Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Spokojený manželský pár ve středních letech, Marie a Jean, se jako každý rok vypraví do západní Francie strávit část léta ve svém domě u moře. Jednoho dne se rozhodnou zajít na pláž. Zatímco se Marie opaluje, Jean si jde zaplavat. Žena na dece usne a po probuzení svého manžela marně hledá. On se k ní ale už nikdy nevrátí... Jaký důvod může mít člověk, aby jednoho dne odešel bez vysvětlení, bez náznaku odpovědi na přirozený příval otázek, jenž svým zmizením vyvolá? A byl ten odchod opravdu dobrovolný a konečný? Anebo zasáhla náhoda a Jean skutečně utonul? Anebo se vůbec neutopil a prostě od Marie odešel jinam, žít jiný život s jinou ženou? Mladý francouzský režisér Francois Ozon ve svém snímku nabídl divákům psychologický pohled do nitra zralé ženy, krutě zasažené ztrátou manžela. V hlavní roli britská star francouzského filmu Charlotte Ramplingová. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (52)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Já mám někdy pocit, že tyhle francouzský psychlogický minimalismy vzníkají jen proto, aby se Francouzi mohli vytahovat jak skvělý maj herce. Tady je to Charlotte, která svým hereckým výkonem rozdává diváckej zážitek po kilech. Pokud jde o příběh, tak ani ryba ani rak, prostě jsem to odkoukal a nenadšen ani nenasrán jsem po skončení odešel na kutě. ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Malá psychologická hra, na které je nejzajímavější fakt, že Bruno Cremer má většinou výraz, po kterém mám pocit, že všechny zúčastněné hodlá zdrogovat a ve spánku jim klacíkem od nanuku vyoperovat páteř. Což je ovšem jedna z nejlepších věcí, vážně mě ten pocit i jeho role bavila, i hlavní protagonistka hraje výborně a zdobí film jak sama sebou, tak decentním civilním herectvím, ale ona je to bohužel tak trošku třešnička, která místo dortu trůní na půlce ryby, kterou někdo nechal v létě pár dní povalovat na zemi, děj je hrozně slabé místo, míst, kde by se mohla nějaká ta psychohra alespoň tróchen projevit je hrozně málo a velká část děje je trošku... Zbytečná, naštěstí jsou tam ale dobří herci, kteří drží film v jakés takés kvalitě, byť průměrné. PS: tohle že je mysteriózní? Obávám se, že ani v nejmenším. ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Začnu intimní poznámkou Mr. F.W.Colqhouna *****: "Celou hodinu a půl jsem bojoval s pocitem, že jsem film už viděl..." Ano, já také, a zřejmě i mnozí jiní. Jde přece o archetypovou situaci, která se může vyskytovat v mnoha formách, a můžeme ji prožít na různých úrovních; fantazijní, snové, paranormální, psychoanalytické. Zde je podána v souřadnici Lacanovského reálna, v němž se mísí vše, co nelze vyjádřit slovem ani obrazem, co lze popsat pouze hrubým pojmem (viz zde mysteriózní drama); F.W.Colqhoun mluví dokonce o paranoii. Jaké máme možnosti pro racionální vysvětlení? Jean utonul, Jean se šel utopit, Jean byl zabit, unesen, otráven atp., Jean se sbalil a zdrhnul. Celý film se nám snaží vysvětlit, jak to bylo. Jsme schopni to pochopit? Kde je tedy naše racionalita? Pokud nejsme schopni situaci rozřešit, pak nutně zůstal ležet na dece, resp. se z ní propadl pod písek (tam ho také Marie hledá, byť nedůsledně). A tak to také chápe jeho žena Marie. Pozn. 1: Možná je škoda, že připodobnění (spíše jen mentální) k Wirginií Woolfové nebylo dotaženo, přestože bylo reflektováno ve dvou vlnách. Okamžiky, kdy Marie přecházela do jiného psychického režimu, jsme to pociťoval podobně, jako přechody myšlenkových sekvencí v jejích knihách - a zrovna "Vlny" je moje nejoblíbenější. Pozn. 2: Scénár 7 hvězd, režie 3, průměr 5. ()

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Určitě jsem čekal víc. Nejvíc jsem se těšil na Bruna, ale ten bohužel dostal jen málo hereckého prostoru. Charlotte hraje celkem dobře, na svůj věk vypadá taky ok, ale to je tak zhruba vše. Pomalé tempo tohoto snímku mi dvakrát nesedlo a na celkové (ne)rozuzlení jsem si musel počkat až skoro do konce. Celkově takový lepší průměr. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Film pre staršie ročníky, alebo pre ženy rôzneho veku, schopné milovať až za hrob. Snáď ich je stále dosť, ale tak predsa len možno trochu menej patologicky ako Marie. Ozon sa nikam neponáhľa, vlastne nám servíruje pomerne klišé situáciu, ale ponúka do nej neobvyklý náhľad. Svojim sbôsobom veľmi smutný film a možno vo všeobecnosti aj trochu zamyslenie nad tým, ako nás dokáže držať minulosť v šachu a ako sa v nej radi utápame, pričom nám zvyšok života začne pretekať medzi prstami. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (3)

  • Pod pískem se dostal do výběru filmového festivalu v San Sebastianu v roce 2000. (Snorlax)
  • Film byl v roce 2002 třikrát nominován na Césara, za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší herečku v hlavní roli. (Snorlax)
  • Rozpočtové problémy přinutily režiséra k rozdělení filmu do dvou částí, první polovina se natáčela na 35 mm film, druhá na Super 16. (Snorlax)

Reklama

Reklama