poster

Upír Nosferatu

  • český

    Nosferatu, symfonie hrůzy

  • německý

    Nosferatu, eine Symphonie des Grauens

  • slovenský

    Upír Nosferatu

  • anglický

    Nosferatu

  • anglický

    Nosferatu the Vampire

  • anglický

    Nosferatu, a Symphony of Horror

Horor / Fantasy / Mysteriózní

Německá říše, 1922, 94 min

  • Sarkastic
    ***

    „Chce to jen trochu námahy, kapku potu a možná…malinko krve.“ Nikdy jsem nebyl zrovna fanouškem hororů (jako spíš jejich parodií), ale přesto bych od „klasiky“ žánru čekal podstatně víc. Triky a masky byly sice výborné (stejně jako ty stylové odbíjející hodiny s kostrou), ale atmosféra filmu mě nijak zvlášť nestrhla. Nepomohly tomu ani/hlavně postavy (snad s výjimkou záškodníka Knocka); úchylné výrazy hlavního namyšleného hrdiny (a soudě dle „uklidňujícího“ dopisu i řádně dementního), stejně tak ta jeho věčně nervózní nána („Proč jsi zabil ty krásné květiny?“), která bez něho nebyla schopná chvíli vydržet, ani k jednomu jsem necítil sympatie (spíš přesný naopak). Což je potom zvláště směrem k závěru filmu problém, když se o ně ani trochu nebojíte a je vám vlastně tak nějak jedno, jak moc Nosferatu řádí, snad mu i ze stále více převažující apatie k ději a jisté zlomyslné škodolibosti přejete úspěch (samotný konec mě tím pádem nechal ledově chladným). Takže na rozdíl od výborného Východu slunce půjdu u dřívějšího Murnauova díla s hodnocením podstatně níž, a to na až na chabý průměr.(1.6.2015)

  • Fingon
    ***

    Po druhém shlédnutí musím bohužel s hodnocením dolů (původně jsem měl plný počet). Dostala se sice ke mně kolorovaná (tónovaná? Virážovaná? čert to vem) verze s hudbou, ale právě ta hudba (varhany) byla neobyčejně příšerná. Každý sice není Bach, ale skladateli bych s potěšením omlátil tu klaviaturu o hlavu. A teď k filmu samotnému. Murnau je můj nejoblíbenější (nebo určitě na prvních místech) režisér němých filmů a tento byl úplně první, který jsem od něj viděl, ale příliš působivý se mi nezdá. Spíše mě dojímá jeho osud, domnívám se, že vdova po Stokerovi se asi chtěla jen napakovat, příliš velká podobnost mezi románem a filmem není, film má kromě změněných jmen nejen jiný obsah, ale i celkové vyznění.(3.10.2006)

  • novoten
    ***

    Ze snímku sice čiší nápady, ale bohužel právě Nosferatu je důkazem, že některé filmy zůstanou pro další generace už jenom jako obraz toho, "jak se točilo tenkrát“. Murnaův počin nedokážu brát jakkoli vážně a neumím si představit, že bych se na něj někdy podíval znovu, přestože jeho historickou úlohu beze zbytku uznávám.(30.6.2007)

  • juta
    ***

    Nosferatu je dědečkem všech hororů a v té době to muselo být asi něco neuvěřitelného. U mě to bylo tak, že jsem se asi v půlce začal trochu nudit, až ke konci to bylo zase trochu zajimavý, ale né tak, abych mohl říct, že i přes svůj věk si film zaslouží vysoké hodnocení. Přidávám jednu hvězdu za to, co před devadesáti lety dokázali udělat. No už mám asi moc přehnané nároky na dobrý film, ale přece nebudu film hnát do nebeských výšin jen kvůli tomu, že ve svém žánru byl mezi prvními ne?(8.8.2012)

  • Douglas
    *****

    Friedrich Wilhelm Murnau film natočil podle slavného Stokerova románu Dracula, jenže byl nucen kvůli neshodám s autorskými právy změnit název i jména postav. Snímku nechybí žádný z prvků, tvořících dodnes pilíře tohoto žánru. Atmosféra je vytvářena mistrně budovaným napětím, neobvyklými záběry, zejména z žabí perspektivy, hrou světel a stínů a výtečným hereckým výkonem démonického Maxe Schrecka v titulní roli. Upír Nosferatu svým způsobem porušuje některé z pravidel expresionismu, především hojné užívání exteriérů, neboť již od Cabinetu doktora Caligariho byly jedním ze znaků tohoto směru bizarní interiéry.(22.4.2002)

  • - Režisér Friedrich W. Murnau byl inspirován literárním dílem Dracula od Stokera, nedostal však povolení příběh poupravit, proto ve spolupráci se scénáristou Henrikem Galeenem pozměnil jména postav a míst. I přes to ovšem vdova po Stokerovi podala žalobu, kterou vyhrála. V roce 1925 byli proto všechny kopie Nosferatu likvidovány - naštěstí jich pár přežilo. (StrYke)

  • - Původní kopii vlastnil německý sběratel díla Maxe Schrecka Jens Geutebrück. (Kulmon)

  • - V různých anglických verzích má Hutter různá jména: někdy se jmenuje "Thomas", jindy zase "Jonathon". Jeho žena je někde uváděna jako "Ellen", jinde zase jako "Nina". (džanik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace