• Aelita
    ***

    Poetika vesnického dětství nezatíženého dohledem nebo výchovou dospělých přesahujícími rámec základních úkonů a potřebností, ani televizí, počítačem, internetem a jinými moderními a postmoderními vymoženostmi a žrouty času – krátce řečeno lyrický obraz dětství v nostalgickém pojetí dvou režisérek. Řekla bych, že když se po dětech přestala vyžadovat práce v hospodářství nebo ve fabrice a ještě nebylo nutné se stálé učit a zdokonalovat ve škole a na různých kurzech a trénincích a když je ještě nerozdělovaly zdroje pasivní zábavy (TV atd.), tak v tom mezidobí zhruba od 50. do 80. let děti měly pravé dětství plné vlastní fantazie, společných her a samostatného objevování světa. V postmoderně již ani dětství není, co bývalo.(5.8.2013)

  • Karlas
    ****

    Paní režisérka Věra je úžasnou umělkyní s velkým citlivým srdcem, ale i pevnou rukou ve svém vedení, což se nádherně promítá do její krásné tvorby. Obraz přírody, dětských duší a svérázné přívětivosti venkova je ve filmu opět bohatý a kouzelný. V tomto trochu ukřičeném příběhu se hezky snoubí Tónyho dobré srdce a pevné nervy s až drsně naturalním rošťáctvím dětí, které poznávají zákoutí svého nového domova.(20.4.2014)

  • Martin741
    ****

    Ale jo, mam rad deti - hlavne tak z dialky, zo 400 - 500 metrov, abych sa o to nemusel starat. Len pozorovat deti, ich hranie, dialogy, a najma nadherne exteriery. No a nemozno zabudnut na Veru Plivovu -Simkovu a jej talentovanu reziu - pre mna najlepsia detska kinematografia byvaleho ceskoslovenska je od Plivovej-Simkovej : 76 %(7.7.2018)

  • Willy Kufalt
    *****

    Výjimečně souhlasím i s názorovou větou oficiálního textu distributora: nezáleží na komfortu a hmotném vybavení, důležité jsou fungující mezilidské vztahy. A o to přesně běží v tomhle filmovém příběhu na pozadí vtipných a tragikomických příhod vycházejících z roztopašného správání malých dětí. Po těch letech je z něco cítit také fakt, že určtité dohody na základě prostých lidských pocitů a slušného jednání postupně vytlačila důležitost podpisů, dokladů, testů a nejrůznějších papírovaček. I tyhle zobrazené hodnoty mezilidských vztahů jsou pozitivem starších rodinných filmů, o uměleckých hodnotách nemluvě. Zásluhy Věry Plívové-Šimkové v oblasti čs.filmu pro děti a mládež jsou nemalé. Už jen ta úvodní hra dětí na pohřeb je režijně dokonalou nádherou! A tahle atmosféra vlastně pokračuje téměř celým filmem do konce, dojala závěrečná změna postoje starého souseda. Vedle dobře sehraných dětských představitelů máme možnost vidět spíš neokoukané tváře, mezi kterými vyčnívá v roli Tonyho zajímavý Ludvík Króner, málo známý bratr slavnějšího Jozefa K.(4.8.2017)

  • slunicko2
    ***

    Režisérky očividně rozumějí dětské duši. 1) Citlivá režie strohého příběhu o lásce a štěstí nezávislém na hmotných statcích. 2) Film může posloužit i jako doklad o dobovém vesnickém životě. 3) Výborní herci (děti i dospělí), jak je ostatně u režisérky Plívové zvykem. 4) Zazpíváme si pár hitů Pavla Nováka, třeba Maličkou, a vyrazíme do děcáku pro další děcka.(4.6.2017)

  • - V kočárku se coby roční batole objevuje syn režisérky Věry Plívové-Šimkové Tomáš Šimek. (M.B)

  • - Film byl natáčen, ukončen a schválen v roce 1968, ale v úvodních titulcích je copyright 1969. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (NFA.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace