foto

Přemysl Pražský

  • nar. 24.7.1893
    Nýřany, Rakousko-Uhersko
  • zem. 1.8.1964 (71 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Přemysl Pražský se narodil 24. července 1893 v Nýřanech. Začal studovat, ale herectví zvítězilo. Přerušil studia a hrál v letech 1910 – 1914 u kočovných společností (Blažkova společnost). Usadil se v Praze, kde získal angažmá ve smíchovském Švandově divadle (1914 – 1918) a pohostinsky se objevil v Deklaraci na Žižkově a ve Vinohradském divadle. Učarovalo mu však filmové umění, kterému se plně věnoval dvacet let (v letech 1919 – 1939).

Největší význam jeho režijní práce tkví v němém filmu 20. let, kdy psal i scénáře (DVĚ MATKY, ŠEST MUŠKETÝRŮ, PRACH A BROKY, BATALION, PODSKALÁK, PRAŽSKÉ ŠVADLENKY, PÍSNIČKÁŘ, SEDMÁ VELMOC či SRDCE V CELOFÁNU), návrhy kulis: (LÁSKA JE UTRPENÍM (i námět a režie) a BOBY NESMÍ KOUŘIT (i režie), hrál a režíroval. Jako režisér vstoupil do české kinematografie se svým přítelem J. S. Kolárem komedií DÁMA S MALOU NOŽKOU (1919), s kolegou Vladimírem Slavínským dramatem LÁSKA JE UTRPENÍM (1919) a groteskou BOBY NESMÍ KOUŘIT (1919).

Následně se stal pravidelným režisérem. Točil banální komedie, příběhy, dramata a melodramata DVĚ MATKY (1920), STÍNY (1921), NEZNÁMÁ KRÁSKA (1922), PROBLEMATICKÝ GENTLEMAN (1923), PEPÁNEK NEZDARA (1923), ŠEST MUŠKETÝRŮ (1925), MODCHE A REZI (1926) či PRAŽSKÉ ŠVADLENKY (1929). Významnější byly pouze Pražského adaptace známých českých dramatických děl Jana Klecandy (PRACH A BROKY, 1926), kde se poprvé a naposledy zjevila známá divadelní herečka Xena Longenová, Josefa Kajetána Tyla v dramatu PRAŽSKÝ FLAMENDR (1926) a Františka Ferdinanda Šamberka ve veselohře PODSKALÁK s Theodorem Pištěkem a Antonií Nedošinskou v titulních rolích. Ve svých filmech taktéž často hrál menší role.

Roku 1927 Přemysl Pražský natočil svůj nejlepší snímek v kariéře podle románu spisovatele Josefa Haise – Týneckého BATALION (1927), v němž Karel Hašler ztvárnil nejen vysoce postaveného doktora Františka Uhra, který skončí až na společenském dně, ale i svoji nejlepší roli. Pražský, který byl zjevně látkou velmi zaujat, stvořil jedno z nejdůležitější filmových děl němé kinematografie. Natočil také jeden z poslední němých snímků, komedii VENDELÍNŮV OČISTEC A RÁJ (1930), po níž následoval jediný zvukový a zároveň poslední film režiséra, špionážní drama SEDMÁ VELMOC (1933).

Nejčastěji se však vždy uplatňoval jako herec. V němém období přetvořil světáka (DÁMA S MALOU NOŽKOU), Radovana (LÁSKA JE UTRPENÍM), ctitele (SNĚŽENKY), komorníka (STÍNY), pomocníka Martina Bálka (OTRÁVENÉ SVĚTLO), pátera (UKŘIŽOVANÁ), Potockého (KŘÍŽ U POTOKA), režiséra (NEZNÁMÁ KRÁSKA), ing. Alfonse Sylvana (O VELKOU CENU), ředitele blázince (ÚNOS BANKÉŘE FUXE), dozorce (BÍLÝ RÁJ), nápadníka (VDAVKY NANYNKY KULICHOVY), Tylova otce (JOSEF KAJETÁN TYL), muže s brýlemi (DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK), policejního komisaře (VE DVOU SE TO LÉPE TÁHNE), vraha Tunu (SVATÝ VÁCLAV) či sovětského komisaře (PLUKOVNÍK ŠVEC).

Ve zvukových 30. letech na něho zbylo přes třicet epizodních roliček: FIDLOVAČKA (pořadatel), ON A JEHO SESTRA (režisér), DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (lékař), TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (zaměstnanec), NAČERADEC, KRÁL KIBICŮ (žebrák), REVIZOR (četník), LELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESE (ministr), ŽIVOT JE PES (penězokaz), HEJ – RUP! (policejní komisař), AŤ ŽIJE NEBOŽTÍK (úředník), DÍVKA V MODRÉM (dražitel) či KRISTIÁN (číšník).

Po neúspěchu a naprostém propadu svého filmu SEDMÁ VELMOC zanechal Pražský filmové režie a po vzniku protektorátu v roce 1939 i herecké dráhy a svět filmu nadobro opustil. Nakonec nalezl umělecké uplatnění jako režisér Československého rozhlasu (1933 – 1963). Podařilo se mu českou rozhlasovou tvorbu a režii pozvednout a zatraktivnit („F. L. Věk“, „Jan Hus“, „Královská návštěva“, „Pan Johanes“, „Křižník Aurora“, „Romeo a Julie“ „Matka“, „Křížová cesta“, „Turbína“ aj.). „Za zásluhy o českou rozhlasovou hru“ získal titul Zasloužilého umělce (1957). I když se značná část jím režírovaných filmů nedochovala a byly značně umělecky nevyrovnané, musíme ho nazvat jedním z průkopníků českého filmu a režie. Režisér, herec a scenárista Přemysl Pražský zemřel 1. srpna 1964 v Praze ve věku 71 let.

Jaroslav "krib" Lopour

Režijní filmografie

Scenáristická filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace