Kdo se bojí Virginie Woolfové?

Neskutečně intimní a emočně náročné drama, které se dostane až do morku kostí. Nenáročné kulisy a černobílé provedení spolu s geniální režií a kamerou umocňují celonoční alkoholový dýchánek staršího a mladšího manželského páru, jež se tu noc ocitají sami před sebou úplně nazí. Drama s velkým "D". 10/10 (29.09.2008)

Riadne rodinné alkoholické psycho! Ako priamy účastník by som to medzi nimi vydržal tak dve minúty. A tu vás ich čaká 134.. Rozhodne to už druhýkrát pozerať nebudem, aj keď výkon ústrednej dvojice bol fenomenálny. Dnes by takýto filmový počin bol asi odsúdený na neúspech lebo ani trošku nezabřda do komerčných vôd. (30.03.2011)

Odvaha Miku Nicholsovi při vstupu mezi hollywoodskou smetánku rozhodně nechyběla. Vybrat si pro svůj debut psychologicky sžíravé drama, obsadit do něj Liz Taylor a Richarda Burtona a vše pojmout více jako divadelní představení, než filmovou událost, to vyžaduje sebevědomí. Zaslouženě oscarová kamera postupně odhaluje citově i morálně prohnilý vztah, který spolu Martha a George po letech udržují. Skoro nepochopitelné soužití ústřední dvojice (herecky vyčerpávající koncert Elizabeth a Richarda) nabízí řadu otázek a někomu možná i nastaví nepříjemné zrcadlo. Rozhodně ne "černobílá" vztahově konverzační perla. 85% (28.02.2012)

, aneb jak může dopadnou večírek, když vás na něj pozve jeden poněkud zvláštní manželský pár, který rád hraje různé hry. Docela by mě zajímalo, jak by dopadla tahle věc, kdyby se točila u nás ve stejný době s našimi hvězdami. Každopádně brilantní záležitost. Chvíli jste napjatí, pak dojatí, o chvílu později se zasmějete a nakonec se hlavně zamyslíte nad tím, co to vlastně ten život a láska k lidem je. (14.04.2013)

Jednou v noci, snad z pocitu povinnosti, jsem si pustila tento film a od prvního okamžiku mě film pohltil a stal se mým nejoblíbenějším. Baví mě, že je z něj cítít divadlo, ale nepřekáží to, spíš naopak. Příběh začíná naprosto civilní hádkou o tom " v jakém že filmu Bette Davis řekla " What a dump" (BTW je to z "Beyond the Forest")...a tyhle hádky, které známe všichni, se pomalu ale jistě zahušťují a přesahují hranici normálnosti, kdy končí krutou absurdní, závěrečnou hádkou, která skončí jejich "hru" (A myslím, že ač pro kohokoliv jiného je to hra, pro Marthu to bylo velmi skutečné a tedy velmi bolestné). V jednom okamžiku George řekne: "Pravda nebo lež, kdo zná rozdíl?" Myslím, že tato věta popisuje tento fascinující film, úchvatný v každém ohledu. (06.09.2013)

Netušil jsem, že se dá něco takového natočit. Taylorová je opravdu skvostná, ostatně jako všichni herci. Nevím, jestli to je film o lásce, daleko více o životě, místy velmi krutý, až nadneseně, místy je divák vtažen do děje tak, že musí přemýšlet na svým životem, zda náhodou nejedná podobně. Opravdu jeden z nejlepších filmů, co jsem viděl. Co napsat na závěr, neviděli-li jste, běžte na to. (21.01.2005)

Jde o zfilmovanou hru a je to velmi cítit. Ovšem ta podívaná! A nepříjemné pocity u žaludku mě provázely nejen v jejím průběhu. (25.10.2008)

Ač film oplývá skvělými hereckými výkony, do morku kostí proníkajícími dialogy, nepodbízivou hudbou... Něco mi v něm chybělo. Něco, co by mě drželo od začátku až do konce pevně přitisklého v sedačce a bez dechu pozorujícího ten neuvěřitelný manželský pár s jeho psychologickým terorem ve formě krutých her. Možná předloha více vyniká na prknech, která znamenají svět, možná právě tam více prosáknou emoce... Ale nevadí, i tak jde o krásný a svým způsobem dojemný film. (01.11.2008)

