poster

Upír Nosferatu

  • Česko

    Nosferatu, symfonie hrůzy

  • Německá říše

    Nosferatu, eine Symphonie des Grauens

  • Slovensko

    Upír Nosferatu

  • USA

    Nosferatu

  • USA

    Nosferatu, a Symphony of Horror

Horor / Fantasy / Mysteriózní

Německá říše, 1922, 94 min

  • Gilmour93
    ****

    Kdo by mohl tušit, že kinematografii v plenkách vyraší jako první zuby dva špičáky.. I když je Max Schreck na plátně jen necelých 9 minut, uzmul si film zcela pro sebe a jeho výkon (jestli se to dá tak říct) se stal po zásluze legendou. Atmosféru vydatně podporuje podmanivá hudba Hanse Erdmanna, v které evidentně našel inspiraci i Wojciech Kilar pro některé pasáže Coppolova Draculy. Ovšem… I přes to, že Murnau předběhnul dobu o spoustu let, poskytl obsáhlou lekci němčiny zdarma a jeho film se stal nezpochybnitelným mezníkem v dějinách kinematografie, zůstávám pevně přesvědčen, že kdyby si většina těch, co hodnotí Nosferatu lépe, než třeba právě Draculu měli vybrat, který film sledovat 5x za sebou, zvolí raději Oldmana než Orloka. Zkrátka, na parním stroji Jamese Watta můžete dojet jednou do práce, ale nebude tak jezdit celý rok..(1.2.2010)

  • Kulmon
    ****

    Upír Nosferatu ve srovnáním se svým konkurentem Kabinetem doktora Caligariho obstojí ve všech ohledech. Je zajímavější, děsivější a celkově lépe zpracovaný. Max Schreck budí neskonalou hrůzu a když si film pustíte o půlnoci, tak na vás zapůsobí stejně jako na lidi v kinoteátrech před 87 lety. Tehdy to musel být naprostý šok.(11.5.2009)

  • Fingon
    ***

    Po druhém shlédnutí musím bohužel s hodnocením dolů (původně jsem měl plný počet). Dostala se sice ke mně kolorovaná (tónovaná? Virážovaná? čert to vem) verze s hudbou, ale právě ta hudba (varhany) byla neobyčejně příšerná. Každý sice není Bach, ale skladateli bych s potěšením omlátil tu klaviaturu o hlavu. A teď k filmu samotnému. Murnau je můj nejoblíbenější (nebo určitě na prvních místech) režisér němých filmů a tento byl úplně první, který jsem od něj viděl, ale příliš působivý se mi nezdá. Spíše mě dojímá jeho osud, domnívám se, že vdova po Stokerovi se asi chtěla jen napakovat, příliš velká podobnost mezi románem a filmem není, film má kromě změněných jmen nejen jiný obsah, ale i celkové vyznění.(3.10.2006)

  • D.Moore
    ****

    Předně musím říct, že vidět Upíra Nosferatu v brněnské Scale s naprosto úžasným hudebním doprovodem Ensemble Marijan byl velký zážitek a závidím Brňákům, že u nich studentský projekt kinẽma musica vznikl a že se mu daří. Co se filmu týče, jistě, je to z dnešního pohledu spíše zábavný snímek, obzvlášť pokud jde třeba o herectví Gustava Von Wangenheima, nicméně má i momenty, ve kterých jde veškerá legrace stranou. Tak třeba Orlokovo vyvražďování lodní posádky, to je přímo ukázkový horor, a závěr se stínem sápajícím se po dveřích a chvíli nato i po srdci krásné Ellen zrovna tak.(26.10.2016)

  • Insilvis
    *****

    Poznámka k olomoucké projekci Nosferatu v rámci Projektu 100 2009 – 24. 2. 2009: Viděl jsem dvakrát shodnou verzi filmu s hudebním doprovodem J. S. Bacha, takže jsem byl zvědavý na odlišný přístup – elektrickou kytaru hudebníka kapely Priessnitz – Petra Kružíka, od které jsem si sliboval především specifickou úroveň expresivnosti. Celý problém byl v tom, že hudba nepodtrhovala obrazy, ale strhávala pozornost na sebe. Tempo doprovodu bylo po většinu filmu neslučitelné s tempem filmu – až na povedenou část, kdy Nosferatu připlouvá na lodi a gradující kytara vzbuzovala silnou emocionální odezvu, kterou navíc dokázala udržel po celou dobu až do okamžiku příjezdu. Po zbytek filmu jaksi nedocházelo ke kontrapunktu obrazu a zvuku, ale celé představení budilo dojem, že sledujeme němý film, a do toho shodou okolností prosakuje zajímavá hudba. Navíc byl film na začátku hudebně zbytečně „přepálen“ a pak to vypadalo, že hudebník dalších dvacet minut ladí kytaru, aby nevyšel z tempa a silný úvod pak vyšel trochu naprázdno. Je to škoda – němé filmy s hudebním doprovodem jsou u nás poměrně vzácným zážitkem a například podobné klavírní doprovody Filipa Topola byly k promítaným obrazům citlivější.(12.12.2004)

  • - Koncom 20. rokov bol film rekonštruovaný podľa pôvodnej Murnauovej verzie. V tejto podobe slávne prežíva ďalšie generácie svojich divákov. (Han-cock)

  • - Murnau věděl, že může být žalován pro velkou inspiraci z Bram Stokerova románu bez autorských práv, proto změnil konec, aby mohl říct, že tento film a Drákula nejsou úplně to samé. (JayZak)

  • - Mnoho scén, ve kterých se objeví hrabě Orlok bylo filmováno během dne, kdy je vidět černé na bílém. To bylo opraveno v oficiální verzi filmu, kde byla noc zabarvena do modra. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace