Příliš osobní známost

Češi neumí točit komedie. Ano, je to Slovenka a herci jsou Chorvati (nechápu proč), ale vystupuje to jako český film. První půlku jsem se skvěle bavil a druhou ... dobrá, upustil jsem slzu, ale proč ... proboha proč neustále točí tolik dramatické závěry? Stejně jako ve vraždách v Midsomeru by muselo už být povražděné celé město, tak podle českých "komedií" by pak všechny manželství a vztahy končili krachem. Ano, život není vždy růžový, ale poslední dobou se cílí jen na to, a zobrazit jej v nejhorších možných scénářích? Tomu já neříkám komedie. Musím ale uznat, že mimo trapnou zbytečně dlouhou digitální úvodní scénu, to bylo na tento žánr mimořádně dobře natočené a nechápu jak to ta malá mohla tak dobře zahrát. ... MKUH (24.02.2020)

Přemýšlela jsem, zda tomu dát 3 nebo 4 hvězdičky. Film jsem viděla v rámci Dámské jízdy, takže jsem čekala oddychovou komedii, nad kterou pak mávnu rukou, ohodnotím to jako průměr a bude konec. Ale tohle ne. Tohle se mi drží v hlavě už zatraceně dlouho a pořád nad tím přemýšlím, co jsme to sakra viděla? Začátek je trochu pomalejší na rozjezd, ale díky Vilhelmové se občas zasmějeme a v některých situacích se i najdeme. Pak na plátno přichází dokonalá Eliška Balzerová a světlo reflektoru se obrací k ní a k malé dětské herečce v roli Terezky (opravdu úžasně a přirozeně zahrané!). Do první půlky je to oddychová komedie, ale pak přijde na řadu komplikace v životě a komedie se změní v drama tak nečekaně, že mě to až zaskočilo. A věřím, že na všecny diváky v sálu to fungovalo skvěle, ten šokující převrat musel zaskočit snad každého. Jedná se o silné emotivná drama, které hodně překvapí. (17.01.2020)

V kontextu jiných českých filmů to tedy tak hrozné nebylo - a proto to ráda nadhodnotím. Je to podle předlohy Evy Urbaníkové, která se evidentně vdala, takže už se jmenuje Twardziková, ale je to stále ona: zručná červená knihovna plná moderních emocí. A to už se ani nedivím, že hlavní roli hraje zase Petra Hřebíčková, na ostatní herečky režiséři zřejmě ztratili kontakt (stejně jako na české herce - ti už zřejmě došli frontálně, protože taková injekce od bratrů Jugoslávců se hned tak nevidí). A připojuji se k odoraci té holčičky, byla vážně miloučká, tu se neopouštělo lehce. (12.02.2020)

Pokud se najdou lidi co ohodnotí tenhle film a z těch hodnocení vyjde 51% tak to může znamenat jenom dvě věci - za A) hodnotit na čsfd může snad už i robot nebo za B) jako společnost už nemáme šanci a morálně se mi chce zvracet.. jediná dobrá věc byla krásná Petra Hřebíčková, ale kvůli jejímu obličeji hvězdu dávat nebudu.. (29.05.2020)

Režisérka Marta Ferencová je nepoučitelná. Opět cpe do svého filmu šílené herecké akvizice. Minule to byla polská krev, nyní herecká "esa" z Balkánu. A navíc jsou strašlivě nadabována. Magazín Hrom pro ženy je vrchním producentem filmu, takže dějově se musí řešit a probírat prakticky vše, co trápí současnou ženu - (komplikované) vztahy, rozvod, nevěra, opuštěnost, druhá míza, (ne)vyrovnání se s úmrtím bližního, nechtěné těhotenství, alkoholismus partnera i pálení vaginy (po koitu). A v popředí tohle všechno zažívají Hřebíčková, Dyková a Balzerová. To jsou přece kvalitní herečky a nezaslouží si k nim cpát hnusné a nezajímavé neherce z Jugošky. Aha, tak nám vznikla produkční družba s Jugoškou, takže bylo nutné dosadit tyto "skvosty". Komediálnost celého filmu na sebe vzala Tatiana Dyková, její vztahová linie s malířem je až ztřeštěně pojatá a její vyobrazené souložení je úsměvné. Zbytek filmu je v podstatě pojatý na vážnou až dramatickou notu. Petra Hřebíčková potkává svoji osudovou lásku, mladého vdovce s malou dcerkou, který má k ruce agilní tchyni, načež postarší tchyně chvíli prudí, ale novou známost svého zetě posléze přijme. Jen těžce se vyrovnává s odchodem své dcery do věčných lovišť povislých ptáků a varlat, ovšem i ji přepadne láska, v divadle, kam pravidelně chodí na koncerty, a zasouloží si, to pochopitelně až doma, ne v tom divadle. A celé to má takové to ženské vidění věci, naivně jednoduché vybruslení z problémů, takže všechny životní peripetie ženských hrdinek, jakkoliv strojené vážně i nevážně, nakonec vykrystalizují tím správným/ ideálním směrem. Ferencová dělá stejné tvůrčí chyby, jako v jejím předchozím snímku "Všechno nebo nic", není ideálně režijně zručná a oba své snímky zaštítila spoluprací se scenáristkou a spisovatelkou Evou Twardzikovou. Jen tentokrát už film poněkud efektně zdramatizovala, takže partner Hřebíčkové má nenadálé problémy s alkoholem, poté, co ho podvedl společník z jeho firmy, Dyková načapá svoji lásku při nevěře a Balzerová se utápí v žalu nad smrtí své dcery do doby, než si po letech zase vrzne. A divák je šťasten, že to ve zdraví přežil, navíc se těší, s jakým dalším nepodařeným hereckým importem Ferencová dorazí příště. Tohle je prostě jeden z těch lepších počinů, které zrežírovala. 6/10 (29.07.2020)