poster

Bobby Deerfield

  • USA

    Bobby Deerfield

  • Austrálie

    Heaven Has No Favorites

Drama / Romantický

USA, 1977, 124 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Fiftis
    ***

    Jedna jediná chybička znamená koniec. V jedinom okamihu, v jedinom záblesku sa môžu preteky Formule 1 zmeniť v tanec so smrťou. Al Pacino ako odvážny pretekár vo filme Sydneyho Pollacka zabúda na svoju minulosť a svoje city. Avšak len do tej doby, než sa stretne s vášnivou ženou žijúci taktiež v tieni smrti, ktorá mu ešte len ukáže, ako plne a skutočne je možné život prežiť. Až do 90. rokov vyzeral tento motoršport úplne inak. Bezpečnosť F1 sa odvtedy podarilo razantne znížiť nárastom bezpečnostných opatrení na vozoch, okruhoch aj vo vybavení jazdcov. Dokážem si síce predstaviť, keby táto vec plynula rýchlejším tempom, ale toto je až veľmi uťahané a vlastne sa tam za celé dve hodiny nestane nič, čo by ma donútilo si tento zážitok zopakovať. Ono to asi nie je nejako zlé, ale rozvláčny spôsob rozprávania a celkom predvídateľný "dej" by možno fungoval tak 80 minút, rozhodne nie 120. Čakal som skôr dosť ukecanú vec, namiesto toho som vypočul priemerný počet dialógov, väčšinou ničím nezaujímavých a celkom dosť často sa tu nehovorí vôbec.(15.9.2019)

  • Šakal
    *****

    Toto je moje srdcová záležitost a to především díky knižní předloze od E. M. Remarqua Nebe nezná vyvolených. Film sice nedosahuje kvalit knížky, ale i tak je to hodně zdařilá adaptace a to hlavně díky třem hlavním zůčastněným, kteří na výsledném snímku měli největší podíl! Je to příběh automobilového závodníka Bobbyho Deerfielda a jeho lásky k nemocné dívce. Můj oblíbenec Al Pacino se zhostil role Bobbyho naprosto úchvatně( stačilo se mu po celý film dívat do tváře a člověk tam přečetl vše)! Marthe Kellerová, ( pro mě, do této doby naprosto neznámá ), podala ÚŽASNÝ výkon, to vše v režii mého oblíbence S. Pollacka. Nádherný zážitek! Díky E. M. Remarque, S. Pollacku, Al Pacino a M. Keller(20.11.2008)

  • kinderman
    ***

    Nebe nezná vyvolených je jediný Remarqův román, který jsem přečetl, a nijak mne nezaujal. Ale chápu, že osmnáctileté citlivé dívenky se sklonem k intelektualismu u něj trpí syndromem posmrkaných kapesníčků a v tom horším případě zatouží stát se učitelkami literatury. Bobby Deerfield byl první skutečně velký přešlap v kariéře Al Pacina a s touhle podivnou romancí vás může smířit buď on (ačkoli jde o jasný castingový omyl), nebo malebná kamera veterána Henriho Decae.(9.4.2012)

  • Aluska88
    ****

    Příběh o zvláštním setkání dvou lidí není nijak fenomenálně zpracovanou romancí, ale už jen kvůli Al Pacinovi musím udělit čtyři hvězdičky. Jako Bobby Deerfield je okouzlující a vysoce převyšuje samotný děj. Ty jeho husté, černé vlasy, hluboké oči a pohled, smyslné rty a vůbec všechno na něm, mě připoutalo k obrazovce a dvě hodiny filmu uběhly jako voda. V několika chvílích byly záběry na jeho tvář a pohled tak nádherné a mlčenlivé, že jsem měla pocit, že už se dále nedokážu dívat:) Tady mě prostě dostal a je to hlavně on, kdo Bobbyho táhne dopředu. Vydařeně je však ztvárněn jeho vztah s dívkou v podání Marthe Keller. Občas dialogy sice zaváněly kýčem, ale jinak mě jejich rozhovory upoutaly. Už jen kvůli tomu všemu nemohu hodnotit méně.(24.4.2011)

  • Roman.Ticka
    *****

    Vše podstatné napsal Pavel, takže to zkrátím. Kromě Formule Pacina, který to opět utáhl jako vždy skvěle, cukroušsky, sladce, sexy a tradá, je k sežrání no..Marthe zahrála svou roli tak, že kašlu na všecky trapné blbosti, které mě serou dnes a denně a jede se dál. Bylo tam vše podstatné - rychlé auto, krásný chlap, nedobytná ženská, nádherná krajina, zajímavý příběh, silné scény, výborná kamera, režie a pohoda. No a ještě i sranda, plno neopakovatelných okamžiků a dialogů. Třeba ten o: "Jsou v Newarku teplouši? Ano, vyrábíme je tam. Máme továrnu na teplouše."☺Jedním slovem DESTINY.(13.1.2012)

  • - Al Pacino byl v závodních scénách dublován brazilským pilotem F1 Carlosem Pacem. Ten se bohužel nedožil premiéry filmu - 18. března 1977 zahynul při havárii soukromého letadla. (Robbi)

  • - Režisér Pollack musel riešiť otázku hlavnej predstaviteľky, pretože na postavu Lilian boli vznesené nemalé nároky. Musela ovládať niekoľko jazykov, byť patrične príťažlivá a predovšetkým ju muselo akceptovať americké publikum. V pomerne obsiahlom zozname adeptiek možno prekvapivo neuspela Catherine Deneuve, nakoniec vybrali Švajčiarku Marthe Keller. (classic)

  • - Pollack snímok prehlásil za svoj „najeurópskejší film" , čo nieslo i nutné úpravy pre americké publikum. Producenti sa domnievali, že pôvodná stopáž by bola nestráviteľná s film bol skrátený o 25 minút. Našťastie sa to týkalo predovšetkým televízneho vysielania, do kín šiel snímok v plnom rozsahu, rovnako tak k nemu pristúpili i premiérové televízne kanály. (classic)