poster

Casshern Sins (TV seriál)

  • Japonsko

    キャシャーン Sins

  • anglický

    Casshern Sins

Animovaný / Akční / Drama / Sci-Fi

Japonsko, 2008, 24x24 min

  • umisk
    ****

    Ke Casshernově pouti jsem se přidala díky nádherné animaci. Ale byla to pochmurná a dost vyčerpávající cesta, kterou bych nezvládla na jeden zátah, potřebovala jsem na ni skoro tři měsíce. S delším odstupem mezi epizodami se dá výborně zvládnout všechno to opakování záběrů, hudby i frází. A jako celek se mi tohle zamyšlení nad smyslem života a smrti líbilo, i když mi chvílemi zavařovalo mozkové závity.(15.9.2013)

  • Hees
    *****

    "The Man who Killed the Sun Named Moon" (Muž, ktorý zabil Slnko s menom mesiac). Casshern Sins obsahuje určitú poetiku už len v názvoch jednotlivých epizód. Casshern Sins zo začiatku veľmi málo vecí vysvetľuje, veľa si musíte domyslieť a trpí tým, že jednotlivé diely na seba nenadväzujú. Už len z popisu k anime čo je na Čsfd sa dozviete niečo čo ste si museli v anime v podstate domyslieť (mne sa to podarilo). Hlavná a najdôležitejšia časť príbehu je snáď v 6-7 dieloch. Tak čím vlastne Casshern boduje? Ono v podstate tým, že každá jedna epizóda je dostatočne kvalitná a postupne navodzuje chmúrnu, tmavú atmosféru tohto zničeného sveta bez nádeje. V podstate tu ide o to aby sa hlavný hrdinovia spolu hrali na rodinku. Majú muža čo je besná beštia, ktorá objavuje city (Casshern), pomstychtivú ženu (Lyuze), robotického psa (Friender), detského protagonistu (Ringo), dedka (Ouji), nevlastného brata (Dio) atď. Hranie na rodinku sleduje jediný cieľ, aby na konci celé melancholické dielo čo najviac zapôsobilo na diváka. Zdá sa, že v podstate na Casshern Sins nadávam a nepáčilo sa mi, ale pravda je opakom. Celé anime je prepletené niekoľkými dôležitými myšlienkami. Napríklad myšlienka o tom, že či človek, alebo robot naozaj žije ak je nesmrteľný. Casshern Sins väčšinou kladie takéto premyslené otázky, ale odpoveď necháva na divákovi, aby sa divák mohol čo v najväčšej miere zamyslieť aj nad vlastným životom. Casshern je postava, ktorá zabudla na to čo vykonala a pri putovaní zničeným svetom stretne veľa rôznych osôb či už sú to roboti, alebo ľudia. Každý robot či človek, ktorého Casshern na svojej púti stretne má svoj vlastný osud a svojské vyrovnávanie sa so skazou, ktorá postihla celú zem. Roboti sú v tomto anime v podstate ako ľudia a majú svoje city a preto máme možnosť vidieť širokú škálu rôznych "ľudských" pocitov, aj keď tieto pocity majú v podstate roboti. Sú tu aj veľmi posadnuté osoby, ktoré sa na sklonku svojho života sústredili len na jednu vec a o nič iné im nejde. Je to pochopiteľné lebo tento svet poskytuje možnosť zachádzať do extrémov. Človek (v tomto prípade robot) nevie ako sa zachová v situáciách, ktorým nikdy nečelil. Takto zasiahnuté a posadnuté postavy sú Dio (boj), Sophita (boj), Dune (ochrana), Leda (krása) a do istej miery aj Ouji (Ringo). Máme aj postavu, ktorá sa dokáže z posadnutosti vyliečiť (nepoviem lebo je to spoiler). Takže Casshern Sins má veľké plusy v zobrazení postáv v tragických situáciach a zobrazení toho ako sa tieto postavy vyrovnávajú s chátrajúcim svetom. Ďalšia vec samozrejme je v podnetoch na zamyslenie, kde toto anime diváka objíma zaujímavými myšlienkami. Avšak Casshern Sins nie je pre-filozofované anime a neobsahuje tých myšlienok veľa, ale obsahuje väčšinou tie najlepšie. Hudba, ktorá bola v dieloch sa mi veľmi páčila, ale nebolo v nej dostatočne variácií. Pri hodnotení sa prikláňam k 5 hviezdam z dôvodu, že si to zaslúži určite viac ako 4 (pikoška : zvýšil som tomu hodnotenie z 81 percent na 82). (Hodnotenie 4,5)(1.7.2015)

