Schůzka se smrtí (S11E04)

David Suchet nehraje Poirota,David Suchet Je Poirot a to naprosto excelentní.A.Christie by se jistě dmula pýchou,při pohledu na tohoto skvostného představitele jejího Hercula a na perfektní atmosféru Anglie té doby.Tedy, né že bych se jakkoliv chtěla dotknout pana Ustinova,ale na D.Sucheta coby Poirota nemá.Hudba je skvělá a od samého počátku naprosto úchvatně přechází do děje ,no a herecké obsazení zbylých protagonistů je naprosto dokonalé, (Japp je úplně k sežrání).Neznám žádný jiný detektivní seriál,ke kterému se vždy ráda vrátím a totéž platí i o filmech s tímto elegantním pánem. (29.06.2014)

Malé šedé buňky svými hlásky Poirotovi i tentokrát zazpívaly píseň plnou starých křivd, které se nezapomínají a ran, které se nezahojí. Schůzka se smrtí je plnokrevný poirotovský příběh, zahalený tentokrát do orientálního hávu prostředí Sýrie a archeologických vykopávek (jak oblíbené prostředí Agathy Christie) v srdci její pouště. Děj je patřičně dramatický a protkaný legendami a romantickými příběhy o Janu Křtiteli, Pandořině skříňce a hlavně o v titulu zmíněné schůzce se smrtí - a Poirotovi tohle mystično a smysl pro drama kromobyčejně sluší. Závěr je v pravdě hamletovský, zlo je po zásluze potrestáno a Poirot sám po sobě jako vždy zanechá naději na lepší zítřky. Co víc si přát?_______ P.S: Omlouvám se za puntičkářství, ale Katík ve svém komentáři uvažuje nad barvou Poirotových vlasů a připadného vztahu autorky k jejich barvení. Poirot si podle Agathy Christie vlasy barvil už dlouhá léta. V Oponě - Poirotově posledním příběhu, to s dávkou lítosti a nostalgie komentuje Hastings, který svého přítele vidí po letech už těžce nemocného a vrásčitého ale se stejně černými vlasy a knírkem - a stejně jiskřivýma očima. Takže žádné provinění vůči originálu...:) (29.01.2009)

Asi jen ve zkratce, klasická detektivka, kdy slečna Agatha Christie použila ve svém románu pro příčinu vraždy různé důmyslné jedy, které aplikoval výborný anesteziolog (sama byla vystudovaná lékárnice). Děj je natočen výtečně, do poslední chvíle jako obvykle člověk podezřívá všechny, jen ne opravdové vrahy. Jediná věc, která mě překvapila byla ta, že v tomto díle byl Hercule velice pobožný a pár krát se i modlil. To mě docela zmátlo. Na závěr: Určitě lepší a povedenější než původní film z roku 1988. (10.10.2013)

Nedá se říct, že by mě Schůzka se smrtí zklamala, ale rozhodně se ze všech čtyř nových dílů drží nejméně knižní předlohy. Původního zde je jen velmi málo. Předloha disponuje "jen" jedním zločinem, což je pro filmové zpracování asi málo, takže si tvůrci domysleli vedlejší linie a postavy. Nedá se ale říct, že by to filmu přímo uškodilo, ale mně ty mistrovsky napsané dialogy prostě chyběly. Ten kdo knihu nečetl byl zřejmě nadšený, ale kdo ano, postřehl oproti knize mnoho změn v umístění příběhu, zápletce, přibyly nové postavy a i noví pachatelé. Např. původně trávila rodina Boyntonových dovolenou v Jordánsku a rozhodně nepřijela za lordem Boyntonem (jenž v knize vůbec není) kvůli vykopávkám, rodina měla docela jiné složení i jiné charaktery atd. No zkrátka dalo by se toho dost co vytýkat, ale na druhou stranu je úplně něco jiného kniha než film a v tomto případě byly úpravy určitě nezbytné, ale nezdá se mi, že by jich bylo potřeba tolik. Jinak po herecké stránce se nedá nic vytýkat, výprava a kamera nabízí plno zajímavých míst a orientální hudba je působivá. Musím uznat, že závěrečné rozuzlení je působivé, ale pochybuji, že samotná Agatha by jím byla nadšena. Doporučení pro ty, kteří knihu četli: na film se podívejte tehdy, až nebudete mít knihu v živé paměti, více tak oceníte jeho kvality... Na závěr asi takhle: filmařsky zpracované to bylo výborně, ale s předlohou to mělo společného pramálo...nu což, dějí se horší věci. Z nové série mě asi nejvíc zaujala Smrt staré posluhovačky a za nejslabší se mi bohužel jeví Schůzka se smrtí. (30.01.2009)

Další z velkolepých exotikou prodchnutých dobrodružství Hercula Poirota, opět s excelentním obsazením - díky němuž máte od počátku o něco jasněji, kdo by tak mohl být vrah:) Tentokrát se příběh točí kolem zasloužené smrti lidské stvůry, vyžívající se v týrání dětí - ovšem s přídavky v podobě traumatu z odložení dítěte v puritánské společnosti, a i se zcela zbytečnou linkou obchodníků s bílým masem (která vlastně ani není nijak pořádně zužitkována) - a se "správně" romanticky tragickým koncem, nad kterým by i Shakespeare uznale pokývnul;) 80% - ale jak čtu, možná proto, že jsem nečetl předlohu, do které se patrně výrazně zasahovalo:) (24.03.2019)