Režie:
Friedrich Wilhelm MurnauScénář:
Henrik GaleenHudba:
Hans Erdmann, Nash the Slash (nepůvodní), Gérard Hourbette (nepůvodní), Hugh Doolan (nepůvodní) (více)Obsahy(1)
Mladý úředník realitní kanceláře Hutter (Gustav von Wangenheim) je vyslán do karpatských hor k hraběti Orlokovi (Max Schreck), aby s ním uzavřel smlouvu o koupi nemovitosti. Po strastiplné cestě jej uvítá hrabě na svém hradu. S příchodem první noci však Hutter zjišťuje krutou pravdu, hrabě Orlok je totiž upír. Friedrichu Wilhelmu Murnauovi se nepodařilo získat práva na zfilmování románu Brama Stokera "Dracula" a tak pozměnil jména osob a dějiště příběhu zasadil do fiktivního městečka Wismar. Zajímavostí také je, že Murnau natáčel scény z Orlokova hradu na slovenském Oravském zámku. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (555)
Murnau byl blázen. Ve Stínu Upíra to vykresluje dle mého názoru velice trefně. Ale byl také něco víc - byl geniální šílenec, a vizionář, a nadčasový umělec, a tak vůbec. Ve své době určitě museli lidi vytahovat z podlahy štípačkami, protože pokud dnes funguje scéna objevení se Orlokova kočáru tak jak funguje (když vidíte ty pravěké triky a stejně vám jde mráz po zádech z toho nepřirozeného pohybu a dalších věcí), muselo je to zatlouct do podlahy až po hlavy. Řada obrazů z tohoto filmu se stala ikonickými, a Stokerovi pozůstalí si mohou ještě dnes rvát vlasy za svou hloupost, že nevyužili historickou příležitost. Mína a hroby na pláži představují gotický horror "at its finest", a tentokrát je to s obrazem... a se zvukem, který může být dost různý, podle toho, je "vaším" distributorem - já v kině při Projektu 100 slyšel něco, co znělo jako soundtrack k Dead Manovi. Nějak záhadně to většinou ladilo dohromady, ale za živý klavír bych byl asi ochoten nemálo připlatit. Abych nebyl jen za adorátora, musím přiznat, že stylizace nízkých lidských bytostí mě i při vědomí doby vzniku filmu, tehdejšího maskérského stylu, uměleckých vizí atd. atd. ani v nejmenším neděsila, a byla mi už jen a pouze k smíchu. Jen velice obtížně se mi ale představuje, že by to mělo být i tehdy myšleno vážně. To je ale jen drobná vada na kráse v porovnání s tím vším. Zlatý fond kinematografie má Nosferatu jistý - a nejinak tomu bude s mou hlubokou úctou a obdivem. 90%, byť ne po celou dobu stopáže;) ()
Počin romantického, okultismem fascinovaného básníka, do něhož se doba vzniku otiskla prostřednictvím expresionistické poetiky. Dílem kvůli skromnému rozpočtu, dílem z vlastní příklonnosti k přírodě, nenatáčel Murnau Upíra ve studiích, kde vznikala většina expresionistických filmů, nýbrž v reálných lokacích (včetně Vysokých Tater). Děsivé stíny, nepřirozené geometrické tvary a vychýlené kompozice zároveň realitu překračují a vtahují nás do světa na pokraji zkázy, jejíž příchod ohlašuje Orlock. Krysí tvář, oči maniaka, dlouhé pařáty namísto rukou - vypadá takhle smrt? Nosferatu umožňuje vidět prototypy situací, dějových zvratů a symbolů, z nichž se později stala klišé upírských příběhů. Pro mne zůstává originál dodnes nepřekonaný a věřím, že stejně zneklidňující, jako byl pro jeho první diváky. 95%Zajímavé komentáře: Melies, Eodeon, Le_Chuck, Teya, MIMIC, Amadeo ()
