Káťa a krokodýl

Za mým poněkud průměrným hodnocením stojí především všechny ty davové scény s děti, ukřičené davovou vřavou během rošťáckých vyvádění až k nevydržení. Ve spojení s celým zvěřincem v bytě s opuštěným houslistou a trampot kolem velké potopy docela blázinec...:) To pak v téhle euforii zapadne i snaha Věry Plívové-Šimkové poskytnout divákovi na svou dobu odlišný pohled na dětské hrdiny ve filmu. Její druhý šedesátkový film Tony tobě přeskočilo mi přijde v tomto směru lépe i tematicky propracovaný. Zde oceňuju zejména groteskní atmosféru v druhé polovině příběhu: velká zkouška symfonického orchestru končící pouličním během houslistů za záhadným krokodýlem, nasledující komická akce s hasičkou plachtou a požárníky na střeše, pak následně ještě dopadení krokodýla s přeřezáváním odtokové rorury - dobrý!! Nebo ještě před tím komorní scénka, kdy starý houslista vidí po celém bytě bílé myši i další bílá zvířata, byla taky docela zábavná. Zdeněk Liška svými tóny dolaďuje atmosféru skvěle. (60%) (Filmová výzva 2018 - Karlas) (23.08.2018)

Kouzelné uličky a zákoutí staré Prahy se mění pod vedením režisérky v jedno velké dětské hřiště. Ve filmu mi přišla nejpovedenější ta část, kdy malá holčička zapojuje do hry doma nečekané objevené zvířecí kamarády. Pozdější honička za za zmizelými zvířaty mě bavila už trochu méně, ale užívala jsem si město a sympatické dětské herce. Bez většinou rádoby vtipného počínání postav v úlohách dospělých bych se klidně obešla, i když to byly excelentními komiky obsazené role. A nejde o tu postavu prodavače balónů, spousta poskakujících a poletujících balónků hravě poetickou atmosféru pěkně dotvořila. (01.03.2016)

Mám stále větší pocit, že paní Věra Plívová - Šimková je vynikající režisérka, ale špatná hledačka námětů. Vždyt nalejme si čistého vína, tohle byla kravina na entou. Když pominu fakt, že některé scény či záběry jsou zbytečně prodlužované (skákající míče ) a určité postavy naprosto zbytečné (asi tak 180 dětí, důchodce lezoucí po střeše, balonář, myši, atd. ), pořád mě zbývá to podstatný, co to všechno mělo vlastně bejt, příběh, pohádka, snová vize ? Jasně lze to matlat dohromady, ale tady to zoufale nefungovalo. Ještě štěstí že konec tomu celýmu dal alespoň trošku smysl. Při hodnocení přihlížím na filmový debut paní režisérky i na fakt, že film funguje jako vzpomínka na dobu kdy na Malý straně nebylo poslanecký ghetto a děti neseděli doma na prdeli u pc a chodili si spolu hrát ven. Nicméně na nádherný návraty do dětských let nás začala paní Věra Plívová - Šimková vozit až od sedmdesátých let. (07.02.2011)

Stara Praha za komara, teda pardon, komunistickeho totalitneho rezimu - ulicky, bulvary, stare domy - nadhera. Presne nieco pre mna jakozto jebleho pozerskeho dementalneho artoveho picusa . cloveka, ktory miluje art a artove filmy. Reziserska Vera Plivova -Simkova je pre mna najlepsou reziserskou detskej kinematografie v byvalom Ceskoslovensku + mala Kata sa snazi zvladat faunu -ta sa jej ale rozuteka po Prahe . 70 % (30.06.2018)

Děti měli vždy rádi zvířátka a s velkou chutí by se o ně ještě radši starali. A to je hlavní motto tohoto rodinného filmu. Věra Plívová-Šimková tu poprvé prokázala své umění vést před kamerou malé děti, které tu zkutečně vystupují jako profesionální herci. Hodinová filmová povídka vyobrazuje dětský svět a jejich chování velice přesně. A doba vzniku, tedy léta šedesátá je značně znát. Ke konci snímku potěší účast hereckých legend, jako je třeba Oldřich Nový či Věra Ferbasová. V děckých rolích tu jsou např. Jan Kraus, Miroslav Vladyka a také Andrea Čunderlíková. Dětem uteče krokodýl a je na něj rozpoután hon. A film se mění v takovou nevinnou grotesku. Jinak má od začátku příběh poetické vyznění, které vlastně ukazuje dětské vidění a snění. A to, že tu společně vystupují děti s důchodcema jasně poukazuje na to, že není v nikým rozdílu a že fantazii a hravost můžou mít všichni bez rozdílu věku. Bohužel, na dnešní dobu je film už dosti těžkopádný a tak ani nepřekvapí, že je televizemi přehlížen. (10.11.2013)