America
Režie:
Vladimír MichálekKamera:
Martin DubaHrají:
Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jaroslava Rytychová, Kateřina Kozáková-Bílková, Jiří Schmitzer, Oldřich Kaiser, Pavel Landovský, Libuše Tomanová (více)Obsahy(2)
Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky "Nezvěstný". Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (M. Dejdar). Jeho strýc (J. Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (194)
Film těžce předběhl svou dobu. Co se v devadesátkách jevilo jako studené depresivní divadlo beze smyslu, se dnes ve světle rozvinutého kapitalismu jeví jako výtečné existencionální drama. Film o zásadním životním rozhodnutí, volbou mezi chudou svobodou mezi lidmi anebo bohatým otroctvím samoty. Dokonalé figurky Schmitzera, Kaisera, Landovského, Vorla či Lábuse samotného ještě podtrhují absurdnost Ameriky, země neomezených možností, kde jsou všichni vlastně omezení nejvíc. A je-li úniku, pak jedině prostřednictvím lásky. A to je ta Oklahoma....90% ()
Existenciální, hutná a herecky skvěle zvládnutá partie. Nade vše vyniká Jiří Lábus. Hltal jsem každé jeho slovo. Jiří Schmitzer je těsně na druhém místě, co se týče hereckého výkonu. Vše se točí kolem kolem psychologických témat jako je naděje, šance, prohra a oběť. Vždy je něco za něco. Nemohu také opomenout výborný soundtrack. Ten Ameriku zvěčnil a udržel jí dodnes v povědomí lidí. 74%. ()
Tvůrci před sebe postavili úkol opravdu nelehký a podařilo se jim ho zvládnout se ctí. Temná a depresivní atmosféra je opravdu silná a působí na diváka celý film, k tomu přispělo hlavně chladné, ale neskutečně působivé vizuální zpracování. Hercecké výkony byly naopak rozporuplné, zvláště pak Martin Dejdar se mi nezdál úplně správnou volbou, narozdíl od Jiřího Lábuse. Ale i přes drobné výtky musím hodnotit celý tento počin kladně a se spokojeností. ()
Má to tu správnou kafkovskou atmosféru, což mimo jiné znamená, že se jedná o kousek pouze těžko stravitelný. Hlavní hrdina sebou nechává vláčet a nejzajímavější jsou potom vedlejší postavy, které jím manipulují. Proč ne, Kafkovi samotnému by se to asi líbilo. Tedy až na ten závěr - nepůsobí tam ten happy end jako pěst na oko? ()
Jakpak se tvůrci filmové adaptace Kafkova románu "Nezvěstný" vypořádali s jeho nedokončeností? Zhůvěřile kýčovitým happy endem podkresleným dobovou vypalovačkou od kapely Lucie, který navíc ani nelícuje s dosavadním stylem filmu. Ale zase to na druhou stranu skvěle ilustruje nabubřelost blockbusterového projektu, který měl být současně osobitý, důležitý a vážný, ale také divácky přístupný, marketingově uchopitelný a mainstreamově prodejný. Ačkoli samotného Kafku, respektive jeho prózu charakterizuje problematický vztah k ženám, Michálkův celovečerní debut předlohu přetváří do esenciálně devadesátkového bijáku sálajícího všemi dobovými neduhy. Čecháčkovské chcípáctví, otevřená misogynie a obšournický étos zde zcela upozaďují kafkovské motivy. Při tom ale nelze "Americe" upřít nápadité formální uchopení s expresionisticky ztvárněnými velkými celky a naopak klaustrofobně skličujícími polodetaily interiérových sekvencí. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (10)
- Výtvarné ztvárnění filmu malířem Jaroslavem Rónou bylo inspirováno Verneovkami Karla Zemana. (hippyman)
- Vladimír Michálek s Martinem Dubou se Kafkovou nedokončenou prózou Nezvěstný nechali inspirovat ke svému vlastnímu příběhu. (hippyman)
- V knize Jaroslava Sedláčka "Rozmarná léta českého filmu" je na natáčení ve skutečné Americe vzpomínáno takto: "'Říkal jsem si, že se ve všem uskromním, ale že v tom filmu musí být aspoň jeden záběr z Ameriky, aby se to celé rozsvítilo,' vypráví Vladimír Michálek. 'Ameriku už jsem trochu znal, takže jsem věděl, že když poletíme na západní pobřeží, pojedeme do Arizony a tam uhneme doleva, tak dorazíme do Utahu, do takových městeček a vesnic, kde chlapi opravují repliky starých aut, a že tam je i poušť a růžové hory, tak jsme letěli do Los Angeles, odbočili do hor, třetí den našli chlápka s autem a celé to natočili. Nestálo to víc než sto dolarů.' Jednu komplikaci to ale přece jen neslo. 'Já mám trauma letadlo jen vidět, netož do něj sednout, říká Martin Dejdar. (...) Kvůli závěrečeným záběrům ho přitom čekal let z Helsinek, kde v tu dobu byl na zájezdu s Ypsilonkou, do New Yorku a odtud do Los Angeles, kde už na něj čekal producent Bouček. 'Čtyřiadvacet hodin jsem letěl, jen co jsem přistál, odvedli mě na jídlo s tím, že hned jedeme do Utahu a ať se nezlobím, ale že hned ráno v sedm se točí. Přijeli jsme tam asi v pět, já si šel na tu chvíli lehnout. Probudím se, koukám na hodinky a bylo jedenáct. Říkám si: Ty bláho, něco se děje, tohle není jen tak. Rozhrnu záclony v motelu a venku ležel sníh. Začal jsem se štípat, jestli se mi to nezdá. Vylezu ven, tam stál Vláďa Michálek, kouřil a říkal: Ty vole, tohle tady ještě nikdo nikdy neviděl. Tady padá sníh, protože tady točíme Kafku.'" (NIRO)
Související novinky
SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna
David Koller, Dasha, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Ondřej Ruml, Michal Dvořák a další hvězdy v sobotu 27. srpna vystoupí na velkolepém multimediálním koncertu filmové hudby pod poděbradským zámkem… (více)
Reklama