Ecce homo Homolka

Velmi přesný a autentický portrét jedné obyčejné rodiny, která během jednoho dne zažívá jak radosti, tak starosti. Každý člen rodiny (snad kromě dvojčat) se snaží vyřešit svou situaci a vyrovnává se se svými problémy, nicméně nakonec vše končí hádkami. Na jedné straně místy velmi vtipný a úsměvný film, přičemž na straně druhé při jeho sledování chvílemi tuhne úsměv a na povrch se dostává hořkost každodenního života a smutek. Herci (nebo spíše "herci") jsou přesvědčiví a jejich improvizace vůbec ničemu neuškodila, ba naopak spíše zprostředkovala chování a myšlení postav blíže k divákům. Film, který je ze života, a to se vším všudy - jak s jeho pozitivy, tak s jeho negativy. (20.04.2013)

Nechápu, koho napadlo, že bude tenhle film prodávat jako klasickou českou rodinnou komedii oslavující obyčejný český rodinný život, kterou si pustíte jako kulisu takového klasického nedělního odpoledne. Kdybych nebyl mylně přesvědčený, že se jedná o buranskou veselohru, možná bych se tomuhle filmu tak dlouho nevyhýbal. A kdybych měl film vnímat z této perspektivy, musel bych téhle pecce formanovských kvalit (vždyť ji také režíroval Formanův dvorní scénárista Papoušek a jedné z hlavních rolí se ujal mistrův oblíbený Josef Šebánek) napálit odpad nejodpadovitější. Ecce homo Homolka mě naštěstí zastihlo naprosto nepřipraveného a v takovém rozmaru, že mě tahle freska ze života čtveřice odporných lidských bytostí dokázala fascinovat od první do poslední minuty. Už dlouho mi nebylo z charakteru filmových postav vyloženě fyzicky špatně. Kromě závěrečné katarze zesílené o její bleskurychlé "odkatarzování" si žádný z hlavních hrdinů (ani jejich hulvátská děcka ani milenecký pár odnaproti) nevysloužil ani ždibec mých sympatií. Když už to totiž náhodou vypadalo, že s nimi začnu soucítit, udělali další nechutnou, hnusnou, odpornou zrůdnost na někom ze svých bližních. Tento geniální kousek je přesně tím případem satiry, která možná není - až na pár momentů - vtipná, o to lépe ale odráží svét kolem nás i nás samotné. V Ludvovi, Heduš, dědovi a babičce jsem viděl sebe, členy své rodiny i nějaké ty nepříbuzné známé. Což bolelo o to víc. Smát se legendárním hláškám typu "Jestli si ten fotbal nevybojuješ, tak jsi u mě mrtvej Homolka" sice nedokážu a docela mi je smutno z toho, kolik lidí je miluje, dovedu ale ocenit její zasazení do situace rodina nebo fotbal. (26.06.2017)

Naprosto věrný obraz průměrné české rodinky. S Homolkovými se skutečně může sžít (i dnes) spousta z diváků, kteří i dnes po letech propukají v smích, když vidí ve filmu to, co jim v běžném životě zase tak směšné nepřipadá. Herci jsou naprosto kouzelní a navždy mi v hlavě utkvěl hlavně Josef Šebánek. (03.08.2002)

Nádherně natočený sváteční den v jedné městské rodince. Papoušek přesně ve stylu šedesátých podal nestylizované a věrné podání života "obyčejných" lidiček. Herecké výkony se už nadobro zapsaly do análů českého filmu – archetypální pivař Josefa Šebánka, buclatá semetrika Heleny Růžičkové, podpantofelní anorektik Františka Husáka, neodolatelná milující matka rodu Marie Motlová a roztomilí rošťáci v podání mladých Formanů ... Spousta výborně vymyšlených i sepsaných situací a dialogů představuje jeden z nejlepších satirických portrétů tradičních šmouh na české povaze. Jedna z nejlepších českých komedií a další kamínek v jedinečné mozaice šedesátých let... (15.02.2004)

Nie je pravdou, že rodiny, ako Homolkovci neexistujú. Nie je ani pravdou, že ich je väčšina. Pravdou však je, že tak dobre zobrazenú rodinu, ako v Papouškovom filme, hneď tak nenájdeme. A pravdou je aj to, že bez českej novej vlny by sme prišli o zážitok vidieť tento výborný film a v ňom fascinujúce neherecké herectvo Josefa Šebánka. Pre časť divákov je film príliš lesklý, fungujúci ako zrkadlo, v ktorom sa vidia, a na ktoré potom nadávajú. (06.09.2010)