Vlak života

Námet na komédiu je to skvelý, ale nepodarilo sa z toho vymačkať veľa srandy. Hudba Gorana Bregoviča i režijný štýl určite pripomenú divoké jazdy Emira Kusturicu, ibaže on do svojich balkánskych koktailov pridáva humoru podstatne viac. Film je viac zaujímavý ako vtipný, i keď občas zaznie hláška, ako keď dcéra vraví otcovi : "Už som sa zamilovala do iného muža, cigána..." a on na to : "Radšej by som bral nacistu!". Podobných vtipných dialógov je tu však veľmi málo, zvlášť, keď poniektorým ide huba nonstop. Počas celého filmu a hlavne na jeho konci som sa nemohol zbaviť pocitu, že tvorcovia prepásli možnosť ako urobiť nesmrteľnú - kultovú komédiu. Tesne vedľa, škoda. 60%. (25.11.2011)

Vlak života mi pripravil fakt milé prekvapenie, keďže som čakal, že to bude skôr dráma s minimom komediálnych prvkov, ale bolo to presne naopak - bola to v prvom rade vydarená komédia, zasadená do ťažkej doby a s veľkým odkazom. A scéna stretnutia s cigánmi je nezabudnuteľná.Tento vynikajúci film môžem len a len odporúčať! (29.05.2008)

Autoři filmu reflektují svět štetlů východního židovstva (včetně vypravěče - kdo zná klasickou jidiš literaru, tak ví, která bije), nacismus i komunismus (tak svůdný pro mnohé mladé obyvatele tradičních štetlů) s takovým nadhledem (a přitom s vystiženou podstatou). Legrační je uvedení autora hudby - Bregovič je tu spíše a hlavně aranžérem (je snad třeba se za tuto činnost stydět? jJ přeci tvůrčí dost), nikoliv však skladatelem klasických lidových klezmerových (např. Joške joške, která zní při malebné evokaci tradičního ševcovského řemesla, typického zaměstnání řady polských a ukrajinských Židů) melodií (v konci filmu i cikánských - podstata vystižení židovské a cikánské hudby a rozdílu v přístupu jejich hráčů je vystižena dokonale). (26.05.2011)

Viacerí komentátori prirovnávajú tento film okrem diel Kusturicu aj k filmu Život je krásny. Ale ani ten som sa zatiaľ nedonútil pozrieť do konca. Z toho je jasné, že Vlak života som doslova pretrpel. Predovšetkým považujem za hlúpe nakrútiť film, ktorý si robí srandu z holokaustu, keď existujú stovky iných možností. Možno o pár desiatok rokov už to bude možné, i keď neúctivé to bude naďalej. Druhým problémom filmu je, že ani tá sranda sa nepodarila a vo väčšine prípadov skĺzla do trápností. A tretím problémom je záver, ktorý sa snaží poprieť všetko predtým zobrazené. Takéto chytráctva ma neoslovili ani v Klube bitkárov, takže v tomto prípade som sa nad tým ani nezamýšľal. Dve hviezdičky vyjadrujú, že tento film bol nakrútený zbytočne. (15.09.2012)

Schliemel neboli schmuck, zřejmě již před svým konečným řešením, spřádá v KZ své fantazie o spáse své židovské komunity skrze řízenou deportaci přes Rusko do Palestiny. Čím více bláznivých nápadů, tím lépe. Nakonec jich ale je přece jen příliš málo. Domnívám se, že z pohledu židovského (a cikánského) holocaustu je tento film zcela oprávněný a legitimní. Kolik fantazií, útěšných představ, spravedlivých vendet a zázračných úniků se muselo odehrát v myslích těch, kteří už zřejmě nemohli pochybovat o tom, kam směřují. Není to nakonec jeden z příběhů podle skutečné události? (12.03.2015)