Poslední hranice

Rusi su majstri v natacani vojnovych filmov a tento nie je vynimkou,skvela drama podla skutocnych udalosti,ktora aj napriek dlhsej stopazi vobec ani na chvilu nenudi,bojove sceny su perfektne,herci vyborni,kamera excelentna,nechyba napatie,fajn hudba a trosku to aj zabrnka na city i dojme,nemam absolutne ziadne vyhrady,bavil som sa na jednotku...:-) (04.03.2021)

Tahle postsovětská propagandistická velesračka snad ani nejde hodnotit, to bych musel psát hodnocení i reklamám na prací prášek. Jde o oslavnou ódu na dobrého ruského člověka, vždy čestného, dobře naladěného, ochotného se obětovat. Skoro by si člověk myslel, že ta válka je, až na nějaký ten boj, legrace. Se zobrazením skutečné války má jen málo společného, zde jsou jen dokonalí ruští vojáci a zavilí fašisté. Nic mezi. Toto není film, toto je produkt k posilování nacionálního ducha v současném Rusku. Ironií je, že ačkoliv mají Rusové stále plné pusy boje s fašismem, je jejich současný režim již nepokrytě fašistický. Kladu si otázku, kam ruská kinematografie upadla, když se i za toho socialismu v Sovětském svazu točily o mnoho tříd lepší a vnitřně pravdivejsi filmy než tento odpad. Zdejší hodnocení jen dokazuje, kolik se na csfd rojí naivních pitomců a podlých rusofilních filcek. Hnus. (14.08.2021)

Podle hodnocení jsem čekal víc. Naivní, propagandistické... Jako USA filmy typu Fury... Ne nadarmo se říká, že rozdíl mezi Rusem a amíkem je akorát v lepším oblečení. Někdo chválil natočené bitvy. Připadal jsem si jako bych se díval na klub historického šermu při bitvě u Slavkova... Herecké výkony byly taky takové dost naivně amatérské. (09.12.2021)

Kdybych byl líný, označil bych si celý komentář kamaráda gogo76  a dal pak ctl-c a ctrl-v. Vidím to úplně stejně. Rusové si poslední léta dost zakládají na připomínámí velkých bitev, hrdinského sebeobětování a točí jeden válečňák za druhým. Tu a tam v duchu hesla dějiny píší vítězové něco zamlčí, něco přikrášlí, něco vylepší. Veskrze se ale jedná o solidně řemeslně zpracované záležitosti nad jejichž kvalitami a tím míním hlavně výpravu a technické zpracování může český divák jen slintat jak Pavlovův Azor. Z prvních kousků jsme byli všichni paf, pak jsme to začali brát jako ruský standard a paradoxně, teď už nám to nestačí. Navíc z toho standardu začíná občas dost brutálně vykukovat ruský patriotismus, který umí být někdy dost těžko ztravitelný obzvláště když je vlezlý. Leckdo si lecos pamatuje ještě z dob, kdy se nám to tu cpalo horem dolem a tak se občas někomu může objevit i dávná alergie na rudé prápory. Je to trochu škoda, protože kdyby v tom Rusové našli rozumnou rovnováhu budou jejich filmy skvělé. Ale chápu, že je točí hlavně pro domácího diváka a ten to tlačení na pilu  možná ani nevnímá. Mně tam ten patriotismus vůbec nevadí. Leckde je totiž na místě. Kdo o válce na východě něco ví, ví i to, že nejednu bitvu tam Sověti dali jen za cenu obětování celých jednotek. A co hůř, lidé v těch jednotkách svojí marnou situaci danou rozkazem neustupovat často znali a přesto drželi pozice i když věděli, že pomoc nepřijde. Ruský člověk už je takový. Obětovat se jak včela za celek, nekoukat na sebe. Vydržet neskutečné, když je to třeba. Jen díky této ruské povaze mohl Stalin otočit soukolí války v Rusku ve svůj prospěch. Ne jinak tomu bylo i s touto jednotkou. Její připomenutí je zcela na místě. Jenže je tu i to ale... Chápu snahu režiséra na konci ukázat každou myšlenku dotyčných a že ta zpomalená sekvence neskutečně se táhnoucí trvala vlastně jen pár vteřin... Bohužel ale to vypadá, že než by granát rozmetal stanoviště, vykouřila by partička ještě nejednu machorku a politruk by stihl motivovat vojáky z nějakého na rychlo vytištěného frontového plátku... A to mi tam vadilo. Přesto si říkám.. Kdyby tak naši točili něco alespoň takového o našich hrdinech. Vždyť je toho hromada. Už jen to povstání v květnu... Dávám tedy za 3 protipancéřové náboje. * * * (12.09.2021)

Ruské a americké druhoválečné filmy jsou si v mnohém podobné, ale Rusové mají nad Američany tři nepřekonatelné výhody. Za prvé mají nekonečnou zásobu krásných žen, za druhé jim to sebevražedné hrdinství člověk rád uvěří a za třetí se nebojí vyvážit patetické scény pořádnou dávkou hořkosti. Podolskije kursanty kombinují syrová jatka a pomalé romantické scény. Kupodivu se to spolu netluče. Především proto, že život nebyl ke kadetům nijak vlídný. Při snaze ucpat díru ve frontě a zastavit postup německé 5. pěší divize jich drtivá většina padla. Scénář je k hrdinům podobně nemilosrdný a protože rozpočet je tradičně velkorysý a neomezuje ho strašák Hollywoodu jménem PG-13, má film občas téměř syrovou atmosféru. (25.07.2021)