Dom durakov
La Maison de fous
House of Fools
Dom bláznov
Režie:
Andrej KončalovskijScénář:
Andrej KončalovskijHudba:
Eduard Nikolajevič ArtěmjevHrají:
Julija Vysockaja, Jevgenij Mironov, Sultan Islamov, Bryan Adams, Vladimir Fjodorov, Vladas Bagdonas, Alexandr Jacko, Anatolij Žuravljov, Pavel Šuvajev (více)Obsahy(1)
Tento film vznikl podle skutečných událostí. V první čečenské válce roku 1996 bylo pohraničí sousedního Ingušska ohrožováno čečenskými ozbrojenci. Poblíž hranice stála psychiatrická léčebna. Její pacienti si žili po svém a netušili, co je čeká.
Válka, která vybuchla vedle nich bez varování, vnesla do jinak poklidného ústavu chaos. Ošetřující personál odjel pro autobus, jímž by evakuoval pacienty do bezpečí, a dlouho se nevrací. Pacienti se se svým útočištěm ocitli přímo v křížové palbě. Jakoby však tito duševně choří, přivyklí všemožným lidským úchylkám, považovali ten podivný mumraj, tanky a polní uniformy jen za další, i když trochu děsivou, zábavu. Co je trápí mnohem více je ztráta jejich denního řádu. Panoptikum bizarních postav se dál stará o svoje vlastní věci a kolem nich vybuchují bomby a drolí se stropy.
Žanna, místní kráska, dívka nevinnější než anděl, čeká na svého ženicha Bryana Adamse, který skutečně přijal se svou písní Have You Really Loved a Woman účast v tomto snímku a prolíná se jako sen o krásném životě krutou realitou jejího světa.
Jelena Vysockaja, ruská herečka, která vystudovvala v Rusku a v Londýně, žena režiséra Andreje Končalovského, hraje Žannu nezapomenutelným způsobem, což jí vyneslo i Cenu za ženský herecký výkon.
Režisér Andrej Končalovskij, starší bratr režiséra Nikity Michalkova, přijal za tento brilantní protiválečný film Zvláštní cenu poroty a Cenu UNICEF na MFF v Benátkách v roce 2002.
Od režiséra jsme naposledy uvedli film Slepička Rjaba (1994), ale diváci si jistě pamatují např. filmy Sibiriáda, Romance o zamilovaných, Šlechtické hnízdo, Strýček Váňa, či v Americe natočené Splašený vlak, či Tango a Cash.
(oficiální text distributora)
Recenze (42)
Namet cerpajuci zo psychiatrickej liecebne je sice namakany, no rezia a herecke vykony hrozne. Navyse to v kinach komplet zhorelo : 20 % ()
"Život je, když každý den uděláš nové hovno. ... Potřete mu zadnici aminazinem. ... To není blázinec, to je náš domov a budeme v něm žít navždy." ___ Co je na tom za štěstí zabit jiné? To, že jiní nezabili nás. ___ Jen blázní si myslí, že to, co se děje ve světě, se jich netýká. Jen blázní si myslí, že svět je šílený. Ne, svět je úplně normální a vždy takovým byl. Blázní jsou lidi, když si myslí, že se svět bude chovat podle jejich idealistických představ. ___ Podle teorie Shadwella o schopnosti diváků vidět pravdu ve filmech (viz jeho komentář k filmu Útok na věžák) by první skupina diváků viděla v "Domě bláznu" zfilmování skutečných událostí v první čečenské válce roku 1996, druhá skupina by viděla podobenství o Rusku, eventuálně o světě a třetí skupina by řekla, že to je Končalovského pochopení a odpuštění pro všechny normální, kteří se chovají jako blázni. Já se neřadím k žádné skupině a říkám, že to je pouhé zromantizované divadlo aspirující na prkna, která znamenají svět, a že Končalovskij ve své bohorovnosti nedokázal zvolit jedinou stranu, kam patří. Člověk totiž není Bůh a stát současně na všech stranách jakéhokoliv konfliktu znamená jednoduše vypočítavost, lhostejnost nebo ignoraci. ()
