Homolka a tobolka

Nejslabší a nejméně promyšlený ze tří příběhů o rodince Homolkových, který bhyl natočen zajisté na základě úspěchu prvních dvou. Možná se na něm podepsala už počínající normalizace, ale gagy, které se tam objevují, jsou už většinou primitivní taškařicí o Pražácích, kteří si zakoupili zimní (fujtajbl, to bych nikdy nedělal, víte, co je na horách sněhu a mrazu?) rekreaci do Špindlerova Mlýna a jejich slibovanou pohodu naruší dva manželské páry, které by si s nimi rádi vyměnili svůj pokoj za dva pokoje Homolkových. Dost trapná mi připadá dětská role mladého skokana stejně jako role vewdoucího hotelu, shodou okolností jeho tatínka. A Hrzán, tak o tom už ani nemluvit, Co je směšného na tom, když kufry podrážejí lidem na cestě nohy nebo si Mistr rozsedne své epochální dílo... A tu tobolku už ani nikdo nenajde. Její ztráta má být asi potrestáním pýchy, ale počkejte, až se to stane vám, mně se tyhle ztráty dějí několikrát do roka. (27.08.2019)

Prostě klasika. Uřvaná, ale dobrácká Helena Růžičková "zamlada", nezaměnitelní Marie Motlová či Josef Šebánek a spousta dalších. Když se mluví o českém filmu, tak se probíráním tohoto tématu dříve či později dostanete k nezaměnitelné komedii Homolka a tobolka. Všichni snad někdy zažívali trampoty se sousedy - ať šlo o to že vy nebo oni vás vytopili, či o hluk, když se zrovna chystáte spát... Snímek se zabývá situacemi, které prostě zná skoro každý a tudíž, jak bych to řekla...dejme tomu, že zlidověl. Nemohu se ubránit sentimentu a nepochválit pana Papouška za komedii (v podstatě a MISTRNĚ) o ničem - ale zábavnou. (01.04.2015)

Filmem Homolka a tobolka byl proces transformace stylové satiry v čistokrevné komediální dílo dokončen. Vzhledem k politickému vývoji se nelze ničemu divit. Tvůrci v čele s Jaroslavem Papouškem naštěstí nezaprodali celou svou duši normalizačnímu molochovi a divák dnes nemusí obracet oči v sloup, jen se bavit a podle potřeby a nálady se usmívat a smát. Filmové komedii prospělo zapojení dalších postav do vytvoření lehce karikaturního prostředí organizované zimní rekreace. Herecké výkony jsou opět tou nejvýraznější složkou a jen díky nim není celá kontinuita trilogie Homolků zpřetrhána. Za hlavní postavu příběhu považuji akademického malíře Bedřicha Bradáčka (dobrý Jiří Hrzán) se svým nesmělým pokusem o vykonávání funkce kulturního referenta. Zatnout zuby někdy nestačí, pokud je vám protivné vše, co s novou prací souvisí. Následuje osvědčený čtyřlístek děda Homolka (velmi dobrý Josef Šebánek), babi Homolková (dobrá Marie Motlová), snacha Heduš (skvělá Helena Růžičková) a syn Ludva (dobrý František Husák) s rozmíškou malicherností, do nichž zapojují snad celé osazenstvo zimního rekreačního střediska. Výraznou postavou je vedoucí zotavovny (vynikající Stanislav Dytrich), který sám samotný má nadbytek sil k zábavě početného osazenstva horské chaty ve Špindlerově Mlýně. Nejvytíženější dětskou postavou je vedoucího syn Pepík (zajímavý Petr Kakeš) se svou upřímnou dychtivostí po pozornosti. Z dalších rolí: neposedná dvojčata Péťa (Petr Forman) a Máťa (Matěj Forman), po soukromí bažící novomanželé Burdovi (dobrá Iva Janžurová a zajímavý Eugen Jegorov), stejně postižení manželé Novákovi (šarmantní Věra Křesadlová a sympatický Jiří Čutka), neodbytná důchodkyně Dernáčková (velmi zajímavá Ludmila Roubíková), či bezprostřední sportovní referentka Pavla Chadimová (Eva Emmerová). Co Homolka, to jiný styl a subžánr, a přesto jsou navzájem propojeni. K zábavnému odreagování je tobolka vhodným doplňkem. (08.01.2017)

Prostředí se mění, postav je zase trochu více, ale charaktery zůstávají. U mě je to možná nejoblíbenější Homolkovina, i když režisér Papoušek už tento film údajně vůbec nechtěl točit, nelíbil se mu scénář. Ale dobře, že tento film vznikl, ať už jen kvůli postavě Jiřího Hrzána či dvojici Janžurová - Jegorov. O Homolkových ani nemluvě. Film má spád, i když už rozhodně tolik netepe charaktery, jedná se o čistější zábavu. (19.02.2012)

Za úspěch prvních dvou filmů si Homolkovi zasloužili odměnu, a proto vyrazili na dovolenou na hory. :-) Stylem se to vrací spíše k prvnímu dílu, kdy jsou opět středem pozornosti dialogy a hádky hlavních představitelů. Na dovolené člověk většinou potká spoustu postav a také tady jich přibylo, což se ukázalo jako dobrá volba. Není problém je zahrnout do svých hádek a rázem je více zábavy. Jiří Hrzán se pro role podobných tragédů narodil a tady mu to sedlo. Perfektní menší roli si střihl i neherec Stanislav Dytrich, který exceloval jako vedoucí zotavovny. Všechny postavy mě bavily a v hádkách si našly své místo. Rád se vracím ke čtyřem hvězdám. Prý soudruzi hodně natočeného materiálu zakazovali, ale režisér byl tak šikovný, že to vlastně ani není nijak poznat… možná by to bylo ještě lepší, ale to už jsou zbytečné řeči. Dobré je to i tak. (19.12.2023)