Dororo

Původní Dororo vzniklo v roce 1967, avšak tohle je v podstatě remake, taky na to vychází manga remake. Snad se ještě něčeho dočkáme dalšího od Tezuky. Anime je velice dobré, Hyakkimaru je v podstatě hlavní hrdina, který zabijí démony, aby získal zpět části svého těla. Avšak mi ho sledujeme spíše očima Dororo, který s nim cestuje. Musím říct, že jediný co jsem ze světa Dororo viděl, bylo před tímhle to Dorama, takže jsem věděl, už předem kdo je Dororo a pár dalších věcí, tak nejspíš vím dopředu. Anime má však mnohem ponurejší atmosféru, dobrý souboje, hlavní postavy si člověk může jen oblíbit. (17.04.2019)

Sice je to anime a tam je dovoleno vše, ale mě v jistém smyslu ta nelogičnost rozčilovala. Kupříkladu přestože milý Hyakkimaru, který od svého narození neslyší a nemluví, když získá sluch kupodivu rozumí lidské řeči. Ale je to anime. Animace je moc pěkná, příběh je originální ač nelogický, podívaná to není špatná. (21.04.2020)

k dřívějším komentářům bych doplnil, že atmosféra tohoto anime připomíná Casshern Sins nebo Ergo Proxy - ponurá hudba, kresba i příběh.. tento typ anime se mi fakt líbí. Hyakkimarova síla žít, živená nenávistí k nespravedlnosti na něm spáchané, může být docela inspirativní (symbolicky v tom lze vidět extrémní případ sociální nerovnosti), hlavní plus jsou nicméně velmi slušné souboje, napínavý příběh, který má hlavu i patu (tj. je ukončen) a samozřejmě velmi zdařené grafické i hudební zpracování. 90% (12.09.2020)

Tohle byl hodně slabý příběh. Naprosto nelogický. Dobrý námět se utopí v nudném opakování a vnitřních nelogičnostech. Hlavní hrdina zabíjí démony a vždy mu doroste nějaká chybějící část těla. Až na to, že pak je zabíjí a nic mu nedorůstá. A pak zas jo. Pravidla nejde nijak pochopit a celé je to repetitivní a přestává to být zajímavé. Nikdy nic neslyšel, neviděl a najednou umí mluvit? Bojovat s meči místo rukou proti někomu kdo má mnohem delší zbraň je taky strašný nesmysl. Tak by se horkotěžko někomu dostal na tělo. Kdo aspoň někdy zkusil boj s bokenem nebo bo ví o čem mluvím. V ději není prakticky nic zajímavého a překvapivého. Jsme tu jen oblažováni povrchními moudry, kterých jsou podobná díla plná. Rozsekat v 17. epizodě na kousky démonického čtyřnohého mistra Třísku je jako že vtipné? U téhle scény jsem trpěl nejvíc. (09.02.2024)

Takové příjemná oddychovka, v leckterých věcech předvídatelná, ale nic jí neubírá na srdceryvném příběhu, dobrých protagonistů, antagonistů a dalších postav, která tato roztomilá dvojka na své cestě potká. K tomu hraje příjemná hudba. Z hlediska celistvosti je to prostě fantasy. Nehledejte tam žádnou logiku, na druhou stranu tam není mnoho děr, kde byste si řekli "proč? proč udělal toto? to nedává smysl!", což velmi chválím. Dororo je postava k sežrání :-) Je realistická a přitom velký snílek. Prostě radost pohledět a cestu jsem si s nimi užíval. Zakončně také velmi pěkné a ucelené. Nemám nic proti. Z moderních "počinů", které se kolem roku 2019 vyskytují, je to naprostý favorit. Avšak když se na to podívám obecněji, je to spíše průměr. Příběh, který za pár let zapomenu a nebudu mít nutkání se k němu vrátit. Tak jako například k Samurai Champloo. Vím, není to dobré přirovnání (doba sedí), avšak to je přesně můj důvod ke končnému hodnocení. Závěrem tedy: Dororo rozhodně neurazí, najde si určitě své skáloplné fanoušky, ale určitě se najde i masa, které se nebude líbit pomalejší styl příběhu a možná až moc jednoduchý příběh (jak se jeví ze začátku, ale nabere později na otáčkách). Za mě tedy pěkných snílkových 70 % (24.06.2019)