A Boring Afternoon
Režie:
Ivan PasserHrají:
Jan Tožička, Kamila Turková, Leopold Smolík, Miloš Končický, Josef Vaništa, Ota Hurych, Bohumil HrabalObsahy(1)
Filmová anekdota o hospodě a fotbalu podle povídky Bohumila Hrabala... Režijní debut Formanova spolupracovníka Ivana Passera z roku 1964, natočený podle povídky Bohumila Hrabala, byl zamýšlen do povídkového hrabalovského filmu Perličky na dně. V distribuci však byl promítán jako samostatný krátký film. Zachycuje obyčejné, vskutku fádní nedělní odpoledne v předměstské hospodě, v době kdy většina štamgastů odešla fandit svému mužstvu na fotbalový stadion. Zatímco pár staříků mudruje o fotbale, neznámý mladík provokuje hospodského tím, že si ničeho nevšímá a zaníceně čte jakousi knížku. A z elegantní dámy, která se prochází před lokálem a na někoho čeká, se možná vyklube samotná Smrt… Film byl promítán v soutěži XIV. mezinárodního filmového týdne v Mannheimu v roce 1965 a získal Zlatý dukát v kategorii krátkých filmů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (82)
Do perliček na dně se Fádní dopoledne už nevešlo, a to je škoda, byla by to perlička z nejlesklejších. Passer dokázal geniálně, s úžasním vcítěním se do běžného člověka, natočit film plný pochopení, smutný, humorný, poetický a hlavně nesmírně pravdivý... Postavy jsou naprosto uvěřitelné, je vidět, že neherci uměli zahrát sami sebe, film má podle mě (i když jsem dobu nezažil) téměř dokumentární hodnotu - o nás Češích, našich hospodách, našich pábitelích, o všednosti, fotbale a pomalém, ale nezadržitelném plynutí lidského života a času, toho vypoví mnoho, možná skoro vše... ()
Nudný příběh jednoho nudného odpoledne. Tak nudné, jak jen Bohumil Hrabal dokáže! ()
Obyčejný příběh, který je naprosto neobyčejný!!! ()
Co to bylo? Báby v tranzu zpívaj monotónní písničku. Kluk si nechává s usměvem nadávat od starejch dědků. Dědula se láduje v hospodě kyselym zelim. No ještě že o trvalo jen 14 minut. Trvat to hodinu a půl, tak to má zaručeně přes 90 %. To by byl teprve život. ()
Můj dvoustý komentář. Ten by měl být tedy výživný. Ale nebude: toto je jeden z mála filmů, kde neudělím žádné hodnocení - pět hvězdiček považuji za přehnané, jednu taktéž a průměrné tři neřeknou vůbec nic. Slovně bych film zhodnotil jako něco, na co se čtvrt hodiny příjemně koukalo, ale že bych si to musel střihnout víc jak jednou, to ani náhodou. Malé, ušmudlané, lehce zasmrádlé, prostě naše - buřty, pivo a nenávist. Film vhodný pro ty, kteří pobývají dlouhodobě v zahraničí a chtějí si osvěžit vzpomínky na rodnou hroudu. ()
Atmosféra jako ze snového Hrabala aneb co se stane v hospodě, když jsou štamgasti na fotbalu. Hospodský komentuje, dva dědci se dohadují o fotbale, jaký byl kdysi, mladík čte soustředěně knížku a čtyři babky hrají karty a při tom zpívají. ()
Krátká povídka od Bohumila Hrabala v režii Ivana Passera, která nemá příliš čím zaujmout. Štamgasti kecají o fotbalu, vrchního otravuje mladý muž, který místo fotbalu je v hospodě, pije jedno pivo za druhým a přitom si čte knížku a postarší ženy, které mastí karty a zároveň si do toho prozpěvují. Toť vše. Pro mě nejzábavnější byl asi zanícený hospodský čtenář, jenž vytáčí hostinského, ale i to bylo prostě málo, ačkoli se jedná jen o 14 minutový snímek. ()
Čtvrthodinový pohled do jedné žižkovské hospody jednoho líně se táhnoucího odpoledne....chlapi v žabomyších fotbalových a mezigeneračních debatách popíjejí pivo s konstantním atmosférickým stabilizátorem v podobě zpívající skupinky žen, hrajících karty.....uklidňující hrabalovská poetika bez příběhu.... ()
"Tahle generace. Ta nás jednou pěkně vypeče." ()
atmosféra české hospody... takže pohodička, pivo, cigáro... ááá hned bych na jedno zašel :) ()
Moc fajn, strašně fajn. A líbily se mi i ty polohlasně zpívající babičky u karet. ()
Ja tomu Hrabalovu na chuť nikdy neprídem. I keď niekedy strašme chcem. ()
Jedna z nejsvětlejších výjimek toho že, film nemůže být stejně dobrý a navozující atmosféru jako knižní předloha. A to toho Hrabala nemusel převíst na plátno ani Menzel. Neskutečný co se dá předvést ve 13 minutách a třiceti vteřinách. Perličky na dně ()
Čumim. A ten úžasnej konec! ()
Na tu Hrabalovu hospodskou poetiku nějak nemám buňky. ()
Jediný krátkometrážní film, který kdy Ivan Passer jako režisér udělal byl právě tento. Sledujeme dobu, kdy ještě nemuseli rozezlení fanoušci po fotbale rozkopat výlohy, ale pošlapali si vlastní kabát. Dnešní divák bude asi hledět s údivem i na hospodské návštěvnice postaršího věku, které si navíc prozpěvují. Na druhé straně je to pořád jen vzdálené různorodé společnosti. Toto je typická pražská hospoda a obyvatelé, včetně řečí, které vedou, ale zbytku republiky bude Fádní odpoledne možná trochu vzdálené. ()
"Nevidí, neslyší, kouří devatenáctou cigaretu a nesu mu pátý pivo! Pěkná mládež!" Rozhorčený výčapník robí radosť mladému čitateľovi provokatérovi, dedko infarkťák a dedko kapustár vedú reči, tetky karbanice pejú jednu clivú monotónnu furt dokola a okolo pajzlu korzuje neznámy transvestita. Príjemná hrabalovská skoroštvrťhodinka. ()
Na začátku jsem se nudila, ale konec byl zajímavě pojatý i natočený. ()
Atmosféra minulého století :) ()
Hospoda, v níž se celý snímek odehrává, téměř zeje prázdnotou. Zůstal pouze fanoušek Bohemians, který se kvůli slabému srdci na stadion neodvážil, prozpěvující si babičky hrající kanastu, místní podnapilý hejsek, hospodský, dva hráči karambolu a do knajpy se přišourá i kibic s kysaným zelím. Jen smrt ve slušivých šatech a klobouku obchází po ulici a čeká. Jednoduché, naprosto čisté a geniální. Pro mě asi nejlepší novovlnný film. "A nejlepší centforvard, Karel Koželuh, protože já jsem s ním hrál na pravým flígru." ()
Související novinky
Miroslav Ondříček 1934 - 2015
Ve věku 80 let zemřel dnes již legendární kameraman Miroslav Ondříček. Na Barrandově začínal jako laborant, aby se přes pomocné práce v dokumentárním filmu dopracoval až k filmu hranému jako asistent… (více)