Vzpomínky na Afriku

Dle popisu filmu a hlavních představitelů Meryl Streep a Roberta Redforda, jsem očekávala úchvatnou a citlivě natočenou romanci, podobnou Madisonským mostům. Té jsem se sice dočkala, avšak v podobě a zpracování, jež na mne nijak zvláště nezapůsobilo. Přišlo mi, že většina prostoru filmu je věnována především ději okolo kávových plantáží, problémů s nimi a celkovým sociálním problémů té doby a místům, v nichž se příběh odehrává. Způsob, jakým je romance Meryl a Roberta vylíčena, ve mě nezanechala téměř žádné nezapomenutelné, jedinečné či okouzlující dojmy. Nejspíš záleží na diváckém vkusu. Někoho zase naopak vůbec nemusí uchvátit Madisonské mosty. Vzpomínky na Afriku rozhodně patří ke kvalitním snímkům, avšak v mysli mi Vzpomínky na ni zůstaly jen velmi bledé... (09.08.2010)

Navenek klasický hollywoodský velkofilm postavený na jednoduché milostné zápletce, dvou hvězdách a nádherných záběrech krajiny. Z vypravěčského hlediska jde ale zároveň o nebývalé důsledné naplnění českého názvu - o přiznaně útržkovitý výběr subjektivně rámovaných okamžiků. Tato vyprávěcí struktura Lumetovi umožnila vystavět film jako řadu velkých scén, vzpomínek, které protagonistce nejsilněji utkvěly v paměti. Vzniká dojem, že vyprávění je poměrně volně vedeno Blixenovou, nikoli tvůrcem, který by chtěl naše emoce navádět určitým směrem. Vzpomínky se díky tomu vyhýbají melodramatickému sentimentu a zároveň se jim daří zprostředkovat dojem přirozeného koloběhu života, který také nesměřuje předem vytyčenou trasou, ale v němž se prostě občas něco přihodí (mistrem tohoto typu vyprávění je Terrence Malick). Film přitom v žádném případě není chladný. Málokdy v dějinách kinematografie mezi herci tak bezchybně fungovala ona tajuplná "chemie." Streepová a Redford k sobě zkrátka patří a sledovat jejich společné scény je podobnou radostí jako se opájet záběry africké divočiny. Kdyby šlo o jediné vzpomínky na Afriku, které kdy budu mít, nelitoval bych. 85% Zajímavé komentáře: Douglas, pshimi, berg.12, Faidra, Tommy987, Grafito, jatamansi, FilmFan24 (03.12.2006)

Poutavý děj, nádherný příběh, překrásná uklidňující hudba a skvělé herecké výkony... mohl bych jmenovat dál a stejně bych nenapsal všechny kvality, kterými je tento film obdařen, ale bohužel i přes velmi příjemně strávený večer u tohoto snímku nemohu hodnotit jinak než 4*, možná jsem nejlepší dílo pana Pollacka málo docenil, ale celkový dojem na mě zkrátka víc jak čtyřhvězdičkově nepůsobí. (17.01.2010)

Další davové šílenství? S trochou nadsázky si troufám tvrdit, že kdybych těch 150minut strávil raději díváním se na zeď, tak je těch 150 minut strávených příjemněji. Na Afriku se kouká dobře, to se musí prostě uznat, ale je to na tomhle to jediné povedené. Ne, není. Hudba je také slušná. Celý film se však dívat na škaredou Meryl Streep je jen pro silné povahy. Na Roberta Redford se koukat dá, když ovšem hraje nějakou ,,normální" roli, což nebyl případ tohoto filmu. Český dabing, především Maryl Streep byl prostě otřesný, ale ten se pokusím do svého hodnocení nezapočítat. Za naprosto největší kámen úrazu ovšem považuji DĚJ. 2 a půl hodiny o ničem. Pokud byl tento oscar udělen za nejdelší vyprodukovanou nudu, tak byl udělen správně. Romantické filmy vyloženě nesnáším a na tento jsem se podíval jen kvůli oscaru a teď toho musím litovat. Čeho ovšem nelituji a litovat nehodlám je udělení tohoto odpadu. Jenom si na závěr dovolím vsuvku pro obdivovatele Afriky, kdybych si teď pustil televizi a jen tak letmo problikal všechny dokumentární programy, které mám k dispozici, tak jsem si zcela jistý, že se tam najde dokument o Africe, který bude disponovat záběry několikanásobně povedenějšími a hlavně chytlavějšími. Takže si tento film vesele obdivujte i nadále, jen by nebylo na škodu si uvědomit, že není obdivovat co. (25.08.2011)

„Měla jsem farmu v Africe na úpatí Ngongského pohoří" tak začíná film (a tuším i kniha), po jehož shlédnutí budete cítit to, co bych rád cítil po každém filmu. Ten pocit si dokážu vybavit i nyní, ale nedokážu jej popsat. Jenže to se cítí pouze u některých snímků. Tento je jedním z nich a je to skutečný klenot. Streepová s Redfordem, dvacátá léta, nádherné Afrika, divukrásná příroda a duši naplňující hudba Johna Barryho. Koncert pro oči i duši. Zde je to na maximální počet hvězdiček bez jakýchkoliv výhrad. (28.07.2011)