Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Přitažlivě natočená moralita sděluje, že vůbec nezáleží na komfortu a hmotném vybavení, důležité jsou fungující mezilidské vztahy. Přesvědčí se o tom i čtveřice kamarádů z dětského domova, kteří najdou opravdové rodinné zázemí v obyčejné venkovské chalupě a u svérázného svobodného mládence. A vůbec nevadí, že tam chybějí nejrůznější civilizační vymoženosti. Podařilo se tu vyhmátnout velice přesvědčivě i hravě různorodé povahy malých dětí, které teprve v prostředí vzájemné lásky a pochopení skutečně pookřejí... Film byl natočen, ukončen a schválen v roce 1968, ale v úvodních titulcích je copyright 1969. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (26)

Aelita 

všechny recenze uživatele

Poetika vesnického dětství nezatíženého dohledem nebo výchovou dospělých přesahujícími rámec základních úkonů a potřebností, ani televizí, počítačem, internetem a jinými moderními a postmoderními vymoženostmi a žrouty času – krátce řečeno lyrický obraz dětství v nostalgickém pojetí dvou režisérek. Řekla bych, že když se po dětech přestala vyžadovat práce v hospodářství nebo ve fabrice a ještě nebylo nutné se stálé učit a zdokonalovat ve škole a na různých kurzech a trénincích a když je ještě nerozdělovaly zdroje pasivní zábavy (TV atd.), tak v tom mezidobí zhruba od 50. do 80. let děti měly pravé dětství plné vlastní fantazie, společných her a samostatného objevování světa. V postmoderně již ani dětství není, co bývalo. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Výjimečně souhlasím i s názorovou větou oficiálního textu distributora: nezáleží na komfortu a hmotném vybavení, důležité jsou fungující mezilidské vztahy. A o to přesně běží v tomhle filmovém příběhu na pozadí vtipných a tragikomických příhod vycházejících z roztopašného správání malých dětí. Po těch letech je z něco cítit také fakt, že určtité dohody na základě prostých lidských pocitů a slušného jednání postupně vytlačila důležitost podpisů, dokladů, testů a nejrůznějších papírovaček. I tyhle zobrazené hodnoty mezilidských vztahů jsou pozitivem starších rodinných filmů, o uměleckých hodnotách nemluvě. Zásluhy Věry Plívové-Šimkové v oblasti čs.filmu pro děti a mládež jsou nemalé. Už jen ta úvodní hra dětí na pohřeb je režijně dokonalou nádherou! A tahle atmosféra vlastně pokračuje téměř celým filmem do konce, dojala závěrečná změna postoje starého souseda. Vedle dobře sehraných dětských představitelů máme možnost vidět spíš neokoukané tváře, mezi kterými vyčnívá v roli Tonyho zajímavý Ludvík Króner, málo známý bratr slavnějšího Jozefa K. ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Je naprosto jasné, po kom sdědila Zuzana Kronerová svůj herecký talent. Tony byl správný chlapík, akorát si rád přihnul. Děti se u něho měly dobře. Byly šťastné. Akorát mě to celé nepřišlo příliš reálné. Asi jsem na to koukala očima dnešního diváka. Ale hlavní myšlenka byla beze zbytku splněna a o to šlo především. Takže velká spokojenost. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Myslím si, že film byl nadsázkou už v době vzniku. Otázkou spíš je, kdo z nás má osobní zkušenost, jak vypadaly děti z děcáku v roce 1968? Rozhodně byly slušnější než ty dnešní. Bohužel ani dnes nejsou výjimkou děti v sociálních zařízeních, co mají jednu maminku a každý jiného tatínka. Jenom v nich bohužel zůstavají. Asi proto, že Tony byl jenom jeden a dneska se sociální pracovnice nedají opít silovicí. Bohužel. . . . insurgentes: Drahoušku, na těch stoličkách byl nejspíš nápis REŽISÉR. Ale nic si z toho nedělej, češtině se dá naučit i v pokročilém věku. Příště se třeba můžeme zaměřit na stylistiku a skladbu rozvitých vět. Pokud miluješ kozy, mohu Ti zajistit bezplatnou brigádu na kozí farmě. Když se ti zdaří přesun kozy do chlívku bez cloumaní za rohy, dostaneš za obměnu kozí jogurt. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Ale jo, mam rad deti - hlavne tak z dialky, zo 400 - 500 metrov, abych sa o to nemusel starat. Len pozorovat deti, ich hranie, dialogy, a najma nadherne exteriery. No a nemozno zabudnut na Veru Plivovu -Simkovu a jej talentovanu reziu - pre mna najlepsia detska kinematografia byvaleho ceskoslovenska je od Plivovej-Simkovej : 76 % ()

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • Film byl natáčen, ukončen a schválen v roce 1968, ale v úvodních titulcích je copyright 1969. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)
  • Josef Filip (Prášilek) v průběhu natáčení natrhal švestky a filmovému štábu se je snažil prodat. Režisérka Věra Plívová-Šimková to nijak nekomentovala, ale když potřebovala, aby v záběru plakal a nedařilo se, připomněla mu tuto událost a zdramatizovala ji tak, aby jej rozplakala. Po letech uvedla, že tohle nedělala ráda a šetřila takovými situacemi. (sator)

Reklama

Reklama