Jeden z filmů, který jsem chtěl alespoň jednou za život vidět je právě Upír Nosferatu. I když je to neoficiální přepis příběhu hraběte Drákuly, musím uznat, že je neskonale působivý. Na svojí dobu dokáže divákovi vcítit dost stísněnou atmosféru, která se díky hudbě táhne celý film a nedokáže zastavit. Nejsilnější stránka němého filmu je přeci hudba. Kde jinde by si tvůrce také počínali se základy zvukové vložky, která je takovémuto filmu oporou? Jako horor to možná v dnešní době kdekoho dokáže zarazit, ale když si člověk uvědomí, že to je natočené v roce 1922 musí hlubokou poklonou vzdát hold dílu, které nadčasově dokázal stvořit každou svojí scénou působivý příběh bestie, kterou zde ztvárnil Max Schreck tak působivě, že každá scéna s ním mrazí a jen tak nepřestane. Ihned na to jsme měl možnost vidět první oficiální zpracování Drákuly a musím podotknout, že ten na tento nemá ani po kotníky. Nemá a nikdy mít nebude. Němci totiž dokázali natočit film, který tvoří základy dnešního trochu uceleného stylu zvaný horor, zasahujícího v dnešní době, trochu do extrémů. A přitom když se člověk podívá na tento film, uvědomí si, jak to všechno může být hrůzostrašné a přitom tak jednoduché. A to si pište, že na tu dobu to má neskutečný nádech mystičnosti. ()
Friedrich Wilhelm Murnau film natočil podle slavného Stokerova románu Dracula, jenže byl nucen kvůli neshodám s autorskými právy změnit název i jména postav. Snímku nechybí žádný z prvků, tvořících dodnes pilíře tohoto žánru. Atmosféra je vytvářena mistrně budovaným napětím, neobvyklými záběry, zejména z žabí perspektivy, hrou světel a stínů a výtečným hereckým výkonem démonického Maxe Schrecka v titulní roli. Upír Nosferatu svým způsobem porušuje některé z pravidel expresionismu, především hojné užívání exteriérů, neboť již od Cabinetu doktora Caligariho byly jedním ze znaků tohoto směru bizarní interiéry. ()
Od tohohle milníku světové kinematografie jsem čekala asi víc, než je mi němý film schopný nabídnout. Nosferatu (alias Dracula) sice vypadá neuvěřitelně cool (postava a uši jedna báseň) a vyzařuje jakousi tajemnou úctu a hrůzu, ale to je asi to jediné, z čeho ta hrůza jde. Naneštěstí se jeho postava ve filmu nevyskytuje moc často a zbytek záběrů už tak zajimavý není. Na můj vkus trochu moc často zařazené titulky ubírají spádu a prostě od hororu čekám hrůzu a děs, ne zdlouhavou nudu. Za rok vzniku a význam filmu dávám 4*. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (53)
- Steven Jay Schneider film zařadil mezi 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete. (DivX)
- Posledný záber, resp. záber hneď pred nadpisom „The End“, zachytáva Starý hrad (okres Žilina). (unagi)
- Stvoření, o kterém se v hostinci mluví jako o vlkodlakovi, je ve skutečnosti hyena. (Kulmon)
Související novinky

Remake Nosferatu vznikne v Praze
Režisér Seveřana nebo Majáku Robert Eggers plánuje svůj příští film natočit v Praze. Potvrdil to v nedávném rozhovoru, ze kterého vyšlo najevo, že už zde nějakou dobu dokonce pobývá a pomalu se… (více)

Anya Taylor-Joy v dalším hororu
Herečka Anya Taylor-Joy (Dámský gambit) si velmi oblíbila spolupráci s režisérem Robertem Eggersem. Do Hollywoodu ostatně prorazila díky filmu Čarodějnice, teď se ale objeví i v jeho vikingské… (více)

Od Čarodějnice k Nosferatu
Robert Eggers si vybojoval režijní ostruhy Čarodějnicí a teď konečně oznámil svůj další film. Bude jím remake hororové klasiky Upír Nosferatu, která v roce 1922 nakopla upíří subžánr a představila… (více)

Festival Das Filmfest chystá filmové hody
Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně… (více)
Reklama