Káťa a krokodýl

Úsměvný film, dnes navíc cenný zachycením reálií poloviny šedesátých let a záběrem na malíře Jana Zrzavého. Pěkné herecké výkony. Oldřich Nový neztratil nic ze svého šarmu ani když lezl s deštníkem po střeše. Ve filmu je vidět hodně dětí, ale v té době byly děti hojnější než dnes. Lidé jich často mívali hned několik. Příjemný filmový zážitek, pro pamětníky i nostalgický. (29.04.2023)

Za mým poněkud průměrným hodnocením stojí především všechny ty davové scény s děti, ukřičené davovou vřavou během rošťáckých vyvádění až k nevydržení. Ve spojení s celým zvěřincem v bytě s opuštěným houslistou a trampot kolem velké potopy docela blázinec...:) To pak v téhle euforii zapadne i snaha Věry Plívové-Šimkové poskytnout divákovi na svou dobu odlišný pohled na dětské hrdiny ve filmu. Její druhý šedesátkový film Tony tobě přeskočilo mi přijde v tomto směru lépe i tematicky propracovaný. Zde oceňuju zejména groteskní atmosféru v druhé polovině příběhu: velká zkouška symfonického orchestru končící pouličním během houslistů za záhadným krokodýlem, nasledující komická akce s hasičkou plachtou a požárníky na střeše, pak následně ještě dopadení krokodýla s přeřezáváním odtokové rorury - dobrý!! Nebo ještě před tím komorní scénka, kdy starý houslista vidí po celém bytě bílé myši i další bílá zvířata, byla taky docela zábavná. Zdeněk Liška svými tóny dolaďuje atmosféru skvěle. (60%) (Filmová výzva 2018 - Karlas) (23.08.2018)

Vůbec si nedokážu představit, jak to na Malé Straně muselo vypadat v sedmdesátých letech, v době husákovského baby boomu, když už o deset let předtím nebylo na ulici pro samé dítě kam plivnout. Taková koncentrace se jen tak nevidí. A zároveň je také jasné, že právě děti byly příčinou zaostávání socialismu za kapitalismem... protože se pořád někde motaly, zlobily a nedaly tak dospělým klid potřebný na pořádné budování (viz scénka s hasiči). Zajímavost: Kromě Vladyky, Krause a Prostenalu se zde poprvé před kamerou objevil i Krytinář, a to dokonce v hlavní roli. Pravda, nebyl vůbec vidět, jsouc zašitý v masce, ale ten jeho krokodýl byl jako živý! (04.01.2014)

Děti měli vždy rádi zvířátka a s velkou chutí by se o ně ještě radši starali. A to je hlavní motto tohoto rodinného filmu. Věra Plívová-Šimková tu poprvé prokázala své umění vést před kamerou malé děti, které tu zkutečně vystupují jako profesionální herci. Hodinová filmová povídka vyobrazuje dětský svět a jejich chování velice přesně. A doba vzniku, tedy léta šedesátá je značně znát. Ke konci snímku potěší účast hereckých legend, jako je třeba Oldřich Nový či Věra Ferbasová. V děckých rolích tu jsou např. Jan Kraus, Miroslav Vladyka a také Andrea Čunderlíková. Dětem uteče krokodýl a je na něj rozpoután hon. A film se mění v takovou nevinnou grotesku. Jinak má od začátku příběh poetické vyznění, které vlastně ukazuje dětské vidění a snění. A to, že tu společně vystupují děti s důchodcema jasně poukazuje na to, že není v nikým rozdílu a že fantazii a hravost můžou mít všichni bez rozdílu věku. Bohužel, na dnešní dobu je film už dosti těžkopádný a tak ani nepřekvapí, že je televizemi přehlížen. (10.11.2013)

Příběh opravdu ztrácí tempo, ale zase ta možnost vidět Prahu mírně omšelou (ale o to půvabnější a magičtější), bez davů turistů, řvavých reklam, prodejců ruských vojenských čepic, načinčaných podniků..... prostě Prahu k žití, to stojí za to. A z nostalgie 1* navíc. Taky si myslím, že se tam mihne mistr Zrzavý. (23.02.2010)