  • Ajantis
    ***

    Motivem prostupujícím celým seriálem je hledání smyslu a hodnoty života vzhledem k jeho konečnosti, resp. otázka, nakolik smysluplnou je s ohledem na lidský způsob prožívání touha po nesmrtelnosti. Jeho svět je plně prostoupen neustávajícím zánikem a každý díl různým způsobem ilustruje řečené dilema na více či méně pohnutém údělu dalšího z jeho obyvatelů. Vyprávění jsou velmi osobní a před hloubkou upřednostňují líbivý a dojímavý účinek. Prostředí není příliš propracované, avšak má přesvědčivou základní mytologii a v žánru anime patří pravděpodobně mezi nejlepší. Svými kulisami, náladou, ale i častým epizodickým putováním mi připomíná prostřední část Wolf's Rain. Kamenem úrazu je z mého pohledu skutečnost, že ke svému sdělení seriál využívá těch nejexplicitnějších výrazových prostředků (i opotřebení životem je překvapivě zobrazeno prostřednictvím odpadávání kusů těl robotů): k čemu by vnímavému dílu postačoval jemný náznak, je zde vyjádřeno s bombastickou dramatičností, patetickými (a polopatickými) promluvami, zoufale doslovnou a v zájmu působivosti nemístně přehnanou symbolikou a prvoplánovou snahou o dojetí (do pohnuté dětské tváře divák kouká každou chvíli). Zpracováním naprosto nerealistické souboje jen dosvědčují, že se v jádru křehké téma stalo součástí atrakce, jež má diváku zprostředkovat adrenalin i dojetí a přitom zanechat pocit hlubokého zážitku. Četl jsem v téže době Hölderinova Hyperiona, knihu obdobného vyznění, rovněž oděnou v šat krásy, a toto srovnání nevyznívá pro Cassherna vůbec dobře. Na rozhraní ** a ***.(21.9.2014)

  • Secretus
    ***

    Ve světě odsouzenému k postupné a neodvratné zkáze se pohybuje nesmrtelný válečník. Neví, kde se vzal, ani jaký je jeho účel. Všichni mu ovšem tvrdí, že za zkázu tohoto světa může on. Přestože zkáza je neúprosná, neustále je napadán a nucen zabíjet, aniž by to on sám chtěl. Chtěl by odčinit své hříchy, spasit svět, zemřít... Anime není veselé, naopak bych jej označil za destilovanou depresi. Zamyšlení nad životem, smrtí, žitím, nesmrtelností a smyslu života. V elegantním grafickém kabátku se souboji, které přináší audiovizuální orgasmus. Ale největší zápory jsou: dialogy, skládající se z dramatických pauz, nic proti dramatickým pauzám, ale slova v dialozích jsou jen vata, aby mohly být používány dramatické pauzy; opakování, nejenom neustálé opakování jmen a frází, ale i nepřátel a děje. Štvali mě taky některé postavy (Dio, Luna). Některé epizody byly výborné, ale celek si znovu celý asi nepustím).(20.3.2011)

  • Naslund
    *****

    Dost se divím, jak něco takového může vzniknout. Konkrétně něco tak dobrého a přitom tak, řekl bych, divácky nevděčného. Sice jsou zde mraky působivých soubojů, skvělá hudba, sem tam dojemná nebo cool scéna, ale o tohle vůbec nejde. Seriál je nadupaný takovým množstvím filosofie, že by se do něj nevešla ani celosvětová produkce za jeden rok. Hned na začátek se mě učarovalo, že se konečně někdo nezabývá tím ohraným smyslem života, ale mnohem zajímavějším důvodem, proč žít a co znamená nesmrtelnost. A jak člověk postupně poznává jednotlivé postavy s různými motivacemi, tak z totální deprese začíná prýštit jiskra radosti. To vše vede k tomu, že na závěr se odhalí něco, co veškeré smýšlení posune o další úroveň dál. Myslím, že kvůli tomuhle seriálu budu mít drsnější kritéria pro další filmy, co uvidím. Jen si stále nedovedu představit, proč to vzniklo, protože to rozhodně není seriál pro odreagování a víc jak dva díly týdně bych nedoporučil. Dovedu si to představit v programu možná tak na ČT2 někdy kolem půlnoci v úterý, ale pochybuju, že by i při těchto kvalitách byla odpovídající sledovanost.(22.6.2011)