Amerika

České kulturní 90´s je zajímavé studovat, protože i když převažují ne úplně povedená díla, často je na nich něco vypovídajícího o atmosféře doby provokující ambice. Amerika je typický případ, za záminkou zpracování zajímavé méně známé látky nám tvůrci servírují zajímavou výtvarnou stránku a hudbu, vzdáleně připomínající něco z díla Karla Zemana, a obsadit většinu rolí divadlem Ypsilon byl fajn nápad. Jestli se dobře pamatuju, tohle byl první pokus, kde ve filmu Lábus s Kaiserem hrají vážné role a nepřekvapivě jsou dobří. O to víc bolí herectví Dejdara, který na plátně jako hlavní postava tráví většinu času, ale stírá ho herecky snad kdokoliv jiný ve filmu. Navíc je jeho hlas dneska už tak zprofanovaný dabingem Barta Simpsona, že je jako herec mrtvej. Největší neštěstí filmu je ale nic moc příběh, který po začátku s Lábusem úplně ztratí cokoliv podstatného a nakonec takhle přijdou o přízeň diváka jako pan topič ke králíkovi. (04.01.2024)

Z tohoto čiší temnota a existencialismus. Pokud někdo napsal, že se mu dělalo špatně, tak si myslím, že se ho dotkla ta pravá "kafkovská" nálada, o kterou režisér jistě usiloval. Podle mého názoru perfektní vystižení atmosféry. Musím také vyzdvihnout skvělé herecké výkony našich vesměs bavičů v neobvyklých rolích. (12.11.2006)

S románem Franze Kafky jsem zatím neměl tu čest a ani po téhle cti nějak neprahnu. Dejdara mám rád, ale pouze jako baviče. Jako herec opravdu za moc nestojí. I z ostatního hereckého osazenstva mám velice rozporuplné pocity. Absolutně mi ve svých rolích nesedí. Snad až na Schmitzera. Úvod se mi zamlouval. Dejdar plný naděje a falešných ideálů se vydal za kariérou. Příběh mě vtáhl do okamžiku, než se Dejdar začal kurvit, čímž vše zkurvil. Svoji budoucnost i moje zaujetí současným dějem. Od té doby sledujete potloukání odnikud nikam. Bez sebemenšího smyslu, či cíle, což je záležitost velice nudná. Sledování všude přítomné deprese a beznaděje je sice působivé, ale pouze úvodních pár min. Poté se to jaksi okouká. Věřím, že román může být příjemné čtivo, ale tento snímek za podařený nepovažuji. Slabá hvězda. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele ytheri. (08.09.2015)

Nandej mi do hlavy tvý brouky a bůh nám seber beznaděj. V duši zbylo světlo z jedný holky, tak mi teď za to vynadej. V úžasném hudebním doprovodu si Dejdar plní svůj americký sen a mizí v dáli amerického texasu. Netradičně, avšak velmi originálně zpracované dílo Franze Kafky. V neobvyklých rolích Dejdar s Lábusem, ale i démonicky temný Kaiser, jenž se může se svým "BODNI SE" rovnat i takovým klasikám, jako je Poevův Krkavec - NEVERMORE-. Zpracování futuristické ameriky v podobě namalovaných kulis mi nikterak nevadilo. Naopak právě toto odlišuje Ameriku od již ztracených porevolučních titulech. 70% 4* (06.07.2013)

Jakpak se tvůrci filmové adaptace Kafkova románu "Nezvěstný" vypořádali s jeho nedokončeností? Zhůvěřile kýčovitým happy endem podkresleným dobovou vypalovačkou od kapely Lucie, který navíc ani nelícuje s dosavadním stylem filmu. Ale zase to na druhou stranu skvěle ilustruje nabubřelost blockbusterového projektu, který měl být současně osobitý, důležitý a vážný, ale také divácky přístupný, marketingově uchopitelný a mainstreamově prodejný. Ačkoli samotného Kafku, respektive jeho prózu charakterizuje problematický vztah k ženám, Michálkův celovečerní debut předlohu přetváří do esenciálně devadesátkového bijáku sálajícího všemi dobovými neduhy. Čecháčkovské chcípáctví, otevřená misogynie a obšournický étos zde zcela upozaďují kafkovské motivy. Při tom ale nelze "Americe" upřít nápadité formální uchopení s expresionisticky ztvárněnými velkými celky a naopak klaustrofobně skličujícími polodetaily interiérových sekvencí. (08.07.2023)