Schůzka se smrtí (S11E04)

Hercule Poirot (David Suchet) vyšetřuje v syrské poušti vraždu bohaté Lady Boyntonové... Schůzka se smrtí má příběh řekněme v klasickém stylu, kdy je zavražděna starší, bohatá osoba, kterou její okolí nemělo příliš v lásce a podezřelí jsou tak skoro všichni. Přesto je tento snímek dostatečně poutavý až do samotného závěru, který je poněkud překombinovaný, ale na druhou stranu není, vzhledem k počtu podezřelých, vůbec lehké určit vraha. Ale to co kromě příběhu zkvalitňuje divacký zážitek je jednak atraktivní prostředí, kde se příběh odehrává a také kvalitní obsazení především mužských rolí, kde kromě jako vždy skvělého Sucheta máme Tima Curryho, Johna Hannaha, Marka Gatisse a Paula Freemana. Schůzka se smrtí je tak další povedenou detektivkou s naším oblíbeným Belgičanem. (11.11.2014)

U detektivek Agathy Christie dávám přednost mlhavé deštivé Anglii před exotickými místy, připadá mi, že se do nich elegán jako Poirot moc nehodí, ale což. I na horkem sálající poušti se dá vytvořit skvělá atmosféra, třeba když monsieur vypráví ve tmavé kobce starý mýtus o schůzce se smrtí. Souhlasím ale, že tady už je vyřešení trochu překombinované - není tu vysvětleno, proč byla lady Boyntonová zavražděna tak složitě a dočkáme se rodinného setkání po x letech ála argentinská telenovela. Přesto ne špatný díl, rozhodně zhlédnutíhodný. (31.01.2009)

Ach, Sýrie. Stará dobrá Sýrie! (No dobře, zde tedy Maroko, ale tím si to nebudeme kazit.) Exkluzivní exteriéry a vynikající obsazení (Curry a Gatiss) dělají z tohoto dílu nadtelevizní laskominu. Leč co naplat, příběh je provařený, směřuje k nepřekvapivému rozuzlení ve večerním pouštním stanu, kde si divák zase jednou připadá jako na konci konverzační komedie Oscara Wilda (kdo je čí teta, strýc, dcera, švagr a děda). (10.01.2016)

Opět exotika a na pozadí příběhu rodinná tragédie a tajemství. Jediná věc mě mrzí, a to, že podle mě není až zas tak těžké rozlousknout, kdo je vrah, popřípadě aspoň že s tím má co dočinění. Podobná Vražda v Mezopotámii se mi líbila víc, i tak se ale znovu jedná o nadprůměrný film s úžasným Davidem Suchetem, který i kdyby všechno ostatní stálo za prd, film vždycky vytáhne nahoru. Tady navíc v pozadí hraje Purcellova Dido, a to se velmi cení. (01.01.2011)

Malé šedé buňky svými hlásky Poirotovi i tentokrát zazpívaly píseň plnou starých křivd, které se nezapomínají a ran, které se nezahojí. Schůzka se smrtí je plnokrevný poirotovský příběh, zahalený tentokrát do orientálního hávu prostředí Sýrie a archeologických vykopávek (jak oblíbené prostředí Agathy Christie) v srdci její pouště. Děj je patřičně dramatický a protkaný legendami a romantickými příběhy o Janu Křtiteli, Pandořině skříňce a hlavně o v titulu zmíněné schůzce se smrtí - a Poirotovi tohle mystično a smysl pro drama kromobyčejně sluší. Závěr je v pravdě hamletovský, zlo je po zásluze potrestáno a Poirot sám po sobě jako vždy zanechá naději na lepší zítřky. Co víc si přát?_______ P.S: Omlouvám se za puntičkářství, ale Katík ve svém komentáři uvažuje nad barvou Poirotových vlasů a připadného vztahu autorky k jejich barvení. Poirot si podle Agathy Christie vlasy barvil už dlouhá léta. V Oponě - Poirotově posledním příběhu, to s dávkou lítosti a nostalgie komentuje Hastings, který svého přítele vidí po letech už těžce nemocného a vrásčitého ale se stejně černými vlasy a knírkem - a stejně jiskřivýma očima. Takže žádné provinění vůči originálu...:) (29.01.2009)