Sice spíše divadlo než film, ale pořád úžasný zážitek. (01.06.2009)

Nějak jsem nepochopil co mělo být na tomhle snímku tak zábavného, že má tak velké hodnocení. Koukat se na hádky mě moc nebaví. A když se zrovna dva hlavní hrdinové nehádali, tak jsem si připadal jak v hospodě u stolu, kde se lidé baví o něčem o čem nemám ani páru a navíc mě to absolutně nezajímá. Film drží nad vodou možná jen to tajemství o synovi, které je objasněno až na konci a tudíž alespoň tento fakt mě aspoň trochu udržel v pozornosti. Po skončení poslední scény jsem úplně viděl, jak padá opona dolů a začíná obrovský potlesk. Jenže co funguje v divadle nestačí na film. Divadlo je omezené prostorem a tudíž nemohu očekávat nějakou velkou situačnost, jenže ve filmu já chci příběh a děj. Divadelní hry převedené na filmové plátno většinou trpí tím, že nevyužívají potenciál filmu naplno. Tento film je postavený hlavně na dialozích a děj slouží jen k přechodu k novému dialogu. Jenže bohužel ty dialogy šli tak nějak mimo mne. (27.03.2011)

To bol film! Odporúčam pozrieť. Je zločin, že Burton nezískal takisto Oscara za hlavnú úlohu a aj Nichols by si ho zaslúžil za neuveriteľný debut. Samozrejme, všetkým dopomohol scenár s veľkým S plný fantasticky útočných, sarkastických dialógov. Po dopozeraní som sa dozvedel, že v čase nakrúcania boli Taylor a Burton manželia a že Taylor bola neplodná, takže chválim výborný casting, lebo táto dvojica bola tým najlepším čo si mohli vybrať. Taylor sa do role Marthy hodila neskutočne a Burton... to netreba komentár. Ďalšia dvojica - Segal a Dennis, prakticky neznámi, boli taktiež špičkoví, zvlášť Dennis mi pripadala, že mala zo všetkých vypité o čosi viac, tie jej svetielkujúce očká... :) Film má tempo a silné finále, na ktoré som sa tešil od hádky, kedy si manželia vyhlásili totálnu vojnu. Štúdiu psychológie zničených vzťahov, ako v tomto snímku, asi ťažko ešte niekde inde uvidím. Drámy obľubujem najviac, preto srším obrovskou spokojnosťou. (18.08.2011)

