Režie:
Marie PoledňákováScénář:
Marie PoledňákováKamera:
Petr PolákHudba:
Václav ZahradníkHrají:
Július Satinský, Jana Šulcová, Václav Postránecký, Eliška Balzerová, Pavel Nový, Zdena Studenková, Květa Fialová, Jan Faltýnek, Zuzana Githeisová (více)Obsahy(1)
Komedie o rodinné dovolené v malebné beskydské chalupě, kde se tři přátelé starají o šest malých dětí. Muži jsou přesvědčeni, že právě jejich výchovné metody jsou mnohem lepší než pedagogické působení matek. Když ale manželky přijedou „na kontrolu“, dojde v rodinách na čas k vážným sporům... (Bontonfilm)
Videa (2)
Recenze (863)
Je to neskutečně provařené (což ovšem není chyba snímku samotného), z některých scén mi jde docela mráz po zádech (Sladké mámení apod.), no a hmmm... nejlepší česká komedie století? To snad oprvadu ne. Na druhou stranu je to nenáročná, oddechová záležitost s několika slušně vypointovanými gagy a mužské herecké výkony jsou hodně slušné (Postránecký zvlášť). 60% ()
"...hlavně v noci!" Když se jednoho dlouhého zimního večera rodičové v záchvatu upřímnosti vraceli ve vzpomínkách k radostnému období výchovy jejich prvorozeného uřvaného desperáta - tedy mě, oznámili mi s neskrývanými úsměvy, že jediným účinným sedativem, kterým mne svého času bylo možné dostat pod kontrolu, bylo, krom fyzického násilí, dopřát mi z vinylu něco libých tónů "Sladkého mámení". Těžko říct, jestli na mě tenhle řízený brainwashing zanechal vážnějších stop, nicméně "S Tebou mě baví svět" si i v milióntéprvní repríze coby genderově škodolibou studii o výchově potomstva užiju vždy se stejným úsměvem idiota, jako již mnohokrát předtím (i potom). Ačkoliv nazývat tohle dílko "veselohrou století" bych se asi poněkud zdráhal, má sladká Emčo... ()
Svět se mění a lidé se mění s ním. Z pradávné nenávisti jsem se propracoval ku znechucené úctě vůči klasice. A že to klasikou je se mi prokázalo již před lety, kdy mi pod okny tehdejšího bydliště v centru stověžaté táhl gejprájd. Zmaten všemi těmi barvičkami a posilněn destilátem z brambor jsem hochštaplersky vystoupil na parapet a do davu dole zvolal ,,Přátelé, kamarádi, my vám ty prdele rozmrdáme!". Zjevně díky notorické znalosti filmu má akce vyvolala nečekanou reakci. Jeden neoděný chlapec spadl smíchy z alegorického vozu, další mi posílali pusinky a dva nejhladovější započali stoupat po hromosvodu. Sice si to tedy dobrovolně nepouštím, vzájemně se s poledňákovinou vyhýbáme, ale víme o sobě a již se netoužíme zabít. Co? To tě zajímá? Proč tam již nebydlím? Bolestivá traumata, když už to musíš vědět! Vzpomínky, které mermomocí vytěsňuji. Zbytečně pevně ukotvený hromosvod. Jako Syřan - musel jsem se z té hrůzy odmigrovat. Sbalil jsem si pět švestek a odešel hrdě středem. Kachním krokem. ()
Nesmrtelná klasika. Spousta zábavy, skvělé obsazení, řada zlidovělých hlášek. Vždy jsem S tebou mě baví svět měl za laskavý, rodinný film, a proto mi v něm nikdy neseděly Pepovy noční výlety či "zrada" Alberta v závěru filmu; budu to vždy považovat za cosi nadbytečného a nevhodného pro film určený hlavně dětem. I tak... 90% ()
Toto je myslím klasika, ktorú v určitých smeroch ohlodal zub času. Možno je to tým, že som ju až teraz videl po prvý krát, zato mám ale výhodu väčšieho nadhľadu nad vecou. Poledňáková skvele pracujem s dynamikou filmu, keď sa stále niečo deje a môže zato okrem scenára skvelá práca s deťmi. Lenže, ako sa tu určite veľakrát píše, ak je niečo prehlásené za komédiu storočia, tak jeden úprimný smiech nahlas je trochu málo. Z tohoto sa moja vianočná kalsika nikdy nestane, ale nebol som ani zďaleka tak sklamaný, ako som sa v najhorších obavách bál. Má to srdce a dušu, čo sa o dnešných českých kalkuloch (nevynímajúc Poledňákovú) prehlásiť ani zďaleka nedá. Ale vlastne si to možno o rok pozriem ešte raz a zvýšim hodnotenie. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (73)
- Filip Tůma označil tento film za svoj najobľúbenejší československý film. (Arsenal83)
- Scéna, kdy Václav Postránecký při krkolomné jízdě zlomí lyži, původně ve scénáři nebyla. Rekreační lyžař Postránecký zkratka sjezd neustál a zahučel do kadibudky. (rublik05)
- Nejtěžší chvíle čekala režisérku při natáčení postsynchronů. Malé děti tato činnost vyloženě nebavila, a tak jim Poledňáková musela nakoupit drahé cukrovinky z Tuzexu a děti během práce průběžně uplácet. (rublik05)
Reklama