, po naději, když vše vypadá ztraceno. A to vše doprovází mimořádná trať, slumy kolem ní, izolované ostrovy lidí za nepřístupnými vchody a k tomu úžasná kamera a působivý hudební vklad, který nemluvný a jen obrazový příběh umocňuje. Kombinovat komedii s pokusem o vraždu je poněkud náročnější, ale tady to nakonec dopadlo na výbornou. 70% (29.05.2023)

Svým způsobem originální film kvůli minimum konverzací a trochu i prostředím. Jinak je to ale totální blbost a jenom čumím jaké kraviny se natáčí.  Příběh není úplně tragický, ale je provedení i přes svou originalitu nudný a uspávající. Dokázal bych si to představit v mnohem lepším provedením plný dobrých hlášek, odmítnutí, nařčení z uchylnosti apod. situací. (18.07.2021)