Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Velkým zklamáním pro příznivce Antonína Máši byl ambiciózní snímek Skřivánčí ticho, který měl premiéru v květnu 1990. Režisér si v něm předsevzal postihnout osobní i uměleckou krizi jednoho umělce, skladatele vážné hudby, který odchází na venkov, aby si tam uspořádal myšlenky i načerpal inspiraci. Společenská moralita však vyznívá falešně, stěží dokáže přesvědčit jak o životnosti jednotlivých hrdinů, tak o uvěřitelnosti událostí, jimiž procházejí. Autorský Mášův projekt byl s rozpaky přijat již v době svého vzniku a časový odstup jeho nedostatky, zvláště samolibou sebevzhlíživost, ještě umocnil. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (23)

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Jo, tohle já můžu furt a furt. Ne tu část s Josefem, ale celou tu na vesnici. Takže jsem se dost bavil i když to hlavní téma skladatele pro mne nebylo. ()

Kunderion 

všechny recenze uživatele

Opravdu nedoceněný film, s odstupem let ale nabírající na kvalitě a aktuálnosti, dozrávající a čím dál víc pravdivější. Viděl jsem ho kdysi v devadesátým v kině a potom až teď. Myslím, že dobová kritika i zdejší komentátoři se budou muset Tondovi Mášovi omluvit. A krom toho - jedná se o nejlepší film Ladislava Freje. Zkrátka a dobře - byl to Máša, kdo udával ideje i rytmus Československé filmové nové vlně. Howgh! ()

Reklama

Reklama