Nepříčetně krásný film. Skáču nadšením, pokud vidím, že někdo něco umí tak, až je to nesnesitelné. Hlavní představitelka hrála svou roli tak, až jsem se klepal rozkoší. Režie perfektní. Děj, zápletky, blázni, klobouček a výbuchy. Všechno geniálně doplkané do podoby, která nemá obdoby. Podoby bez obdoby, to je moje. ()
Herecky veliky. Jen skoda, ze nedokazu rozlisit, jak moc tu hral Koncalovskij se mnou. ()
Spočiatku mi to prišlo trošku preexponované. Najmä postavy bláznov nemuseli vyzerať až tak explicitne retardovane, pretože v úvode to celé pôsobilo až cirkusovo. No v blázinci som ešte nebol, takže to berte ako moju čisto subjektívnu pripomienku :-). Postupom času si ma však snímka udobrila, zaujímavým rozprávaním o (ne)normálnosti ľudských životov a tým, že neskĺzla do schematického čierno - bieleho (zlého - dobrého) škatuľkovania postáv a ich konania. ()
Krásny film o bláznoch a o ešte väčších bláznoch, ktorí riešia vojnu v Čečensku... Krutá výpoveď o tom, čoho sú takíto blázni všetkého schopní. ()
Tohle je pro mě skutečná Julie. Julija Vysockaja. Krásná, něžná, bláhová, dojemná. Tahle bytost si zaslouží desítky hereckých příležitosti a tisíce Romeů se zlomeným srdcem. Já jsem bezpochyb jeden z nich. Scény jejích představ s Bryanem Adamsem....fantazie. 80% ()
Velmi dobry pribeh. Celkom som prekvapeny, ze dokonca aj Bryan Adams nebol uplne od veci, aj ked v tom to filme by ho asi nikdo necakal. Cele to malo pointu, bolo to aj celkom silne, proste to bolo dobre. ()
Naprosto luxusní rozjezd, ještě lepší závěr ... ale to neustálé řvaní mezi tím bylo přeci jen dost otravné. ()
Bylo to docela drsné drama, které ukazovalo ruský blázinec ocitnuvší se (to je ale slovo :D) uprostřed válečného konfliktu. Místy to působilo téměř komicky, jinak to ale bylo vcelku vážné a hlavně dobré. ()
Název filmu mluví za vše. Film se odehrává v blázinci. Začátek je úsměvnej, divák se seznamuje s osazenstvem blázince, kde někteří z bláznů jsou docela zvláštní figurky a divák má pocit, že takovej život v blázinci může být docela „fajn“. Pak ovšem do idylky zasáhne válka, přichází akce, strach, utrpení ale i láska. A potom? Popravdě, v tuhle chvíli jsem vůbec netušil, jestli příběh dopadne dobře nebo špatně. A taky jsem měl obavy, jestli Konchalovski tak dobře rozjetej příběh ukočíruje až do konce. Zbytečně, Konchalovski držel příběh pevnou rukou, aniž by šla kvalita filmu dolů. V podstatě se dá říct, že se z filmu nakonec stal hluboce lidský příběh - s několika hodně silnými momenty. ()
Před očami míhá se mi stále ženština korpulentní poskakující bez samopalu a se samopalem (ach hořkost sama!) spolknuvší nejspíše celý kodex zákonů, kteréž neustále recituje. Tu zjeví se anděl s harmonikou, udávající všemu tomu mumraji bláznivému správný rytmus. Anděl držící jablko zaprášené znázorňující Zemi se všemi národy, „jež se milují, bojují a zabíjejí“. Zde, v domě bláznů, na střepinách čečensko-ruských vztahů setkají se vojáci, pak lidé, pak bratři bojující bok po boku v jiné zemi. Nyní však proti sobě stojí jako nepřátelé. Jak