Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tři reportéři a jejich dámská konkurence na stopě špionážní aféry. Dá jim to hodně shánění a hodně rádoby elegantní konverzace a zpěvu, aby světový mír byl zase jednou zachráněn... Jediný zvukový a poslední (a velmi nepodařený) film slavného režiséra z němé éry Přemysla Pražského. (oficiální text distributora)

Recenze (10)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Přemysl Pražský byl určitým fenoménem své doby. V období němé kinematografie si vydobyl pověst zručného rutinéra, který dokázal pozvednout jinak lokální charakter českého filmu na mezinárodní úroveň prostřednictvím působivého Batalionu s Karlem Hašlerem v hlavní roli. Pražského nesnadnou pozici v bezprostředně následujícím období, kdy se jen stěží pokoušel adaptovat v nových podmínkách, nejlépe ilustruje jeho jediný zvukový film Sedmá velmoc. Ten je inscenován v pomalém, nedialogovém tempu a svým způsobem pokračuje v zavedených stereotypech; ty se ovšem dostávají do ostrého kontrastu se soudobou produkcí, která si mezitím osvojila moderní prostředky filmové praxe. Technickým nedostatkům bohužel podléhá i jinak atraktivní téma, tedy nevyhnutelnost česko-německého konfliktu, nabývajícího na intenzitě zvláště v letech mnichovské krize. Herecky velmi proměnlivé, nestravitelně přehnaná gesta a výrazy nejspíše nenaleznou pochopení u současného diváka. Pro Lídu Baarovou Pražského film neznamenal víc, než další zajímavý experiment, ostatně její popularita se už tehdy pohybovala v hvězdných výšinách. Do nich vystoupala až o dva roky později, když byla angažována společností UFA do svého prvního zahraničního filmu Barcarola. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Jediný výlet Přemysla Pražského do režie zvukového filmu patří z historického hlediska k tomu nejzajímavějšímu, čím lze doložit návaznost obou epoch. Pražský z formálního hlediska jen mechanicky vyměnil mezi titulky za dialogy a jinak pracoval tak, jak bylo ještě před třemi čtyřmi lety zcela běžné. Je pikantní akceptovat takový film, který běžně používá rámování detailů a zobrazuje tak tváře, které s němým filmem už nepřišly do styku (Baarová, Novotný, Eliáš...). A zároveň tak dává šanci zkušenějším, pracovat dvojím způsobem (Gruss, Rogoz a především velikán J. W. Speerger). Samotný akční příběh situovaný do hor zajímavě navazuje na podobně situované horské děje, ať už to byl v minulosti Bílý ráj nebo Sněženky. Nadto téma vyzvědačů a špionů v českém prostředí vždy působí svěže a neokoukaně. ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Špionážní klasický český snímek z počátku třicátých let, který svým námětem jistojistě budí zvědavost. Při současném pohledu, jak po technické stránce, tak i po stránce scénáristické, však obsahuje nemálo chyb a nepatřičností, ale jako předobraz slavných bondovek funguje dobře. Narážka je hlavně na scény ze zimních hor a lyžovaček, kterými jsou bondovky pověstné. Příběh začne obyčejným, avšak zvláštním, inzerátem v novinách, kterého si všimnou tři mladíci, kteří se zrovna stali majiteli onoho novinového plátku, ve kterém inzerát vyšel. Obsahoval kódy, ty se jim podařilo rozluštit a na česko-německé hranici se tak následně začaly dít věci. Snímek jako svůj první zvukový film natočil herec, scenárista a převážně výrazný režisér němých filmů Přemysl Pražský, pro kterého to bohužel skončilo fiaskem. Diváci film prostě nepřijali a tak se stalo, že sklamaný režisér z neúspěchu s filmovou režii nadobro skončil. Natáčelo se v Krkonoších v zimním období a navíc v noci, což na svou dobu a vlivem dobové techniky určitě nebylo nic jednoduchého. Nakonec, právě na technické stránce filmu je to hodně znát. Námět není špatný a má potenciál, jen je potřeba to do scénáře o něco lépe zpracovat. A rozhodně by stálo za úvahu natočit remake. Takovýto ryze český filmový počin na to rozhodně má. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Nesmyslně napsané, bezhlavě zrežírované, dementně sestříhané (sekvence rvačky psa s policistou) a zahrané tak, že jsem si dlouhé desítky minut myslel, že L.Baarová hraje dvě různé postavy (nejspíš identická dvojčata). Zbývají krásy zasněžených Krkonoš a myšlenka, že pes (který byl tak inteligentní, že by ten film nejspíš natočil mnohem líp než Pražský) je čestnější než člověk. ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Nemohla jsem to ohodnotit pěti hvězdičkami jako spolukomentátorka NinadeL, i když s jejím komentářem nelze než souhlasit. Stejně tak by se ale dalo souhlasit i s ostatními. Pokusím k těm jejich komentářům připojit i něco svého. Tak předně námět jako takový byl vzhledem k tomu, že v sousedním Německu se právě dostal k moci Hitler, velmi zajímavý, ale mně osobně se jeho zpracování nelíbilo. Což o to, v nádherně zasněžených Krkonoších roku 1933 bych si i já ráda zalyžovala, stejně jako spolukomentátor Marthos, i když bych dala přednost spíše společnosti Toníka Novotného než Lídy Baarové. Na mém hodnocení se promítne, bohužel, kromě špatné kvality dochovaného záznamu, že jsem neviděla kromě Sv. Václava z roku 1929 žádný němý film a ten viděný mě zrovna dvakrát neoslovil. Už na svém profilu uvádím, že neumím ohodnotit práci režiséra, inu fakt neumím, ale tady mi to připadalo, že chytit se Šimáčkova námětu někdo z režisérů nastupující generace (rozuměj těch, co už v éře němých filmů netočili), dopadlo by to mnohem líp. Nicméně si, kromě dobrého (a pěkného;-)) hereckého obsazení, cením závěru filmu a to i přesto a nebo možná právě proto, že všichni víme, co přišlo o pět let později, kdy došlo k podobnému rozhodování (i když v mnohem větším měřítku) a tento film jako by měl i jakousi vizi nebo předtuchu. ()

Zajímavosti (1)

  • Filmovanie prebiehalo v Krkonošiach. (dyfur)

Reklama

Reklama