Pramen panny

Jednoduchý, přímočarý příběh, ze kterého by každý jiný režisér uhnětl průměrný film. Ale mistr Bergman z něj vytvořil něco neopakovatelného. Každý pohled, každé gesto, každé slovo, kterých je pomálu - jen tolik, kolik jich tam patří, každý záběr na krajinu, všechno má význam a hraje přesně to, co má. Po pětapadesáti letech, černobílé - a jako by to natočil včera. (18.10.2015)

Niekoľko Bergmanových filmov ma pro opätovnom zhliadnutí sklamalo, ale som rád, že Prameň panny medzi ne nepatrí. Nemám ambíciu písať rozbor tohto výnimočného filmu. To už spravili viacerí predo mnou. Stačí napísať, že som si vychutnal film nakrútený pred pol storočím, na ktorom to takmer nie je poznať, čierno-biely, pričom som vnímal farby prírody i odevov, silno religiózny bez toho, aby to mňa-bezverca popudzovalo. Na rozdiel od súčasných filmov nie je ani rozťahaný, nadstavovaný, všetko v ňom má svoje miesto a dokonca aj švédština mi v ňom znela akosi príjemnejšie, než obvykle. O skvelej réžii, vynikajúcej kamere a o nezabudnuteľnej úlohe patriarchálneho otca rodiny, vtedy ešte mladého Maxa von Sydow, je zbytočné písať. Som veľmi rád, že v rámci prehliadky Bergmanových filmov som mal príležitosť opätovne so pozrieť Prameň panny a utvrdiť sa, že na mojich pôvodných dojmoch z neho sa ani po desťaročiach nič nezmenilo. (02.11.2015)

Obrovská, nepríjemná a priam antická tragédia v drsnom severskom prevedení. Temný stredovek, ľudský život stojí za hovno a ešte aj má pre ostatných hodnotu hovna. Ženský život špeciálne. Šialený kalif El Hakim bi Amr Allah začiatkom 11. storočia vydal pre ženy úplný zákaz vychádzania. To, čo sa dnes berie ako totálne poníženie žien, by z pohľadu vtedajšej doby naozaj mohlo slúžiť skôr ako istá forma ich ochrany. Aby sa žena sama v temnom stredoveku vybrala sama do lesa? To nikdy nemuselo dopadnúť dobre. A ešte sa sama seba pýtam logickú otázku: ako si chlap vlastne môže užiť znásilnenie, keď vlastne dotyčnú chuderu derie nasucho? Toto nikdy nepochopím. (19.07.2017)

Spoilery! Přiznám se, že příliš nechápu, čím si právě tento snímek zasloužil příval takové divácké oblíbenosti. Přiznám se, že to nechápu ani po přečtení komentářů. Myšlenkou mi přišel tento snímek neskutečně plytký. Ani po kotníky snímek nesahal Bergmanově o tři roky starší Sedmé pečeti. Uživatelé zde chválí například to, že snímek skvěle vystihl středověkou mentalitu. Zřejmě v té době žili, když ji tak dobře znají. Hrozně jsem se těšil na "krutý výjev znásilnění a zabití zemanské dcerky", neboť jsem si omylem přečetl první větu obsahu. V rámci znásilnění se Bergman rozhodl trhnout světový rekord a pán násilník se stihl uspokojit asi za 10 sekund, přičemž mi doteď není jasné, jak se mu mohlo podařit za tak krátký čas vůbec proniknout do nevlhkého a útlého lůna nevinné slečny, kam by se člověku podařilo vměstnat sotva jeden prstík. Jediným fajn momentem zůstává letecký den, který uspořádal dívčin táta pro jednoho nezletilého pachatele. Film je krátký, takže mě nestihl začít iritovat. Nicméně jsem zde nepostřehl nic, co by mi vnuklo myšlenku hodnotit nějak štědřeji. Strašné zklamání. Dvě hvězdy dávám takřka se zavřenýma očima. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. (01.06.2017)

Dlouho jsem se rozmýšlel mezi **** a ***** hvězdičkami, ale jeden z posledních záběrů mě utvrdil v tom, že pět hvězdiček si Pramen panny opravdu zaslouží. Když k tomu ještě přidám trojici pojmů jako je Ingmar Bergman, Sven Nykvist a Max von Sydow, jde o dokonalý celek. Po Sedmé pečeti se režisér vrací opět hluboko do středověku a zpracovává zpívanou legendu Toreho dcera ve Vange. Znovu je zde rozvržen problém zločinu a následné pomsty. Sven Nykvist s kamerou a s precizně rozvrženým osvětlením "vytváří" reálné pocity jednotlivých herců. V exteriérech dává vyniknout ladné poetičnosti, kráse panny. V dramatických scénách naopak umisťuje světlo jen tam, kde je to bezpodmínečně nutné či pro záběr důležité. Časté pomalé sekvence s absencí hudby se starají o sílu dramatičnosti. Je pravda, že ze snímku jsem neměl takový dojem jako ze Sedmé pečetě (např. postava mentorujícího sluhy je zde příliš okatá a násilná), ale plné hodnocení je přesto adekvátní. (24.10.2003)