Oficiálně můj nový nejoblíbenější film vůbec! Zkrátka jsem si v poslední době zamiloval absurdní drama a je tak fantastické, že bylo nějaké i zfilmováno! A bezpochybně o kousek předbíhá 1984. Na absurdních dramatech miluji obecně tu jednoduchost, plochý příběh, nesmyslné dialogy, šílené situace, podivné postavy a pustost po nějaké pointě či zvratu, a přesto to má myšlenku, která jako by křičí a je neuvěřitelně obří, a já ji TAK MILUJU! Kdo se bojí Virginie Woolfové? je něco napůl...nesplňuje to všechny podmínky absurdního dramatu. Četl jsem hru a ve srovnání s ní mi přijde, že je o hvězdičku film lepší, a to hned z několika důvodů: 1) Říká se, že herecké výkony dělají své ve srovnání s předlohou, kde si emoce musíme jen představovat, takže si jevištní vystoupení užijeme víc. S tím obecně nesouhlasím, ale tady to teda platilo na 100%! Všechny 4 postavy jsou přeborníky ve svých rolích a hrají je tak perfektně a reálně, že si neumím představit lepší herce. Miloval jsem každou scénu, hádku, dialog, jednoduše perfektnost ztvárněná ve 4 hereckých výkonech! 2) Dialogy obecně byly procítěnější, ale především hádky a Drahunka ke konci. Řvaní postav bylo famózní a český dabing špička v oboru, každému daný hlas pasoval jako ušitý, ne jako v dnešních předabovaných filmech. Roztržky mezi Martou a Jiřím byly energičtější, reálnější, dramatičtější, sebedestrukčnější a naháněly mi až husí kůži (to platí zvlášť, když člověk ví, jak to skončí). 3) Možná se to lehce prolíná s bodem 1), ale tady bych to chtěl věnovat jen Martě a Drahunce. Marta byla zlá, zapšklá, zkažená, ale přesto mi jí bylo ke konci strašlivě líto. Takovej pocit se mi u knížky nedostavil. A Drahunka je ve filmu úplně jiná liga! V knížce se celou dobu válí v koupelně na dlaždičkách a není celkově moc využitá, zato tady na mě (na konci) působila největším emočním dopadem - její pláč atd. Skvělé! 4) Mění se zde lokace! To mě extrémně překvapilo, protože jsem očekával, že budou celou dobu jako v předloze jen v obýváku, ale jakmile vyrazili na silnici, bylo to, jako by se dostali z 2D rázem do 3D, nebo jako by byli celou dobu pod kupolí a dostali se najednou ven. 5) Soundtracky. Ty miluji stejně jako český dabing u tohoto filmu! 6) Je zde pár scén a dialogů jiných, navíc (např. Drahunka jde ze schodů atd.). Ozvláštňují o něco film i pro čtenáře předlohy. Na filmu bych možná ještě ocenil, že udělal hned několik scén o tolik ikoničtějších, že se na ně musím koukat pořád dokola a říkat dialogy i s postavama! A to je asi z důvodů tak vše hlavní. Film rozhodně doporučuji těm, kteří mají rádi absurdní drama nebo divadelní hry celkově, fanouškům filmů o rozpadajícím se manželství, psychologických filmů a černobílých filmů. Za mě se jedná o absolutní klenot na trhu filmů a to i přesto, že je od vydání filmu tomu už 56 let. Zlákalo mě to na to, se podívat v budoucnu na více černobílých filmů. Kvalita. Vyhodnocení: Dokonce jsem zlákal i spolužáka na dráhu absurdního dramatu a také ho to dost chytlo (28.01.2022)

V každé encyklopedii či naučném slovníku by pod heslem "herecký výkon" mělo být uvedeno "viz Elizabeth Taylorová a Richard Burton ve filmu Kdo se bojí Virginie Woolfové?" (02.03.2005)

Já to říkám každému - nežeň se, nevdávej se, zblázníte se z toho :-) Tenhle film je naprostá fantasie, vyvolává další a další otázky bez hranic. Vždycky mě na konci napadne, co by s nimi bylo, kdyby se vzájemně neměli? (21.05.2006)

je v nejakom filme postava menom marta mila osoba? (19.08.2008)

Tento film jsem chtěla velmi dlouho vidět, hodně jsem o něm slyšela, stále mě nějak míjel, ale když se to konečně po letech povedlo, jsem nadšená, vůbec nezestárl, má co říct i v dnešní době...No, a herecké výkony všech jsou brilantní, doporučuji... (10.06.2009)

Parádny Niicholsov debut, kde okrem svetoznámych hercov a ich neopakovateľných výkonov, vysoko oceňujem scenár postavený na geniálne napísaných dialógoch. Dnes už klasika na pomedzí hry a reality. Najlepšie na tomto filme sú večne platné pravdy o rozdieloch a nekonečnom boji dvoch pohlaví. Rozhodne odporúčam náročnejšie ladenému divákovi či psychicky vyváženej manželskej dvojici :-) 95% (08.06.2010)

Film co mě fakt hodně ovlivnil. Nejen že herecké výkony všech čtyři herců jsou naprosto geniální, ještě ke všemu má film co říct i nabídnout. Opravdu klobouk dolů. (25.07.2011)

Hlavní devizou je divadelní předloha sama a ovšem Burton s Taylorovou. Pořád na mě ale dotírá vlezlá otázka, zda by třeba jiný režisér nevydoloval ještě drásavější atmosféru. (08.06.2012)

Poměrně solidní konverzačka s občasnými hluchými místy. (27.10.2013)