Hotel Hvězdář

"My přicházíme z právě proběhlýho mistrovství světa ve věštění z křišťálový koule." Neřadím se mezi hordu fanatických hrozičů na koncertech Vaška Neckáře, ale tohle si podle mě nezasloužil. Jedině 4tet a Nohavica mi totiž udělali svými verzemi starých hitů radost. Ti ostatní to v lepším případě moc nepokazili, ale jakmile se ke zpěvu dostali naši mladí "talentovaní" herci, tak jsem trpěl víc než se vším evidentně smířený hoteliér Hvězdář. (31.12.2018)

Aniž bych to tušil, říkám si uprostřed pořadu: "To je přesně jak práce od Wehrenberga - hudebně jakž takž, ale ta výplň je naprostá tragédie." No a pak mrknu do databáze a ejhle, on to fakt břídil Wehrenberg. Ať se na mě tento pan režisér nezlobí, ale má extra talent na točení zcela bezkrevných pořadů. A černoch baleťák to fakt korunoval - co ten propána dělá v českém silvestrovském pořadu?! A na závěr Neckář - co ten tam chudák mohl dělat? Sedí, usmívá se a zazpívá jednu písničku. Jestli to měla být pocta Vaškovi Neckářovi, tak se to těžce nepovedlo a pokud to bylo něco jiného, tak se to nepovedlo taky. Uf, ach ten Silvestr. Hudební aranžmá: Petr Malásek & Martin Kumžák (31.12.2018)

Nepodařilo se. 1) Pocta Václavu Neckářovi je pěkný nápad. Musel by ovšem někdo napsat nikoli trapné a hloupé spojovací texty. A především by bylo třeba vhodně obsadit interprety coverů a rozumně uvážit nové aranže. 2) Vlastně se mi líbil jenom 38letý Václav Noid Bárta. Byl skvěle civilní a navíc mu to slušelo. Kdo vchází do tvých snů, má lásko i Hříbě podal po svém, ale příjemně. 3) 37letý Ondřej Ruml byl... ehm... zvláštní. Jazzovat Mademoiselle Giselle je fakt opruz. 4) Vše ostatní nestálo za nic. To si Neckář nezaslouží. (02.02.2019)

Dobře, nebyl jsem při sledování tohoto pořadu úplně střízlivý, ale převážně jsem se dobře bavil. Fungovaly i spojováky s Cinou a Kohoutovou, pár hudebních čísel sice bylo slabších (Mademoiselle Giselle), ale zase byly aspoň využité jako zajímavá taneční podívaná. Současnou hudební scénu sice nesleduji, takže mnohé mladé interprety vůbec neznám, ale i tak se jim převážně povedlo vzdát poctu Neckářovi a ani se při tom neztrapnit. (02.01.2019)

Dobrý nápad zadusilo nudné pojetí - takřka každý, kdo v pořadu zpívá, zpívá buď vsedě, vleže, vestoje o něco opřený nebo za chůze a až na světlé výjimky (třeba 4tet) se nic moc zajímavého neděje. Proč třeba nemohl údržbář Jaromír Nohavica zpívat na štaflích během vyměňování žárovek atd.? Proč třeba Ondřej Ruml netančil s uklízečkou a jen ji (během ošklivého swingového pojetí Mademoiselle Giselle) prkenně pozoroval? Proč Lucie Bílá třeba nezpívala Chci tě líbat Václavu Neckářovi do ucha? Proč Thom Artway třeba neprocházel s kytarou hotelem a při "teď stojím před tvým domem" nevyšel před dům? Pokud mělo vzniknout něco ve stylu pořadů Zdeňka Podskalského, což myslím mělo, nepovedlo se to ani zdaleka - chatrné oslí můstky propojující "děj" s písněmi byly mnohdy až pitomé, jakkoliv dobré pěvecké výkony (Debbi, Berenika Kohoutová a Jan Cina - perfektně imitující Neckářův tanec) v té utahané šedi takřka zanikaly... Jediný, kdo to trochu rozjel, byl Jiří Korn jako šílený vědec. Jenže co tam vlastně dělal? Bůh ví. (31.12.2018)