Dívka s perlou

Dívka s perlou je originální, krásné, mlčenlivé, a přitom velmi výmluvné dílo. Fenomenálně ztvárněná duševní a intelektuální romance mezi Colinem Firthem a Scarlett Johansson. Bez polibků či vášnivých utajených scén. Jejich příběh ukazuje vše jakoby v náznacích. Letmé doteky, plaché, žádostivé a bojácné pohledy. Vše je jakoby skryto ve vzduchu malířova ateliéru. Jež je prosycen barvami, prachem, a jež odráží jeho trpící uměleckou duši. Vztah mezi nimi se vyvíjí jen s minimem slov. Vše ostatní jsou sílející city a slova, jež jsou nevyřčena. Scarlett dokáže se svou porcelánovou, dětsky nevinnou tváří zahrát dokonale zcela vše. Pouze pohledem, skloněním hlavy či pootevřenými ústy. Není třeba ani nic říkat. Dokáže vyjádřit vše beze slov. Colin Firth mě nikdy příliš nezaujal, ale zde se mi s dlouhými vlasy hodně líbil:) Stejně jako jeho postava. Arogantní, možná sebestředný umělec, trpící, nepochopen a osamocen, který vytváří krásná díla. Essie Davis zase dokonale ztvárnila snobskou, povrchní zbohatlickou "madam." Její, až albínsky bílá tvář a zrzavé vlasy dokázaly její charakter "vznešené" paničky ještě více upevnit a vynést do výšin. Nebyla mi vůbec sympatická, stejně jako jsem z ní nemohla spustit oči. A v roli té malé zmetkovské dcerky, která mi byla velmi povědomá, jsem později poznala dívku z Ti druzí. (03.10.2011)

Skvostné, magické a fenomenálne, akoby dostal možnosť štáb Petra Webbera vrátiť sa „strojom času” do HOLANDSKA, druhej polovice 17. storočia, a s napätím sledovať strhujúce dianie medzi slúžkou v dome a Pánom Domu, ktorý je inak vychýreným MALIAROM, že ona sa postupne stáva jeho inšpiráciou, akousi Múzou. A zatiaľ maliarova žena pociťuje čoraz väčšie DEPRESIE z jej neustálej prítomnosti, alebo jedna z dcér ju extrémne nenávidí, a tak je robí občas naschvál. Pohár trpezlivosti načisto pretiekol po dozvedení sa istej udalosti, ktorá ju rozčúli do nepríčetnosti... _ Začal by som s Edovov brilantnou prácou kamery, ktorá si vyberá ODTIENE všetkých ročných období, čo ju robí o čosi prízračnejšou, žiarujúcejšou, skrátka zaujímavejšou, ktorá stále baví, normálne som sa ňou kochal. K hereckým výkonom. Pozoruhodní Colin so Scarlett, sú strašne iniciatívni, On určite, Ona sa prispôsobí, čo povie. Sú oblečení v dobových kostýmoch, ktoré doslova kričia : „Obdivuj nás” ! Zdržiavajú sa na takých miestach, ktoré jednoducho dýchajú históriou. Majú repliky, ktoré vyžarujú pocit zimomriavkov. _ Už niekoľkokrát som zažil takýto vstup na pôdu dávnej minulosti, trebárs so Stanislavom Kubrickom v monumentálnom Barry Lyndonovi, ktorý bol obdivuhodne precízny perfekcionista, netvrdím, že Webber ide v jeho šľapajách, aby sa mu podobal, ale i napriek tomu sa mi po celý čas zdalo, že tu si tvorcovia dávali extra záležať, aby do DETAILOV zachytili danú dobu, čo sa im do bodky aj podarilo ! (07.07.2018)

Film o malířském umění musí být především vizuálně sdělný a plnohodnotný, což snímek Petera Webbera splňuje měrou vrchovatou. Vše je ortodoxně podřízeno rastru kamery a kompozici, pomalému plynutí a výslednému efektu, jaky byste sami stáli v galerii před jakýmsi plátnem. K tomu přidejme skutečně neobvykle působivou mizanscénu, kde každý záběr rovnal se autentické Nizozemsko 17. století, velmi impresivní minimalistickou klavírní hudbu Alexandre Desplata, nádhernou Scarlett Johansson a působivý příběh o pozadí jednoho z nejznámějších obrazů světového malířství. Ta kompozice, v níž sedí Scarlett ve finální podobě slavného obrazu, je skutečně věrohodná. Jan Vermeer - Dívka s perlou... (10.01.2010)

tak precízne a detailne vykreslenú dobovú scenériu som už dávno nevidel (hádam Barry Lyndon . . .), dôraz na vizuálnu stránku, ktorou dal autor poctu géniovi holandského maliarstva, tie farby, svetlo, všetky detaily a drobnosti, šperky, dekorácie, ozdoby . . . i napriek tomu však zdôrazňovaná stránka nezahlušila obsah - iste, spočiatku som si myslel, že sa budem nudiť a že ide film o ničom, že sa jedná naozaj len o prehliadku scénograficko, kameramansko, strihačsko, kostymérskej precíznosti, no tento film (aj keď nie je výpoveďou závažný, smeruje skôr k človeku a intimite príbehu než nejakému dobovému posolstvu) je vo svojej myšlienke presný a čistý vo výraze . . . herecké výkony sú úchvatné a scenár síce minimalistický, no dokonalý - to vidieť v scénach, kde na jednoduchej situácii bez akéhokoľvek dialógu vidíte na malej ploche jedného interiéru a niekoľkých sekúnd v reakciách, strihoch a záberoch VŠETKY vzťahy. na amerického režiséra nesmierne potešiteľné konštatovanie obrazového (a teda naozaj filmového) rozprávania. ps: platonicky milujem scarlett johansson (23.06.2007)

Příběh jednoho obrazu. Loudavý, skromný, leč nesmírně působivý. Talentovaný pan Vermeer měl doma asi slušnej Saigon. Hysterická manželka, železná tchýně, rozmazlení fakani a slizký mecenáš. A mezi těmito mlýnskými kameny mistr a jeho bledá múza. […] Webber si skvostně pohrál s vizuálem a díky jeho citlivé režii s důrazem na detail, dokonalé kameře a vnímavým hercům vypadá výsledek, jakoby do něj kus sebe otiskli sami barokní velikáni. Už jen ta úvodní scéna krájení zeleniny. A navrch cizelovaný, tak trochu po „elfmanovsku“ poskládaný Desplatův soundtrack. Krása. Jako bych stál v galerii a zároveň vnímal pach delftského tržiště i každý sluneční paprsek dopadající skrze umyté okno na plátna v Janově ateliéru. Tam jistě vznikly hezčí kousky, žádný ale nemá tak zajímavě pohnutou historii jako „Operlená děvčica“. 80% (27.05.2013)