Reklama

Reklama

Japonská mafie

Ukázka z filmu

VOD (1)

Bývalý soukromý detektiv Harry Kilmer ví hodně o Japonsku… a hodně o gangsterech, kteří drží ochrannou ruku nad hazardními hrami a obchodem se zbraněmi v Japonsku. Dobře také ví, že existuje špatný a správný způsob, jak se přiblížit brutálnímu podsvětí. A uvědomuje si, že co se týče síly, bojí se členové gangu jediného: větší síly, než je ta jejich. Do Japonska se vrací po letech, aby pomohl svému starému příteli nalézt unesenou dceru. Nalezne tu i ženu, kterou před lety tolik miloval. Vrací se vzpomínky a oživují se staré rány. Jednou z živých ran minulosti je právě ten jediný, který mu nyní může pomoci dívku najít... Robert Mitchum hraje hlavní roli v tomto napínavém filmu, o kterém jeho režisér Sydney Pollack říká, že: „je prvním filmem, který ztvárňuje nové Japonsko do skutečného příběhu, a přitom ho uchovává autentickým“. Autentičnosti přidává i další herec Ken Takakura, „japonský Clint Eastwood“. Od začátku je Japonská mafie – Yakuza – plná intrik a překvapení. Čest a věrnost jsou základem života a smrti. Násilí je rychlé jako tokijský vlak a tradice velí zemřít. (Warner Home Video CZ)

(více)

Videa (1)

Ukázka z filmu

Recenze (65)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

NA svou dobu docela otevřená noir kriminálka s prostředí Japonska a hlavně japonské mafie. Drsný scénář Paula Schradera a standardně pomalá Pollackova režie, která unavuje hlavně v první polovině, která sice ukazuje krásné exteriéry a interiéry a seznamuje s japonskou kulturou, ale diváka spíše nudí. Akční závěr však výsledný dojem zachraňuje. ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Paul Schrader, Robert Towne .. Z mého dnešního pohledu se jedná sice stále o dobrý film, ale kazí ho přílišná sentimentalita v úvodu (americké dopady okupace Japonska po válce) a také to "noirovité" rozložení postav, kde je tvrdý chlápek, osudová žena apod., které zrovna do tohoto orientálně gangsterského prostředí moc nesedí (ale doba vzniku si žádala své..). Zato morality na konci příběhu už své opodstatnění nalézají. Jinak myslím, že Sydney Pollack zvládl, s přispěním scénáristů, mnohé úskalí vykreslit věrně k pochopení složitého vnitřního systému Yakuzy. Jako v každé zločinné organizaci i zde jsou oportunisti a tak jsou často kodexy cti zbytečné. Díky tomu se dočkáme několika stylových akcí, jak v americkém (střílení) tak japonském (brutální souboj mečů) provedení. Škoda, že se na ně, při pozvolném vyprávění, musí doslova trpělivě čekat. Myslím, že by nebylo od věci natočit něco o Yakuze i v současném technickém provedení. 70%. ()

Reklama

Ryuuhei 

všechny recenze uživatele

„Co udělá Američan, když se zblázní? Otevře okno a všechny zabije. Když se zblázní Japonec, okno zavře a zabije sám sebe.“ Ano, začátek je pomalý a utahanější, ale vykupuje to zbytek. Hrozně se mi líbí, jak se film zejména v akčních pasážích zaměřil na kontrast právě západního přístupu, který tkví v zběsilých přestřelkách, a toho Japonského, kde naopak převládá rozvážnost, úcta a převážně kontaktní souboje s meči (katanami, budeme-li korektní). Dá se říct, že jde o téměř dokonalé propojení obou kultur bez toho, aniž by kterákoliv byla znevažována. Boje samotné nebyly nijak dlouhé, nehrály na nesmrtelnost a spoléhání na štěstí ať už kladných, či záporných postav. Ústřední zápletka nešetřila někdy až nečekanými zvraty a situacemi, ve kterých převládlo neuvážené a chybné jednání nad perfektně provedenými tahy. Film rozhodně není na pět hvězd, má své mouchy, ale jako celek funguje dobře a po dokoukání zanechává hořkosladkou pachuť na jazyku. ()

Zeebonk 

všechny recenze uživatele

Vše, co je nádherné na letech sedmdesátých, vecpané do jedné skvostné dvouhodinovky, která mě vehnala do intenzivní multižánrové divácké extáze. S mírným znepokojením jsem si následně uvědomil, že jsem po dobu několika dlouhých měsíců zabředl do vyčpělé filmové současnosti a bezbožně opomíjel onu báječnou dekádu, v které si to mistr Pollack cválal pěšinkou mrazivější než psí čumák vymáchaný v tekutém dusíku a vršil na sebe suché masterpiecy s kadencí přežraného grizzlyho se střevní chřipkou. The Yakuza je zkrátka parádní flák precizní filmařiny. Atmosféra houstne s přesností na molekuly, v závěsu rezonují dynamické dialogy ve jménu japonska obecně, k tomu parádně vypilovaná zápletka, těžce frajerská část mužského osazenstva a vše grandiózně podtrženo závěrečným akčním infernem, v kterém sedmdesátkově vyblitá blažka stříká do všech stran a žádná stěna nezůstává suchá. Víc takových. ()

dezorz 

všechny recenze uživatele

Najst skutocne dobru gangsterku, ktora by nielen dodrziavala pravidla dobreho znaru, ale aj mimozanrove pravidla dobreho filmu je skutocne tazka uloha. The Yakuza dobrou gangsterkou je. Natocil ju S. Pollack tesne predtym, nez natocil spionazny thriller Tri dni kondora. Povodne boli planovani rozni ini reziseri, scenarista tuzil po mladikovi Scorsesem, ale producenti nakoniec zvolili v tej dobe uz prevereneho Pollacka. A dobre urobili, namiesto nervozneho zacinajuceho scorseseho je tu pevna filmarska ruka. Naviac, scenar napisal clovek, ktory v japonsku skutocne zil a yakuzacke filmy mal dokladne napozerane. Tak vznikol US film odohravajuci sa v japonsku ktory je, na pomery zanru, velmi realisticky. Existencionalna gangsterka s moralnym posolstovom osobnej zodpovednosti podana klasickou pomalou vystavbou deja, spinavymi farbami, melancholickym hudobnym sprievodom a lenivym hercom v hlavnej ulohe. Akcnych scien je malo, o to brutalnejsie a realnejsie posobia. nejde sice o medznik zanru, ale tak zabudnuty ako tento film je, si veru nezasluzi byt. ()

Galerie (51)

Zajímavosti (7)

Reklama

Reklama