Po životě - Série 2

Velmi jsem se na druhou sezónu těšil, ale Ricky Gervais mě tentokrát nemile překvapil. Jeho Tony výrazně ubral na svém cynismu a děsivě přidal na sebelítosti a patláním se v minulosti. Jasně, tyhle pasáže byly i v první řadě, ale nebyly tak časté. První sérii jsem chválil za výborný humor a lidský příběh, tady byl ale humor upozaděn ve prospěch častých uplakaných scén, takže jsem se občas příliš nebavil. 4*- (20.08.2020)

Ricky sa vrátil s týmto projektom, ktorý je oproti prvej sérii omnoho citlivejší. Respektíve ešte citlivejší, lebo tá prvá sada nebola tiež len komediálnou. Nechýba tomu ten super ironický humor, ale ten nával emócii tu tentokrát prevažuje. Až by som povedal, že je to osobná výpoveď Rickyho, hlavne vo vzťahu s otcom. Teším sa na tretiu sériu. (26.04.2020)

V druhé sérii už není Ricky tak depresivní, sice mu pořád hrozně chybí jeho žena, ale už si váží obyčejného života a uvědomuje si, že se vlastně má dobře a hodně lidí je na tom o dost hůř a mají větší chuť žít než on. Osobně by mě zajímalo z jakého bulváru těží ty bizáry těch článků do novin, to skoro vypadá na úchylku, že tohle sbírá pro inspiraci. A co pro mě zůstává úplnou záhadou, jak si člověk, co píše pro bezplatný lokální noviny mohl dovolit krásnej barák a ještě živit tatínka v singl pokoji v pěkným důchodáku....  To je uplně mimo realitu dnešních dní. (25.01.2023)

Ricky zažívá v 2. sérii větší progress a zároveň využije svých zkušeností a pomůže změnit lidem kolem sebe své životy. Noviny perfektně odráží dění ve světě a 8 y.o. holčička je skvělá scénka. Gervais je na tohle génius. Příliš se na mě opakuje to, kdy v dialogu během 10s Ricky spustí nekonečné vyprávění o Lise, ale série se odehrává to v krátkém časovém úseku, takže se to dá pochopit. (26.04.2020)

Ako ma prvá séria rozšlahala na kašu, pri sledovaní tohto mi behalo hlavou jediné slovo. "Načo?" Mám teóriu, že ani Rickeymu sa do toho nechcelo, ale asi sa niekde upísal a skrátka musel. Neviem, čo som čakal, keď predchodca za sebou krásne zavrel dvere a zdanlivo zahodil kľúč. Tak to malo ostať. Tu je všetko vyslovene postavené na vode. Tony v každej epizóde minimálne raz plače zväčša pri sledovaní starých videí s už dávno zosnulou manželkou, čo je celkom lacný ťah. V predchodcovi nevypustil ani jednu slzu a jeho smútok sa mi vrážal pod kožu o to intenzívnejšie (viem o tom svoje). To prázdno za očami vystihuje podstatne realistickejšie bolesť ako kropaje, čo sa dialo tu. Postavy tiež odfláknuté (psychiater, šľapka, pošťák,...). Ale! V konečnom dôsledku to bolo pekné. Zbytočné, ale aspoň pekné. (27.04.2020)