absurdní. Tohle bláznovství zavání smrtí. Tu noří se anděl do svých snů, by jej strach dočista nestrávil. (Voják zas do opiového nevědomí.) Ten sen je však pravým ŽIVOTEM, kde vládne láska a všichni sedí pospolu u jednoho stolu. Tak by to mělo být. Tak je to správně. Klidně i s Bryanem. * Do zvuků války zní tesklivý chorál čečenských mužů toužících po domově. Ne po zabíjení. Anděl zpívá: Ohni, miluji tě, nezabíjej mne! Bláto, miluji tě, nezabíjej mne!... Kdo je tady vlastně blázen? * Celý svět je domem bláznů... A kousek v mém Deníčku. ()
Čečenský konflikt se rozroste za hranice státu. V blížké Inngušské republice je nedaleko čečenských hranic blázinec. Obývá ho sposta postižených lidí. Když se personál blázince dozví, že se čečenské hordy valí směrem k nim, tak nelení a uteče, příčemž pacienty nechá napospas vojákům. Ti přijedou a obsadí budovu. Svádí boj s ruskou armádou, aby je vyhnala a vystřídala na jejich místech. Blázni se v tomto válečném zmatku snaží sami organizovat, což jim jde se střídavými úspěchy. Hlavní roli hraje poblázněná harmonikářka a romantička, zamilovaná do Bryana Adamse. Ten se také ve filmu několikrát objevuje. Pří tom všem vojenském hemžení se ukazuje, že pacienti ústavu nejsou tou dobou rozhodně ty nejvetší blázni v okolí. Představitelka hlaví role Julia Visocká je k pomilování. Film rozhodně vykouzlí soucitný úsměv na rtech i největších škarohlídů, i když v některých částech může poměrně pochopitelně vyvolat v divákovi hodně zlé krve. ()
Krásný a dokonce i mírně úsměvný film, který mě velmi překvapil. Nejvce asi v tom ohledu, že i Rusové jsou schopni natočit film, kde se Čečenci chovají slušněji než oni sami. Myslím, že tato malá zemička by si zasloužila svobodu, přejí si to od rozpadu SSSR a třeba i v Rusku nastane čas, kdy se jim to umožní. Tohle byla snad první vlaštovka. ()
Absurdita par exellence - blázinec, zapojený do válečného konfliktu - blázni, kteří to mají v hlavě relativně srovnané - roztomilá harmonikářka, zamilovaná do Bryana Adamse - Bryan Adams osobně! - féroví vojáci, měnící trávu za náboje - ranní fronty na záchod apod. - je to dobré, dobré, dobré, velmi dobré - po shlédnutí doporučuji poskládat matrjošku, dát si panáka vodky a otevřít něco od Dostojevského... (Z tohoto filmu asi Putin moc velkou radost neměl...:-)) ()
Silné téma kombinující svět psychiatrické kliniky a počátek rusko-čečenské války ve mě nevyvolal žádnou emoci, jenom povzdech nad značně zidealizovanou představou vojáků a nekonečnou únavu, kterou ve mě tenhle film vyvolal. 45% ()
Vyborne herecke vykony aj slusne odkazy pre divakov ci hlboke myslienky. Ja som sa ale prvu polovicu filmu dost nudil a druha to nevytrhla na lepsie priemerne hodnotenie u mna. ()
Akoby som podobný námet už niekde videl, ale napriek tomu mala psychiatrická liečebňa a jej obyvatelia svoje čaro. To sa nedá povedať o Bryanovi Adamsovi, ktorý mi tam prišiel ako nasilu prilepený s cieľom lepšieho PR. 3.5* (Art Film Fest 2012) ()
Film Dům bláznů je skutečně vydařeným dílem o hledání bláznů uprostřed válečného chaosu. Působivou atmosféru pomáhají dotvářet jak technické zpracování, tak herectví všech hlavních aj vedlejších postav. Opravdu stojí za pozornost a určitě budete spokojení. ()