Homolka a tobolka

Homolkovi potřetí a ještě k tomu barevní co více dodat? No snad jen to že celá trilogie se určitě vydařila a splnila tenkrát své původní očekávání, a to především pobavit hlavně nenáročné divácké skupiny svým jedinečným situačním humorem. Tato poslední část, no řekl bych dle mého mínění lepší než rozvleklá a utahaná dvojka ale určitě o něco málo horší než jednička. Oblíbené hlášky jako: Kde máš tu svou bandu? Koho? Ten ksindl cos tady měl? Prosím vás netykejte mi já to fakt nemám rád, opravdu vážně fakt ne! Kdo ti tyká? No a kde máte tu svojí bandu teda? Vzhůru na Klondike! Hele, to jsou tvoje saňky? Pak tam jsou skvělé právě ty situace, jako ta s hasičákem..Mámo hlavně neotvírej oči štípe to jak bejk! Dnes už téměř také lidové. Poměrně zdařilý je i děj, i když už to nebylo tak úplně ono jako na konci šedesátých let kdy spolupracoval z mistry Formanem a Passerem, kteří do toho vnesli také kus svého já. Avšak alespoň od předchozích dílů se snaží tato poslední epizoda tak trochu odlišit, hlavně tedy svými exteriéry. Dobře zahrané party všech, bez výjimek. Komedie velice blízká těm Marvanovským Andělům ale v podání vícečlenné rodinky a s větší absurditou v situacích. (06.03.2007)

Je to znova trefné (čechíčkářství je nevyčerpateľný zdroj všetkého, na čo si len spomeniete), je to celkom vtipné, aj keď situácie sú zjavne ovplyvnené groteskou a tým pádom nereálne, ale je to v podstate bez deja a v akomkoľvek momente by film skončil, na jeho vyznení by sa nič podstatného nezmenilo. Nakoniec sa tak aj stalo, záverečná scéna dojmom záverečnej vôbec nepôsobí. Každopádne tu máme ukážku, prečo je český skok na lyžiach tam, kde skoro celú svoju existenciu je (štyri mostíky v jednom areáli, to snáď nemajú ani v Nórsku) a prečo vám môžeme my, junáci spod Tatier s legendárnym FIS areálom, iba ticho závidieť. (30.04.2013)

Prostě klasika. Uřvaná, ale dobrácká Helena Růžičková "zamlada", nezaměnitelní Marie Motlová či Josef Šebánek a spousta dalších. Když se mluví o českém filmu, tak se probíráním tohoto tématu dříve či později dostanete k nezaměnitelné komedii Homolka a tobolka. Všichni snad někdy zažívali trampoty se sousedy - ať šlo o to že vy nebo oni vás vytopili, či o hluk, když se zrovna chystáte spát... Snímek se zabývá situacemi, které prostě zná skoro každý a tudíž, jak bych to řekla...dejme tomu, že zlidověl. Nemohu se ubránit sentimentu a nepochválit pana Papouška za komedii (v podstatě a MISTRNĚ) o ničem - ale zábavnou. (01.04.2015)

Normalizace postupovala rychle, a když došlo na třetí díl homolkovské epopeje, režisér Papoušek už evidentně musel brát nemalý ohled na pokyny pánů soudruhů. Výsledkem je povinná, normalizační satira. Homolkovi jsou zredukováni na sotva víc než neslušné a chamtivé maloměšťáky, jimž se třídně uvědomělý divák právem směje. --- Už začíná ta proslulá jinotajná hra, kdy politbyro nařídí, tvůrce naoko poslouchá, politbyro ví, že je to jen naoko, diváci to vědí a potichu se chichtají, ale výsledky jsou otupující a tristní: namísto umění, kam se podíváš, už jen samé sračky. --- Třetí díl Homolků je časově i kvalitou tak někde uprostřed svahu. Cosi z původní kvality ještě dožívalo a co přišlo potom, to bylo vesměs ještě horší. (29.08.2010)

Hlášky: Homolková: - "Co říkáš, táto?" Homolka: - "Co?" Homolková: - "Říkám, co říkáš tomu panorámatu?" Homolka: - "Je to žrádlo." Homolková: - "No, a co až budeme nahoře, to teprv budou panorámata." & Homolka: - "Každej normální civilizovanej člověk ví, že když tluče a někdo na něj tluče, tak tluče proto, aby netlouk." (03.12.2006)