poster

Černý narcis

  • Velká Británie

    Black Narcissus

Drama

Velká Británie, 1947, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • jhrasko
    ***

    Päť mníšok, jeden hollywoodský štramák, ktorý nosí gate prekliato vysoko (to chcelo Oscara za kostýmy), vyšinutá miestna samaritánka, sofistikované dieťa a k tomu asi prvý gay amerického filmu, ktorého inakosť scenárista povýšil na niečo hlboké a spásonosné. Mozaika je až príliš "farebná", aby sa autorom podarilo úspešne preniesť na diváka častú a prirodzenú bezútešnosť rehole mníšok (i iných Božích dcér a synov). Technicolor nie je všetko, resp. menej je niekedy viacej.(21.7.2010)

  • fragre
    ***

    Zajímavý námět, který utrpěl zpracováním. Mám technicolor rád, ale zde nebyl tak zcela na místě. Některé scény jsou kouzelné až pohádkově, což ale nějak neladí s tím psychologickým dramatem rozkladu komunity jeptišek (kterýžto mi připadá trochu povrchně pojednaný a senzačně vypointovaný bojem na zvonici, který by nedělal ostudu ani v Hitchcockově filmu). Navíc, vždy když se hlavní hrdina objevil v těch famózních kraťasech, čekal jsem, odkud vyběhnou i ostatní hoši od Bobří řeky.(14.7.2012)

  • DaViD´82
    ****

    Zahalená Deborah Kerr jako chodící reklama na běloskvoucí účinky Persilu a jezdec na poníkovi David Farrar v kloboučku a dušínovských kraťáskách (komu něco tak nevkusného vůbec mohlo přijít na mysl?) v technicolorově (z)malované nádherné poctě holandským mistrům plátna. A to v podobě exotického melodramatu o potlačované touze a povinnosti při bohulibých aktivitách v prostorách bývalého harému. Přesně dle očekávání powellovsko-pressburgerovsky precizní. Tedy až na ty kraťásky, které směle aspirují na nejhorrorovější kostým v dějinách kinematografie.(7.2.2013)

  • Foma
    *****

    Dokonalý film, drama jak má být, úžasná Deborrah Kerr a charizmatickej Esmond Knight, jeden z nejlepších filmů této režisérské dvojice. Když vezmeme v úvahu, že se děj filmu odehrává celý v Indii a je přitom natočen v londýnských ateliérech a zahradách, tak je to k neuvěření, po vizuální stránce bezchybný. Jenom k ději filmu - jde v něm o snahu několika jeptišek o udržení ženského kláštera v podhůří Himálaje, kde tato snaha naráží na četné problémy týkající se styku s jinou kulturou, samotného chování jeptišek a mnohých pokušení, které je v klášteře čekají. Emocionálně vypjatý film, chvilkama dosahující až shakespearovských rozměrů.(14.11.2006)

  • Cimr
    ****

    Melodrama jako fík! Někomu mohou být přehnaná gesta, dramatická hudba a prostředí namalovaných Himálají protivné, ale mě zaujala ona pověstná eroticky dusná atmosféra, v roce 1947 jistě přelomová. Neustálý vítr vzdouvající jeptiškám sukně, monotónní, hypnotizující víření bubnů, svatý muž, jenž vše beze slova pozoruje... A skupina jeptišek, které pomalu upadají do šílenství a budou muset svést boj o svoji víru. Dnes možná trošičku vyčpělý, přesto však velmi precizní a zajímavý film.(13.8.2015)

  • - Film vyšel jen několik měsíců předtím, než Indie dosáhla nezávislosti na Velké Británii v srpnu 1947. (Terva)

  • - V amerických kinech běžela verze uchuzená o vzpomínky sestry Clodagh na život před vstupem do řádu. Došlo k tomu na základě cenzorského příkazu ze strany katolické Legie slušnosti, jelikož šlo dle nich o scény prostopášné a tedy nehodící se ke katolické sestře představené. Zdroj: Wikipedia (DaViD´82)

  • - Celá specifická vizuální stránka filmu je výrazně ovlivněna tvorbou nizozemského barokního malíře Jana Vermeera (proslulého především obrazem Dívka s perlovou náušnicí). Kupříkladu hned v úvodní scéně (při čtení dopisu matkou představenou) je přímý odkaz na jeho obraz Dívka čtoucí dopis. Zdroj: IMDb/Wikipedia (DaViD´82)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace